VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Patologové: Nežijeme v televizním krimiseriálu

Praha – V září hostila Praha 24. evropský kongres patologů. Do české metropole se sjelo 1800 specialistů z celého světa. Pořadatelem tohoto velkého setkání byla Evropská společnost patologů ve spolupráci se Společností českých patologů. Veřejnost má většinou zkreslenou představu o profesi patologa. O tom, co toto nepříliš „vábně znějící" povolání obnáší i o vývoji vědy v oblasti léčby rakoviny, spolu hovořili dva účastníci kongresu, český lékař Fingerlandova ústavu patologie v Hradci Králové Jan Laco (J. L.) a jeho rakouský kolega Cord Langner (C. L.) předseda Evropské sítě gastrointestinální patologie (ENGIP).

25.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Patolog nežije mezi mrtvolami

C. L.: To je vždy problém. Lidé si nás spojují s tím, co vidí v televizi. Pletou si pojem forenzní, tedy soudní, patolog s klinickým patologem a nerozlišují to. Všichni si myslí, že jsme ti, kteří ohledávají zavražděné. Ale nedochází jim, že zkoumáme lidské tkáně. Takže je tu velká otázka, jak vysvětlit lidem, že patologie není jen forenzní věda, ale je to disciplína týkající se především živých pacientů. Je v tom kus biologie a medicíny. Jsme důležití pro výzkum, pro klinickou praxi a také pro léčbu samotnou.

J. L.: V Česku je to podobné. Lidé si zkresleně myslí, že patolog žije mezi mrtvolami, jak říkáte. Díky špatné interpretaci obsahu naší práce pak mají navíc často vůči našemu povolání odpor. Je to přitom disciplína, která se v první řadě zabývá diagnostikou zdravotního stavu živého pacienta.

fb-pd-podval

C. L.: Ano. Neřežeme jen do mrtvých těl. A jak moc televize tuto představu zkresluje? My ve filmu nežijeme. Ve filmu soudní patolog přijde k oběti a po autopsii, čili ohledání, vám řekne víc. V těch horších seriálech řekne na místě rovnou všechno. Třeba, že člověk zemřel přesně před pěti hodinami. Tohle je běžný proces ve filmu. Ale tak to v praxi nefunguje. A klinická patologie je něco zcela jiného. Máme materiál od pacienta zafixovaný v parafinu a většinou, rutinně po jednom dni, jsme schopni ho takto připravený a zpracovaný teprve vložit jako slide pod mikroskop a zkoumat ho.

J. L.: Jako patologové se navíc ani nesetkáváme s pacientem, pouze se vzorkem jeho buněk. V podstatě vidíme tkáň nebo orgán, který zpracujeme a vyšetřujeme. Patolog je diagnostik. Více než 90 procent naší práce je v dnešní době práce u mikroskopu, takzvaná biopsie, tedy vyšetřování tkání živých pacientů. Každá tkáň, nějak patologicky změněna, která je odstraněna z těla pacienta, se odesílá k nám. Ať už jde o znamínko nebo střevo s nádorem. Teprve patolog stanoví jednoznačnou diagnózu a to, zda jde vůbec o nádor, zda je zhoubný…

Pacientovi se slovo „patologie" neříká

J. L.: Vždycky, když lékař řekne pacientovi, že jeho vzorek pošle do laboratoře, na mikroskopické vyšetření nebo na histologii, znamená to, že potom putuje na patologii. Akorát se mu to slovo raději neřekne. Ale každý, kdo byl operován pro něco, jeho tkáň prošla oddělením patologie, kde byl jeho vzorek vyšetřen a bylo zjištěno, zda jde o zánět, nádor nebo něco jiného.

C. L.: Rakovina není jedna nemoc. Dokonce ani rakovina prsu není jedna. Existuje hned několik druhů zhoubných a nezhoubných nádorů, které mohou prs postihnout. Některé jsou agresivnější než jiné, mají vzájemně odlišné vlastnosti, jinak vypadají pod mikroskopem. Laicky řečeno, je několik typů rakovin.

J. L.: Přesně tak. Například ve slinných žlázách je známo dvacet druhů rakovinotvorných nádorů. Když ji patolog přesně rozezná podle sklíčka ze základního barvení tkáně, píše se zpráva s výsledkem lékaři, který vzorek poslal, aby on nebo onkolog mohl určit další léčbu. Patologie používá veškeré prostředky biologických věd, aby co nejblíže specifikovala konkrétní nádor „toho konkrétního pana Nováka". Lékař pak vybere takzvaně „léčbu na míru".

C. L.: To je to, co považuji za největší výzkumný posun. Tedy spojení genetiky a patologie, které nám umožňuje dělat zmíněnou individuální diagnostiku. Rakovina se vyskytuje ve všech evropských zemích. Nejčastěji rakovina tlustého střeva. Když nesportujete, nejíte správně, jste daleko více ohroženi. Aby se nádorům předcházelo, je nutné provádět preventivní kolonoskopická vyšetření. U nás se lidé kolonoskopie bojí, a proto na ni nechodí. Záleží na člověku, který vám vyšetření dělá. Já sám jsem na ni byl před deseti lety, když mi bylo čtyřicet, a bylo to bez problémů. Šel jsem tam pouze preventivně. Vzhledem k tomu, že se zabývám výzkumem rakoviny trávícího traktu, nerad bych na ni jednou zemřel. Rozumíte, byla by to pro mě ostuda (směje se).

Autor: Kateřina Chvátalová

25.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení