Petrouš: Chemie mě baví, ale nevím, zda mě bude živit

František Petrouš navíc obdržel ještě další ocenění, zvláštní medaili a cenu Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii za nejlepší praktickou část.

Všechny čtyři účastníky olympiády přijal rektor Vysoké školy chemicko-technologické Josef Koubek a my jsme při této příležitosti požádali o rozhovor Františka Petrouše.

Skončil jste předposlední ročník gymnázia a zároveň jste se podruhé zúčastnil mezinárodní chemické olympiády a podruhé získal zlatou medaili. Chtěl byste pokračovat ve studiu na této škole?

Patrně ano, už jsem o tom uvažoval a slova pana rektora o možnostech, jež tu studenti mají, mě k tomu rozhodnutí ještě více přiblížila.

Chemie je dnes velmi široká věda. Máte už vybranou nějakou oblast, které byste se chtěl věnovat?

To ne, ale určitě by to mělo být něco praktického pro lidi.

Kdy vás vlastně chemie „chytila“, už jako malého kluka?

Ne, až o dost později. U nás na škole (gymnázium v Českých Budějovicích) je zvykem, že většina studentů se účastní olympiád z různých předmětů. Já jsem se přihlásil na chemickou a díky tomu se dostal na přípravné soustředění. Bylo to v kvintě a tam jsem tehdy poznal, že chemie může být docela zábavná.

Váš vedoucí tu hovořil o tom, jak pro vás a vaše kolegy překládal anglické zadání úloh na olympiádě. Znamená to, že v angličtině jste slabší?

To snad ne, anglickému zadání bych porozuměl, ale vše si přesně přeložit by trvalo mnohem déle. A tím bych byl znevýhodněn proti jiným účastníkům.

Když vás chemie „chytla“ tak pozdě, není možné, že vás teď nechytí ještě něco jiného, je vám teprve osmnáct?

Myslím, že to možné je, rozhodně to nemohu vyloučit. Ale zatím je chemie můj velmi dobrý koníček, i když si dosud nejsem jistý, zda je to věc, jíž bych se chtěl živit.

Čtěte také: Rektor Koubek: Spojení s ČVUT? Analyzujeme