Slovinský rodák působil na půdě Pražského hradu celkem čtrnáct let. Konkrétně v letech 1920 až 1934. Do své funkce se Josip Plečnik údajně dostal díky tomu, že jako jediný dokázal filosofické názory prvního československého prezidenta vyjádřit uměleckými prostředky. T. G. Masaryka, jako nesporného politického vůdce, Plečnik obdivoval už v době studií ve Vídni.
Inspiraci čerpal ve Vídni, Itálii a Francii
Josip Plečnik pocházel z Lublaně. V roce 1872 se tam narodil do rodiny truhláře. Protože měl podle tradice pokračovat ve vedení rodinné firmy, vyučil se nejdříve řemeslu na průmyslové škole ve Štýrském Hradci. Jeho otec však zanedlouho zemřel a matka svolila k tomu, aby její syn odešel studovat do zahraničí.
Architekturu Josip studoval pod vedením významného profesora Otto Wagnera ve Vídni. Za svou diplomovou práci o moderních církevních stavbách dokonce získal roční cestovní Římské stipendium. Díky tomu později procestoval jak Itálii, tak Francii.
Hovoří se o něm jako o dvorním architektovy T. G. Masaryka
Do Prahy se dostal zásluhou svého spolužáka z Vídně, Jana Kotěry, který mu nabídl místo pedagoga na Uměleckoprůmyslové škole. Osud tomu tak chtěl, aby zrovna v té době hledala mladá Československá republika vhodného architekta, který by Pražský hrad upravil do reprezentativní podoby hodné sídla prezidenta nového státu.
Přestože se o něm hovoří jako o dvorním architektovi T. G. Masaryka, není to úplně pravda. Prezident totiž svěřil dohled nad úpravami Pražského hradu své dceři Alici Masarykové. Byl tak spíše jejím dvorním architektem.
Antika, Hrad a pět zemských symbolů
Jelikož Josip obdivoval čistotu antiky, je v jeho dílech snaha o propojení historických prvků Hradu právě s antikou a se všemi symboly pěti zemí tehdejšího Československa. Tedy Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Kromě Pražského hradu také spolupracoval na úpravách lánského zámku.
Josip Plečnikrezervace vycházky nutná na telefonu 720 975 495 nebo na e-mailu info@prahaneznama.cz, P cena je od 110 korun s rezervací (+50 Kč bez rezervace) P sraz je nad Starými zámeckými schody, za bezpečnostní kontrolou u vstupu do zahrad P délka vycházky je přibližně 1,5 až 2 hodiny; na trase se nachází schody P provází Monika Miličičová P účastníci procházky se vydají po stopách výjimečně nadaného umělce Slovince Josipa Plečnika, který je navždy neodmyslitelně spjatý s nejnavštěvovanější pražskou památkou, Pražským hradem
vycházka povede přes zahrady Na Valech a Rajskou, pak po Býčím schodišti na III. nádvoří až k monumentální Sloupové síni