Poklad srovnatelný s korunovačními klenoty či prodejná kurtizána. I takové výroky koncem týdne padly v souvislosti s Muchovou Slovanskou epopejí. Kolem souboru dvaceti monumentálních pláten po roce opět výrazně přituhuje. Rozbuškou vyostření konfliktu byl tentokrát páteční pořad Rádia Česko Českého rozhlasu. Odpálil ji ředitel Galerie hlavního města Milan Bufka a hněvem pak zahořel i starosta Krumlova Tomáš Třetina. Chce zabránit stěhování zbytku pláten do Prahy.

„Z vyjádření ředitele Bufky v rozhlasovém pořadu jsem šokován. Snaží se z Epopeje udělat prodejnou kurtizánu a já udělám vše pro to, abych mu v tom zabránil. Jeho jednání je příkladem chování arogantního úředníka, který není nikdy v ničem volán k žádné odpovědnosti,“ dal průchod svému pobouření Třetina.

Spor mezi Prahou a Krumlovem se nyní podle jeho slov posouvá do zcela nové roviny. „Teď už jde zcela jednoznačně o princip. Epopej se totiž stala symbolem a měřítkem toho, jak vážně to tahle republika myslí s rozvojem malých regionů a Krumlov nyní mluví jménem všech takových regionů,“ dodal Třetina.

Starosta vyjádřil pevné rozhodnutí přičinit se o to, aby Epopej zůstala v Krumlově. „Uděláme vše pro to, abychom zabránili odvezení pláten. Už ne kvůli výstavě v Praze, ale zejména kvůli Japonsku. Rozeslal jsem určité dopisy a výzvy a čekám na vyjádření. Čekám také, jak se k posledním výrokům pana Bufky postaví představitelé hlavního města,“ doplnil starosta.

Zamíří Epopej do Japonska?

Ředitel Bufka v pořadu mimo jiné znovu hájil záměr vyvézt Epopej zhruba do dvou let na výstavu do Tokia. „Jde o akci, která jednoznačně podpoří kulturní vztahy mezi Prahou a Japonskem a bude prezentací celé republiky i Prahy jako historického centra České republiky ve všech japonských médiích,“ argumentoval Bufka.

Současně dal jednoznačně najevo, že ve svých plánech již vůbec nepočítá s Krumlovem. „Nedokážu odhadnout, jak rozhodne rada. Ale věřím, že ji přesvědčí pozitivní argumenty a že se nám podaří zápůjčku zasadit do harmonogramu našich záměrů s Epopejí. Ty počítají od podzimu s dvouletou výstavou ve Veletržním paláci, poté případně s expozicí v Tokiu a následným návratem do Prahy. Buď do Veletržního paláce nebo možná už do nových prostor,“ dodal Bufka.

Řediteli oponoval i malířův vnuk John Mucha. „Vidím několik problémů. Mnoho restaurátorů se shoduje v tom, že není vhodné plátna často balit a znovu rozbalovat. To se už nyní děje s pěti plátny převezenými do Prahy, krátce vystavenými a pak znovu uloženými do depozitáře. To nechápu. Další věc je, že v čase nynější krize se všichni snaží lákat turisty k sobě. A my budeme pamětihodnost podobně věhlasnou jako korunovační klenoty vozit do světa?“ kroutil hlavou Mucha.

Ředitel Bufka se v reakci pokusil správci malířova odkazu dát lekci z výkladu myšlenek Alfonse Muchy. „Jednou ze základních idejí, které motivovaly vznik Epopeje, byl záměr představit a západnímu světu přiblížit okamžiky ze slovanských dějin. Od samého počátku koncipoval své dílo tak, aby jednotlivá plátna mohla být půjčována po světě, pokud o ně bude zájem. Právě s cílem probouzet zájem o slovanské dějiny. Představa, že by plátna měla všechna někde sedět a nikam se nehnout je zcela scestná,“ uvedl Bufka.

U Johna Muchy příliš neuspěl. „Jistě, jednotlivá plátna po světě občas cestovala. Ale nemohu přijmout tvrzení, že by si Alfons představoval, že Epopej bude jezdit po světě. Jeho myšlenka byla, že pro ni Praha postaví trvalé místo, cosi jako chrám. A tam že celý cyklus spočine navždy,“ oponoval Mucha.