K povýšení pohřebiště, kde podle odhadů minimálně 2800 ostatků, z toho zhruba 200 politických vězňů a dalších příslušníků druhého a třetího odboje, vyzvaly vládu před půldruhým rokem organizace sdružující politické vězně. Žádají také o identifikaci a exhumaci ostatků konkrétních osob a jejich důstojné pohřbení.
Naplnit tento požadavek bude složitější, jak konstatoval místopředseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Šesták. Účastníci jednání byli v pohledu na to rozděleni. Podle Košického by si to mělo vzít na starosti ministerstvo obrany, které už má v gesci péči o válečné hroby a podílí se i na vydávání osvědčení účastníkům odboje. „Myslíme, že by to bylo možná i logické," uvedl s tím, že ministerstvo by na to mohlo získat finance.
Archeologický průzkum
Zástupci ministerstva obrany se ale převzetí pohřebiště bránili. Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka by bylo nejlepším řešením využít nabídku ministerstva pro místní rozvoj a záležitost řešit v rámci chystané novely zákona o pohřebnictví, kterou by Parlament měl dostat na podzim.
Historik Filip Blažek jako zástupce Centra pro dokumentaci totalitních režimů apeloval spolu s dalšími experty na to, aby se místo prosté exhumace ostatků prováděl archeologický průzkum kvůli správné identifikaci.
Ostatky pátera Toufara
Na ďáblickém pohřebišti leží doposud neznámý počet československých vlastenců, kteří bojovali proti nacismu včetně účastníků atentátu na Reinharda Heydricha.
Po válce tam byli pohřbíváni i lidé popravení na základě Benešových dekretů. V letech 1948 až 1961 zde byla uložena těla popravených politických vězňů i lidí, kteří zemřeli v pankrácké věznici nebo ve vyšetřovací vazbě. Patřily k nim i nedávno patrně exhumované ostatky pátera Josefa Toufara. Hromadné hroby mají podobu šachet hlubokých až 2,5 metru.
Čtěte také: Malostranský hřbitov otevřel své brány po rekonstrukci