Panoráma Prahy bude chránit zvláštní plán

Kde budou moci stát výškové budovy a jaká kritéria musejí developeři při jejich plánování dodržovat?

Na to by již v brzké době měl odpovědět odborníky mnoho diskutovaný management plán. Práce na něm v těchto dnech právě vrcholí, prvního února ho Praha odešle na UNESCO.

Odolá město tlaku stavitelů?

Jenže podle dokumentu, jehož část má Deník k dispozici, bude každý nový stavební návrh posuzován individuálně z důvodu členité topografie Prahy a to, že mimo centrum vyrostou až stometrové věžáky, tak není vyloučeno.

Právě míra individuality posuzování projektů je hlavním důvodem, proč se občanská sdružení obávají, že město může tlakům stavitelských firem v jejich ambiciózních projektech povolit.

Pohled z 36 míst v Praze

„Podle stávající legislativy je výstavba výškových budov na území historického jádra zakázána. V ochranném pásmu Prahy nesmějí stát v jeho vnitřním prstenci přiléhajícím k historickému jádru. Ve vnějším prstenci ochranného pásma historického centra je nutno každou výškovou stavbu posuzovat v územním řízení individuálně, s ohledem na to, jak zasáhne a ovlivní panoráma města z různých charakteristických pohledů,“ popsala ve středuKarolína Kudynová z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.

Všechny nové budovy budou posuzovány z 36 panoramatických stanovišť ve 3D modelu hlavního města. Pokud by měly na horizontu vizuálně konkurovat významným historickým dominantám, jako je Týnský chrám, Pražský hrad, věže chrámu sv. Ludmily nebo Národní muzeum, nebudou projekty schváleny.

Přidaná hodnota staveb

„Významným aspektem v rozhodování o případných výškových budovách je a bude občanská vybavenost a přidaná hodnota pro hlavní město,“ uvedl v minulém roce pražský primátor Pavel Bém.

Metodiku už začali odborníci v praxi uplatňovat, některé nevhodné projekty vrátili k přepracování nebo je pozastavili. Mezi nejznámnější patří projekt věžáků v Modřanech a Holešovicích.