Jak jste se dostala k otužování?
Šlo vlastně o sázku. Jednou v hospodě jsme se s kamarádem dohodli, že do toho půjdeme a začali se sprchovat studenou vodou. Posléze i plavat. Hrozně nás to chytlo.

Jak dlouho trval přerod z běžné dívky v otužilkyni?
Já jsem pořád běžná dívka. (směje se) Ani nevím, jak dlouho to trvalo. Docela rychle jsme to zvládli. Za dva, možná za tři měsíce.

Jak reagovalo vaše okolí?
Smálo se nám a smějí se doteď.

Vy jste si na závodech našla i partnera?
Ano, my jsme se nejdřív jenom kamarádili. To otužování nás ale utužilo a ztužilo dohromady. (směje se)

Co vás přivedlo právě na pondělní akci?
Náš trenér Vláďa Komárek, který akci pořádá. Pozval nás na ní a nešlo mu odmítnout. (směje se) S partnerem jsme byli už u prvního ročníku. Dnes je čtvrtý a my můžeme říct, že je to ta nejlepší otužilecká akce u nás.

V čem je nejlepší?
Mně se prostě líbí nejvíc. Koná se v centru Prahy. Plavete tak s výhledem na Hradčany. Z Karlova mostu vás povzbuzují lidé, je tak skvělá atmosféra. No a na závěr přijde na řadu punč a čočkovka. (směje se)

Vzduch měl tentokrát čtyři stupně nad nulou, voda tři. Bylo to pro otužilce vůbec důstojné?
(směje se) Mně to docela stačilo. Byla jsme ráda, že jsem venku.

To, že vlezete do loďky, která vás doveze do středu Vltavy, ještě pochopím. To, že z ní ale vystoupíte, už ne. Přemlouvala jste se k cestě do vln?
(směje se) Ne, to už mi nic jiného nezbylo. Tlačili se na mě další, a tak jsem do té vody prostě musela. (směje se)

Jak se člověk cítí ve studené vodě?
Než vám začnou mrznout prsty, tak je to krásné, pak už horší. (směje se)

I ve vodě jste měla stále dobrou náladu. Co chvíli jste mávala do aparátů nějakého fotografa. Opravdu jste se cítila tak skvěle?
Mávala jsem proto, abych si zahřála ruce. Byla to jediná možnost, jak jsem je mohla alespoň na chvíli vyndat z vody. (směje se) Právě kvůli těm rukám jsem se už docela těšila na břeh.

Šimonová: Otužování jsem měla ve své filosofii

Tříkrálové plavání otužilců v Praze s názvem Plavba pro převoznický punč.Rozhovor s dalším otužilcem, 54letou státní úřednicí Alenou Šimonovou.

Jak jste se dostala k otužování?
Přes svou kolegyňku, která má určitý cíl. Ten ale neprozradíme. K němu potřebuje otužování. A tak jsem se k ní přidala a loni jsme obě začaly.

Jaké byly začátky?
Vzhledem k tomu, že už jsem měla otužování ve své filosofii, například jsem se denně sprchovala studenou vodou, tak mi to nedělalo problémy.

Jak reagovalo na vaši aktivitu okolí?
Celá rodina mě podpořila. Nikdo mi neříkal, že jsem se zbláznila. Maminku už znají. Jsme dlouholetá aktivní sportovkyně. Už patnáct let se věnuji stepování, které nyní i vyučuji. Nejbližší se dokonce přišli podívat k rybníku, kde trénujeme, byli zahaleni a smáli se nám. Okolí reaguje kladně, pro mě někdy až s podivem. Řada lidí mi už řekla, že jsem dobrá.

Jak probíhá otužilecký trénink?
Je to v podstatě jen o tom vlézt do studené vody. Za jakéhokoliv počasí přijedeme k našemu oblíbenému tréninkovému rybníku, u kterého nejsou žádné šatny. Třeba i na sněhu se pak převlékneme do plavek a hupneme do vody. (směje se)

Projevilo se nějak pozitivně otužování na vašem zdraví?
Ano, cítím se líp.

Projevilo se nějak negativně na vašem zdraví?
(směje se) Myslím si, že ne. Zatím necítím, že by přicházelo třeba revma. Opravdu se mám fajn a případné problémy si nepřipouštím.

Jak je na tom otužilkyně v běžném životě? Až půjdete domů vezmete si například bundu?
(směje se) Ano, určitě si ji vezmu, zase nejsem nějaký „blázen". I když je pravda, že jeden z mých dnešních kolegů přišel na sraz v kraťasech.

Proč jste si vybrala právě toto setkání?
Vždycky mě tříkrálové plavání lákalo. Už jenom proto, že je tu plno novinářů a televizních štábů.

Znamená to, že jste exhibicionistka?
Musím přiznat, že trochu ano. Vypadá to, že se ráda ukazuji v plavkách. (směje se)

Co je vlastně otužování?
Řekla bych, že nejvíce sport.

Převažuje u vás sportovní část akce nad tou společenskou?
Ty se doplňují. Jsme zde všichni přátelé.

Tři králové plavali pro horký punč a čočkovku

Tříkrálové plavání otužilců v Praze s názvem Plavba pro převoznický punč.Pondělní poledne patřilo v metropoli otužilcům. Přesně ve dvanáct hodin se u Karlova mostu ponořilo do vln osmadvacet plavců.

Jak „osvěží" taková třístupňová voda poznali nejdříve Tři králové, kteří neobvyklý průvod vedli. „Voda je skvělá," volali s úsměvem na novináře, kteří zachumláni v kabátech a bundách jejich zhruba dvousetmetrovou trasu sledovali z malých loděk. Na dotazy všichni otužilci shodně, ale s poněkud ztuhlými obličeji odpovídali, že je jim teplo a vodu si náramně užívají.

Hned co z ní ale vylezli, vrhli se s nadšením na horký punč a čočkovou polévku, které jim organizátoři připravili na zahřátí. Občerstvení potěšilo i členy sedmé velmoci, jež posilněni zapnuli své diktafony a počali zúčastněné zvídavě zpovídat.

„Jestli beru otužování za životní styl? To docela dobře nevím," usmíval se předseda České otužilecké unie a hlavní organizátor akce Vladimír Komárek.

„Před lety se mě jedna redaktorka ptala, zda bych si přál umřít ve vodě. Odpověděl jsem jí, že si to musím promyslet. Dnes už vím, že ve vodě bych umřít nechtěl, žena by totiž říkala, že to mám z otužování," přidal brilantní odpověď 61letý muž, kterému by jeho věk málokdo hádal.

„Děkuji za kompliment. Každý sport člověku pomáhá, tak proč ne otužování," vysvětlil plavec, jenž je na tříkrálové setkání patřičně pyšný. „Naše akce je mimořádná tím, v jak pěkném se plave prostředí. A také proto, že se při ní nezávodí. No a hlavně na závěr dostaneme skvělý horký punč a výbornou čočkovku, což je nejdůležitější," zažertoval Komárek.

Čtěte také: Otužilí Tři králové si ve Vltavě doplavali pro horký punč