VYBERTE SI REGION

Parkovacích míst je prý v Praze dost, jsou ale špatně využitá

Praha /ROZHOVOR/ - Hlavní město se už roky utápí v moři aut, přesto však není nutné navyšovat počet parkovacích stání. Potřeba je především místo lépe využít, pokud například majitelé obchodních center nabídnou stání přes noc obyvatelům z okolí. Také by mělo dojít k přísnější regulaci, aby nemohl každý autem dojet až do centra. Myslí si to alespoň předseda Rady České parkovací asociace Petr Horský.

14.10.2015
SDÍLEJ:

Předseda Rady České parkovací asociace Petr Horský při jednom z pracovních setkání.Foto: www.parkovaciasociace.cz

Jak by se měly řešit současné problémy s parkováním v Praze? Je potřeba budovat nová místa pro stání?

Domnívám se, že aktuální počet parkovacích stání v Praze je dostačující. Je pouze otázka jejich využitelnosti, aby byly využity nikoliv na 17 procent, ale na 80 procent v průběhu celého dne.

Jak toho ale docílit?

Je například nutné zahájit kooperaci města a soukromého sektoru, aby se nabídla k veřejnému užití parkovací stání, která mají soukromí vlastníci. Praha by také měla dokončit proces regulace parkování, protože nemohou všichni jezdit do centra, na to není postaveno. Někteří budou muset používat hromadnou dopravu.

V tomto ohledu jsou zatím rezervy?

Ano, a velké. Například majitelé obchodních domů by se mohli domluvit s radnicemi a poskytnout rezidentům z okolí svá parkoviště pro stání přes noc, kdy v obchodech zákazníci nejsou. Tato možnost se ale zatím bohužel příliš nevyužívá.

Takže se nová parkovací místa už nemají vytvářet?

V okamžiku, kdy dosáhneme stabilizace prostoru a dosáhneme efektivního využití, můžeme jít do fáze, kdy začneme z povrchového prostoru komunikací ubírat parkovací stání a začneme vytvářet nové kapacity mimo komunikace.

Jaké máte na mysli?

Podzemní nebo nadzemní garáže, podle toho, v jakém území se budeme nacházet.

Myslíte si, že do Prahy patří nové parkovací domy?

Není to nesmysl, pokud to udělám tak, že postavím parkovací dům nebo zakopu parkování pod zem, a na povrchu vytvořím například pěší zónu, kde omezím parkování. Celkový počet parkovacích míst zůstane stejný, jen je přesunu z ulice do podzemí. To by měla být hlavní filozofie.

Praha ale kromě problému s parkováním ve městě potřebuje dořešit i záchytná parkoviště na okrajích metropole. Tady má také rezervy?

Určitě tam má také rezervy, nicméně tady chybí celkový pohled. Někdo by si měl konečně spočítat, kolik stojí jedna cesta z obce, která leží 20 kilometrů za Prahou, když jedu autem až do centra, nebo když jedu autem jen na nádraží někde ve Středočeském kraji a pak pokračuji vlakem nebo autobusem. Případně, pokud jedu na hranice metropole a zastavím na záchytném parkovišti P+R a pokračuji městskou hromadnou dopravou. Takovou celkovou bilanci jsem ještě neviděl.

Takže dnes se vyplatí řidiči sednout si například v Kladně do auta a projet to až do centra města, kam potřebuje?

V tuto chvíli se mu to pravděpodobně vyplatí, protože se tak dlouhodobě chová. Jen malá část obyvatel Kladna, Berouna nebo Benešova řeší dopravu prostřednictvím hromadné dopravy.

Viníkem je obec, město, nebo kraj?

Je to věc samosprávy hlavního města Prahy, městských částí, které tvoří vnější prstenec, i Středočeského kraje. Není to jednoduchá záležitost. Právě proto, že je potřeba dohody a společného postupu více samosprávných celků, je to komplikovanější.

V souvislosti se stavbou tunelového komplexu Blanka se vybudovala, i když dosud neotevřela, dvě nová velkokapacitní parkoviště. V nich vidíte smysl, nebo jen přivedou dopravu dál do města?

Smysl budou mít spíš v horizontu střednědobém za předpokladu, že garáže budou nabízet veřejnou službu, nikoliv byznys podnik. Musí se zde provozovat velice levné parkování pro lidi, kteří jinak pokračují ještě dál do centra Prahy.

V těchto případech reálně hrozí, že se stanou, jak říkáte, byznys podnikem?

V tuto chvíli nikdo neví, jak budou fungovat. Zatím není stanoveno, jaký bude provozní řád. Probíhá diskuze mezi hlavním městem, městskou částí a Technickou správou komunikací. Některé představy jsou poměrně iluzorní.

V čem konkrétně?

Když se podíváte, jak to vypadá naproti stadionu Sparty na Letné, uvidíte, že tam na parkovišti stojí v průměru dvacet zaparkovaných aut. Zatímco nové garáže vedle mají celkem 860 parkovacích stání. My tam musíme dostat auta, která v tuto chvíli parkují jinde. Musíme je zachytit a nepustit je dále do vnitřního centra.

A nemohou si naopak stěžovat dotčené městské části, že k nim obrovské garáže přivedou dopravu?

Co se týká Prašného mostu, tam je přístup do garáží pouze z třídy Milady Horákové ve směru z křižovatky Malovanka, tam by obava ze zahlcení Dejvic být neměla. Naopak by to mohlo této lokalitě pomoci a odčerpat stojící auta v okolí Vítězného náměstí a Dejvické ulice.

Samotné řešení těchto parkovišť je vhodné?

V případě garáží u Prašného mostu jsme poukazovali na jeden problém. Musíte sem jet po třídě Milady Horákové, což je významná komunikace, kde vozidla jezdí padesátikilometrovou rychlostí. Abych odbočil na toto parkování, musím z průběžného pruhu zpomalit na rychlost pět až šest kilometrů v hodině a přes chodníkový vjezd vjet do sjezdové rampy.

Hrozí v místě odbočení kolize?

To je velmi nebezpečná situace. Lidé spěchají a různě se míchají, někdo chce z pravého pruhu přejet do levého odbočovacího. A právě potřeba rychlého brzdění a odbočení je velice nebezpečná. To samé je, když vyjíždím. Je tu velké riziko nehod.

Autor: Matěj Ludvík

14.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies