Hlavní zodpovědnost za jejich ubytování a začlenění do společnosti nese ministerstvo vnitra, svoje plány připravuje i hlavní město. Objevují se však hlasy, že by se do ubytování uprchlíků měly více zapojovat i městské části, jak je tomu například v Německu či ve skandinávských zemích. Vedení radnic se k tomu však zatím staví spíše odmítavě, i když v konkrétních případech se poskytnutí bytů uprchlickým rodinám nebrání.

Městským částem se nabízí možnost využít pro ubytování uprchlíků sociální či krizové byty, případně ubytovny. Radnicím zatím schází jasně definované plány pro případ většího množství běženců. Krizový plán k uprchlické krizi v této fázi schválila pouze Praha 1. „Konstatujeme, že je to krizová situace jako každá jiná a na krizové situace máme dávno připraven vlastní havarijní plán," uvedl k tomu starosta jedničky Oldřich Lomecký.

V jednotlivých případech už radnice uprchlíkům ubytování poskytují. Například rada Prahy 6 minulý týden rozhodla o ubytování rodiny kurdských běženců s uděleným azylem v krizovém bytě na dobu jednoho roku. „Důsledky současné běženecké krize jsou problémem nás všech. K jeho řešení je nicméně nutné přistupovat individuálně a plně v souladu s jasně vymezenými pravidly," uvedla k tomu radní šestky Milena Hanušová zodpovědná za sociální politiku.

Šestá městská část cíleně vyšla vstříc rodině, která uprchla z válkou zasažené oblasti. „Nachází se zde škola pro děti i dospělé zaměřená na výuku českého jazyka, jakož i speciální arabské doučování češtiny. Navíc zde žije i malá komunita arabských občanů, která jim už v současnosti pomáhá," doplnila Hanušová.

Tento příklad se však týká cizinců, kteří již mají udělený azyl. Pro ty existuje i v rámci programu ministerstva financí více způsobů, jak získat bydlení můžou si například zažádat o příspěvek k nájmu. Tímto způsobem získalo loni v Praze podle informací ministerstva vnitra bydlení téměř dvě stě osob.

Třináctka: Není to naše starost

Problematika uprchlíků bez udělené mezinárodně právní ochrany, tedy žadatelů o azyl, kteří by měli dorazit v důsledku kvót EU, je však trochu jiný problém. Městské části pro tyto lidi žádné speciálně vyhrazené byty nemají a ani necítí potřebu se otázce migrační vlny podrobněji věnovat.

Problematikou bydlení pro uprchlíky se zatím zabývala zastupitelstva Prahy 13, 1 a 3. Na třináctce jako první Strana zelených navrhla dokument, který měl zmapovat možnou kapacitu pro krizové ubytování uprchlíků a deklarovat směrem k magistrátu, že je městská část ochotná ji poskytnout. Proti se postavily ostatní strany v zastupitelstvu, a materiál tak nebyl ani projednán. Argument byl jasný není toto naše starost, to má řešit stát.

„S tím koncepčně nesouhlasíme. Vycházeli jsme z toho, že řešení budou muset vycházet i z jednotlivých municipalit. Praha 13 strčila hlavu do písku s tím, že to je role pouze státu," uvedla k problému zastupitelka zelených na třinácté městské části Zuzana Drhová.

Na tyto snahy navázala Praha 1, která loni v listopadu přijala velmi podobný materiál, jako navrhovali zelení na třináctce. Na jeho základě jednička zhodnotila svoje ubytovací kapacity a vypracovala plán pro zvládnutí většího množství uprchlíků. Výsledný dokument schválila minulý týden rada. Jednička je tak první městskou částí, která systematický scénář krizového vývoje v souvislosti s uprchlickou krizí vypracovala.

Magistrát opatření nechce prozradit

Podobné plány má připravený i magistrát, který je odmítá komentovat. „Hlavní město má samozřejmě připravená opatření pro případ většího výskytu migrantů v Praze. Jsou vypracovány i příslušné plány, které však vzhledem ke svému obsahu nejsou veřejné," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hof- man.

Podle zastupitele jedničky Petra Kučery (SZ) by se městské části měly začít do přípravy na zvládnutí většího množství migrantů aktivněji zapojovat. „Podle nás by se měly městské části k tomuto problému aktivně postavit a komunikovat s magistrátem," uvedl.

S tím více méně souhlasí i starosta jedničky Oldřich Lomecký (TOP 09), který společně s ČSSD návrh předložil. Podle něj je naprosto na místě se na situaci předem připravit.

I tak se však jedná pouze o krizový plán podobný plánům pro povodně či jiné živelné katastrofy. „Nejedná se o nově vzniklé ubytování pro imigranty, ale je to věc obecné připravenosti naší městské části. Toto bydlení může být použito například při živelných pohromách, například pro obyvatele, kteří přijdou při povodních či požáru o své bydlení," doplnila mluvčí jedničky Veronika Blažková s tím, že i tak jsou podle radnice uprchlíci primárně věcí státu, případně magistrátu.

Proti krizovému plánu se na jedničce postavila ODS. „Co předkládáte, je v kompetenci státu a ministerstva vnitra. Nestydím se za názor, že materiál je čistě populistický a nemá zde co dělat, protože nám v tomto nepřísluší," uvedl místostarosta Richard Bureš (ODS). Tím v podstatě vyjádřil i názor velké části radnic městských částí, podle kterých tento problém státu a městským částem vůbec nepřísluší.

Vyhrazené byty radnice nemají

„Nemáme byty vyhrazené speciálně pro uprchlíky a v nejbližší době je ani vyčleňovat z bytového fondu svěřeného naší městské části nebudeme," uvedl například místostarosta Prahy 2 Michael Grundler (TOP 09). Další místostarosta dvojky Martin Víšek k tomu doplnil, že vlastní krizový scénář vypracovávat nehodlají a spoléhají se na ten, který zpracovalo ministerstvo vnitra.

Deklaraci připravenosti přijmout v případě potřeby uprchlíky předložila zastupitelstvu i koalice Žižkov (nejen) sobě na Praze 3. Se svým návrhem neuspěla. Nejostřeji se proti němu postavili zastupitelé Strany svobodných občanů. „Já se svým Svobodným kolegou panem Štampachem jsme byli jediní, kteří se jasně postavili proti tomuto nápadu. Nejen, že navrhovaný netransparentní postup odporuje pravidlům nakládání s byty městské části a jejich přidělování, ale zároveň by zásadním způsobem mohl ovlivnit i bezpečnostní situaci naší městské části," komentoval návrh Mojmír Mikuláš (Svobodní).

I přesto je podle mluvčí Ivy Vojtkové trojka ochotná krizové byty uprchlíkům poskytnout. „V současné době máme tři krizové byty, kde můžeme ubytovat potřebné rodiny. Nyní navíc jednáme s charitou ohledně přidělení bytu pro jednu křesťanskou rodinu ze Sýrie," vysvětlila Vojtková. „V této chvíli je systém pro ubytování uprchlíků především na státu a následně na magistrátu," doplnil už tradičně místostarosta David Gregor (ČSSD).

Na lepší připravenost hlavního města na příchod uprchlíků se chce v budoucnu zaměřit jak na úrovni magistrátu, tak městských částí se Strana zelených. „Praha by měla být uprchlíkům otevřená a nabídnout pomoc těm, kteří utíkají před válkou. Je to naše morální povinnost a hlavní město Praha by mělo aktivně koordinovat nabídku pro ubytovávání uprchlíkům rovnoměrně po celé Praze," uvedl předseda pražské organizace zelených Ondřej Mirovský. Doplnil, že jeho strana bude usilovat, aby zastupitelstva městských částí projednala navýšení počtu bytů pro uprchlíky.

Čtěte také: Kleslová napsala Chovancovi. Žádá manuál, jak se chovat k běžencům