VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Parlamentní a vládní budovy přilákaly na prohlídku tisíce lidí

Praha - Parlamentní budovy, Černínský palác a vládní Kramářova vila ve čtvrtek 8. května přilákaly tisíce lidí. Nejvíce návštěvníků zavítalo do paláce na Hradčanech, v němž sídlí ministerstvo zahraničí. V Kramářově vile zase museli pro velký zájem den otevřených dveří prodloužit.

8.5.2014
SDÍLEJ:

Kramářova vila v PrazeFoto: Deník/Vít Šimánek

Památky byly zpřístupněny tradičně u příležitosti Dne vítězství a taky desátého výročí vstupu Česka do Evropské unie.

Barokní Černínský palác přilákal více než 3500 lidí. Návštěvníci se podle Pavly Veličkinové z ministerstva nejvíce zajímali o byt někdejšího ministra Jana Masaryka a zejména o jeho koupelnu. Pod jejími okny na nádvoří byl Masaryk v březnu 1948 nalezen mrtev a do současnosti se spekuluje o tom, zda se jednalo o sebevraždu nebo o vraždu. Čtvrteční akce pokračovala v podvečer v zahradě koncertem skupiny Buty.

Do vily prvního československého premiéra Karla Kramáře zavítalo více než 2200 lidí. Před budovou, která nyní slouží jako reprezentační sídlo předsedy vlády, se podle Michaely Horákové z Úřadu vlády tvořily fronty už od rána. A ačkoli měl den otevřených dveří končit v 16 hodin, provádělo se ještě i po této hodině. Ve vile byly mimořádně vystaveny některé předměty z Kramářovy pozůstalosti, třeba svatební oznámení nebo diplomatické pasy.

Hledání shody

Paláce, v nichž působí horní komora parlamentu, navštívilo na 2500 lidí. Otevřen byl Kolovratský a Valdštejnský palác, v němž se se zájemci o prohlídku setkali předseda Senátu Milan Štěch a místopředsedkyně Alena Gajdůšková (oba ČSSD). „Návštěvníci, se kterými jsem hovořil, hodně mluvili o hledání shody - touží, abychom jako politici našli společnou řeč," uvedl Štěch.

Ve sněmovních budovách se mohli návštěvníci setkat s předsedou dolní komory Janem Hamáčkem. Do sněmovních budov přišlo zhruba 1240 lidí. Největší pozornost budil hlavní jednací sál, v němž se schvalují zákony. Zájem o prohlídku parlamentních a vládních budov byl podobný jako před rokem. Senátní Valdštejnský palác je veřejnosti otevřen i o víkendech. Dny otevřených dveří se obyčejně konají taky při příležitosti státního svátku 28. října.

Autor: ČTK

8.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marek Dalík.

Dalík obnovu řízení nenavrhl, informace soudu byla chybná

Finalistky a finalisty ankety Zlatý Ámos přijal 23. března na Hradě prezident Miloš Zeman

V soutěži Zlatý Ámos se dnes bude volit nejoblíbenější učitel

V Praze začal 24. ročník mezinárodního festivalu Febiofest

Praha - Na 155 snímků z pětapadesáti zemí uvede v Praze a pak v rámci ozvěn v dalších 13 městech mezinárodní filmový festival Febiofest. Jeho 24. ročník zahájila ve čtvrtek večer v Obecním domě česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých. Před projekcí ve Smetanově síni převzali ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska. Loňský osmdesátník přijel do Prahy z USA, kde žije.

KRÁTCE: Uzavírka na Budějovické: místo po schodišti přes přechod

Praha – Až do konce víkendu se cestující musí přizpůsobit dočasnému omezení přístupu ve stanici Budějovická na červené trase C metra, které platí od pátku až do ukončení nedělního provozu. V souvislosti s pokračující rekonstrukci pohyblivých schodů bude zcela uzavřeno i pevné schodiště vedle odstaveného eskalátoru – mezi obchodní pasáží u severního vestibulu a zastávkou autobusů mířících do Michle, do Nuslí či na Spořilov.

V Obecním domě v Praze začne večer 24. ročník festivalu Febiofest

Praha - Česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých zahájí ve čtvrtek večer 24. ročník mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest. Před projekcí ve Smetanově síni Obecního domu převezmou ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Praha - V Praze ve středu po dlouhé těžké nemoci zemřel spisovatel, publicista a dramatik Alexandr Kliment. Bylo mu 88 let. Sdělili to jeho synové Lukáš a Petr. Literatuře a publicistice, v níž dominuje žánr fejetonu, se Kliment věnoval od konce 50. let. Později podepsal Chartu 77, nesměl publikovat a tak až do roku 1990 jeho knihy vycházely v samizdatových edicích nebo v zahraničí. Některá z jeho děl byla zfilmována.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies