Nezákonné, předpojaté, absurdní. Těmito slovy v úterý hlavní město okomentovalo rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, který Praze na konci března udělil pokutu ve výši 3,25 milionu korun za znehodnocení památkové hodnoty Karlova mostu při jeho rekonstrukci.
Pražský magistrát pokutu odmítá a odeslal do Plzně odvolání proti tomuto rozhodnutí. „Verdikt plzeňského úřadu považuji za amatérský. Budeme nadále pokračovat v opravě, kterou chceme dokončit letos v létě,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci Ondřej Pecha (ODS), pražský radní pro oblast kultury.
Pochybení v sedmi bodech
Podle právního zástupce magistrátu v Praze Vladimíra Kykala plzeňský odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, jež pokutu udělil, pochybil hned v sedmi bodech.
„Nebyla naplněna skutková podstata. Byla porušena presumpce neviny. V dokumentu se konkrétně neuvádí, kde Praha památku znehodnotila a samotné pověření Plzeňského kraje lze považovat za nezákonné,“ uvedl některé výtky Kykal.
Odvolání Praha do Plzně poslala 14. dubna. Nyní se s ním buďto krajský úřad ztotožní, nebo ho postoupí ministerstvu kultury (MK), které se bude muset případem dále zabývat. Praha je toho názoru, že MK by nezbylo nic jiného, než pokutu zrušit.
V Plzni se zatím k odvolání Prahy nechtěli vyjadřovat. Mluvčí Plzeňského kraje Petra Jarošová sdělila, že se vyjádří až po prostudování odvolání. Do dvou týdnů pak slíbila, že kraj vypracuje stanovisko, které bude následně předáno ministerstvu kultury. Nařčení z předpojatosti úřadu Jarošová zásadně odmítla.
Stavba nebyla předána
Praha se dále brání tím, že rekonstrukce ještě nebyla dokončena. „Zatím jsme stavbu ani nezačali přebírat. My si hotovou stavbu kompletně převezmeme, až budeme mít záruku stoprocentní kvality,“ řekl dále pražský radní Ondřej Pecha.
Mezi nejzávažnější pochybení, kvůli nimž byla pokuta udělena, mají být například: provedení prací bez respektu k tradičním technikám kamenického řemesla, poškozování bloků, nadměrné vyřazování původních kamenů za nové, použití nevhodné malty, špatně provedené spárování či aplikace moderních materiálů.
Praha ale tato pochybení odmítá. Například výměna kamenů byla podle magistrátu nutná. „Tedy pokud bychom nechtěli za pár desítek let opravovat most znovu,“ podotkl Pecha.
Vzorkovník kamenů
Daut Kara ze společnosti Mott MacDonald, která zajišťuje inženýring stavby, upozornil na to, že už dnes je Karlův most v podstatě vzorkovníkem kamenů. „Zdaleka to není tak, že by byl celý most původní, z kamenů ze 14. století. Jsou zde například pískovce z Hořic z konce 19. století a pak z posledních oprav z 20. století se používal božanovský a libnavský pískovec,“ řekl Kara.
Právě ten libnavský a hořovický je podle odborníků nekvalitní, a proto je u těchto poškozených kvádrů lepší výměna za kvalitní pískovec, než je jen opravit, a po pár desítkách let otevírat most kvůli rekonstrukci znovu.
Oprava Karlova mostu trvá už přes dva roky a práce již dříve kritizovala také památková inspekce ministerstva kultury. Podle ní bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil také způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Pochybení při opravě Karlova mostu konstatoval i Národní památkový ústav. Kvůli opravě podala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví trestní oznámení na neznámého pachatele.
Vadilo jim, že před zahájením oprav nebyl údajně zpracován stavebně-historický průzkum a že nebyli informováni archeologové. Za viníka považovali hlavní město jako vlastníka mostu, magistrát jako orgán památkové péče a Národní památkový ústav. Policie poté obvinila šéfa pražských památkářů Jana Kněžínka. Obvinění ale Státní zastupitelství pro Prahu 1 na konci března zrušilo.