Policejní akademie pomůže seniorům orientovat se v současném světě

Takzvaná akademie pro seniory se skládá z tuctu přednášek. V první z nich, která se odehrála ve středu, se účastníci dověděli o tom, jak nejlépe předejít napadení či okradení. Zájem o kurzy je podle Anety Zápotocké ze Života 90 mimořádný. Přihlásilo se dvojnásobně zájemců, než jaká je kapacita.

„Momentálně máme přihlášených šedesát seniorů a z kapacitních důvodů už jsme přihlašování ukončili. Do budoucna počítáme s možností zopakování akademie," uvedla s tím, že od přednášek organizovaných samotným sdružením se akademie liší zejména lektory, kteří pocházejí z řad pracovníků oddělení prevence městské policii.

„Jsou speciálně vzděláváni v oblasti preventivních aktivit, mají pedagogické vzdělání. Snažíme se předat hlavně takové informace, které by ochránily osobní bezpeční a majetek, aby se senioři nestali obětí různých podvodníků či násilníků a získali i základní právní vědomí," vysvětlila koordinátorka z městské policie Lucie Hofmanová

Podvodníci a šmejdi

Městská policie s Životem 90 spolupracuje už delší dobu, a to zejména v oblasti řešení domácího násilí. Senioři se podle Hofmanové nejčastěji setkávají s podvodníky, třeba takzvanými šmejdy, ale také s fyzickými útoky a loupežnými přepadeními. „Alespoň to vyplývá ze zkušeností a z toho, co nám sami senioři říkají, protože ze statistik nelze vyčíst věkové rozložení obětí," uvedla.

Cílem akademie není jen naučit starší lidi, jak se bránit proti zločincům, ale také je poučit o zákonech a předpisech, aby je sami neporušovali. To se také mnohdy stává. „Nejčastější je špatné přecházení a obecně neznalost zákona o provozu na silničních komunikacích a jeho novelizací, které mnohdy neznají ani aktivní řidiči. To jsou věci, které je potřeba i seniorům osvěžit a připomenout," zakončila Hofmanová.

Spíše praxe než suchá teorie

Jsou to právě praktické otázky a situace z reálného života, na které jsou kurzy zaměřeny. Nejedná se pouze o teorii, ale přednášky se snaží méně formálním způsobem adresovat reálné problémy, kterým starší lidé musí ve svém životě čelit.

„Proč potřebuje člověk, kterému je 65 a více let, vzdělávání? Především proto, aby zvládal každodenní situace, které potřebují zvládat i ti, kterým zatím není 75 nebo 90 let," přiblížil ředitel Života 90 Jaroslav Lorman. Mezi základní okruhy, kterým se sdružení věnuje, patří například občanský zákoník, dědické právo, finanční gramotnost, informační technologie či domácí násilí.

Český stát podle Lormana v této oblasti nevykazuje žádnou aktivitu. „Česká realita je taková, že se pyšníme rozvinutými univerzitami třetího věku, které skutečně fungují. Na druhé straně u nás neexistuje podpora celoživotního učení a vůbec se nedotují služby dalšího vzdělávání založeného na tom, že si lidé sami předávají důležité informace mezi sebou," míní.

Stát tak očekává, že lidé znají pravidla a umí využívat například sociální systém, ale nijak je v tom nevzdělává. To je problém nejenom seniorské generace, ale i generace pečujících dětí, které často kolabují, protože péče o starší je náročná, nezvládají ji a nevědí, že mohou dostat podporu.

Senioři jsou často osamělí

Problematika takzvaných šmejdů a dalších lidí, kteří se přiživují na důvěřivosti starších lidí, je podle názoru odborníků úzce spjata s osamělostí a izolovaností některých seniorů. Osamělost může být způsobena třeba úmrtím partnera nebo tím, že děti už nemají tolik času.

„Kvůli osamělosti potom starší lidé vyhledávají jakékoliv kontakty, a tak spíše naletí podvodníkovi jenom proto, že s nimi navázal kontakt, i třeba telefonní. Pořád řešíme podobné problémy, oni vědí, že na tyhle nabídky nemají reagovat, vědí, že nemají jezdit na pochybné akce nebo otevírat různým prodejcům, ale zároveň je to pro ně možná někdy menší zlo, než být pořád sám," vysvětlila Zápotocká.

To potvrzuje i Jana, jedna z účastnic kurzu. „Člověk je někdy takový bezradný. Čím je člověk starší a víc opuštěný, protože mladí nevědí, kam dřív skočit, když se na vás někdo obrátí, tak si rádi popovídáte," vysvětlila.

Na úvodní přednášce ocenila například výklad o podvodu, při kterém se zločinec jako řemeslník nechá pozvat do bytu a poté dovnitř vpustí komplice, o kterém nájemník vůbec neví. „Vy si říkáte, že je tady, aby vám spravil vodovod a ani vás nenapadne, že by tam mohl pustit někoho jiného. Ale teď si na to dám pozor," zakončila.

Starší lidé většinou dávají přednost neformálnímu způsobu vzdělávání

Starší lidé podle ředitele sdružení Život 90 Jaroslava Lormana mají často už dost systematického a disciplinovaného vzdělávání, které si pamatují ze školních lavic, a dávají přednost méně formální atmosféře.

Čím je vzdělávání seniorů specifické?

Především v tom, že seniorská skupina více než pravidelnou a systematickou výuku se stresovou zátěží očekává neformální rozhovor na praktická témata, ze kterých jsou i rychlé výstupy a jasná řešení pro reálný život. Je to skupina, která má velké zkušenosti a zážitky ze škol v ní mohou vyvolávat odpor, kdy prostě do klasické školní disciplíny už nemají chuť. Když mi látku vysvětlí můj vrstevník, tak je mi potom bližší, protože on zná lépe způsob mého myšlení a má podobnou zkušenostní základnu, tudíž potom mi témata dokáže lépe vysvětlit. Nemusí to být úplně klíčové, ale je to něco, co může ve výsledku rozhodnout.

A co univerzity třetího věku?

Jsou samozřejmě i tací, kteří rádi vyhledají univerzitu třetího věku, protože oceňují prestiž univerzity. Domnívám se, že ti, kteří mají těžké životní problémy, většinou opravdu nemají čas chodit na univerzitu kvůli psychické zátěži. A pro ně by právě mělo být celoživotní učení.

Mají staří lidé problém s moderními technologiemi?

To je klíčový problém. Senioři musí komunikovat způsobem, který se dříve vůbec nepoužíval. Také je zatěžuje neustále se muset učit zacházet třeba s novým telefonem, musí nad tím strávit spoustu času, který by raději využili jinak.

Jaké další oblasti mohou působit seniorům potíže?

Zásadní jsou i další témata, třeba legislativ, týkající se dědictví, která se teď úplně změnila, nebo otázky opatrovnictví. Starší lidé, kteří nejsou o těchto tématech dostatečně informováni, se mohou dostat do závažných potíží, a to i přes existenci státního sociálního systému. Stát něco nabízí, ale také samozřejmě určuje podmínky a nastavuje parametry, jak má člověk žít. Když je neznáte, tak se dostanete do nesouladu se systémem, což vede k tomu, že se starší člověk ocitá jaksi mimo proud společnosti a v izolaci.

Čtěte také: Jak se udržet fit? Zajímejte se o svět kolem vás, radí seniorky