VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pamětnice židovských deportací vzpomínala na holocaust

Praha - Redaktorka Deníku prožila natáčecí den dokumentárního cyklu Heydrich konečné řešení.

18.9.2011
SDÍLEJ:

ZPĚT NA MÍSTĚ ČINU. Pamětnice židovských deportací se po sedmdesáti letech vrátily na nádraží Praha Bubny odkud ještě jako děti nuceně odjížděly do koncentračního táboru v Lodži.Foto: Deník/Ondřej Leinert

„Vy jdete na to natáčení porna?“ S touhle představou mě okukovali dělníci, když jsem se jich v okolí nádraží Praha-Bubny ptala, zda nevědí, kde tam pracují filmaři. Chlapi z výkopu poradili dobře, zjevně se ale mýlili v tom, co se před kamerou odehrává.

Za plentou totiž nevzdychá žádný roztoužený pár. Sedí tam „jen“ jedna stará paní a vypráví, jak se v zimě ve sněhu táhla dlouhou cestou s kufrem v ruce. Pán sedící na židli naproti je jím režisér Pavel Štingl jí pokládá otázky.

Povídání stařenky přihlížejí další lidé. Někteří jako já s notýskem, pár dalších s fotoaparáty. A především: natáčí tu kamera České televize.

Skoro všude po místnosti, jejíž zdi jsou zčásti pokryté kachličkami a zčásti oprýskané a počmárané, leží na zemi kabely, které se štáb i novináři snaží překračovat. Paní klidně povídá o svých pocitech, o svém dětství, které prožila v období heydrichiády. Zdá se, že ani nevnímá světlo reflektorů ani kameru, která ji bedlivě sleduje, a snad ani mikrofon, který jí visí nad hlavou. Důležité je pro ni snad jen to, aby vypověděla všechny své vzpomínky na dobu před sedmdesáti lety.

V rohu místnosti stojí památník s nápisem: „Na věčnou památku padlým a umučeným železničářům Praha-Bubny v letech 1938 - 1945“, a pod ním seznam jmen.

Na zdi visí upomínková deska: „Za osvobození položili život“ a pod tím další seznam jmen. Papírová cedule na vedlejší stěně, nedaleko od počmárané nástěnky, pak působí celkem komickým dojmem. Velkými písmeny hlásí: „Udržujte čistotu. Děkujeme, nájemníci domu“.

Stará paní má za chvilku práci před kamerou za sebou a vzdaluje se z místa natáčení. Začne si povídat s mladou slečnou, která z pouzdra vytahuje „zbraň“ na diváky vznikajícího televizního dokumentu violoncello. Ale tento odpočinek po natáčení netrvá dlouho. Ženu, která před chvílí odvyprávěla před kamerou svůj životní příběh, obklopují novináři. Dozvídají se, že se jmenuje Helga Hošková Weissová, narodila se roku 1929 a ta mladá violoncellistka je její vnučka.

„Jsem jedna z mála přeživších. Stýkáme se, jsou to vazby a přátelství, která přetrvávají i přes vzdálenosti, přes moře. Po válce jsme se rozprchli po celém světě, za minulého režimu tak bylo komplikované se vidět, ale teď to opět jde. Přátelství, která tehdy vznikla, jsou věčná,“ popisuje Hošková Weissová.

A pak se zadívá na svou vnučku, Dominiku, která se mezitím už usadila a začala hrát. Místností, která ani zdaleka nepřipomíná koncertní sál, se začíná rozléhat tklivá melodie.

Babička ji bedlivě pozoruje. Možná při tom sleduje i fotografie, které jsou promítány za hudebnicí. Portréty lidí, kteří prožili to, co tato žena. Sama chvíli předtím zvědavým novinářům řekla, že je ráda, že se dnes o době heydrichiády tolik mluví, že se mladí zajímají a že je dokonce potřeba o té době mluvit.

Z jejích očí a jejích slov bylo opravdu znát, že ji to těší. A člověk se tak koutku duše ptal, proč musela tak dlouho čekat, aby své svědectví mohla předat dál.

Devátý díl dokumentu Heydrich Konečné řešení, který tento týden štáb České televize v Praze-Bubnech natáčel, není ničím veselým. Stejně jako doba, o které vypráví.

Je na každém, aby si sám v sobě srovnal, zda je lepší být přítomen natáčení dokumentu z ne zrovna nejšťastnějšího období naší historie, nebo poněkud intimnímu filmování toho, o čem halasili dělníci, když se mě s kolegou snažili správně nasměrovat. Koneckonců, pro každého je oním tabu, o kterém nechce nic slyšet, něco jiného.

KATEŘINA VYTERNOVÁ

Svědectví pamětníků doputují k 25 tisícům dětí

Michal Frankl z Židovského muzea v Praze stojí u projektu, jehož cílem je podpořit české žáky i učitele, aby přemýšleli jinak o židovských dějinách a zvěrstvech páchaných za druhé světové války. Ani on nechyběl u natáčení cyklu Heydrich konečné řešení na nádraží v Bubnech.

Židovské muzeum v Praze podporuje tento dokument. Jaké s ním máte záměry?
Je to pro nás hodnotný, přemýšlivý film. To, že obsahuje DVD plné svědectví pamětníků, je materiál, s kterým se dá výborně pedagogicky pracovat. Moji kolegové totiž v těchto dnech začínají zavádět do praxe workshop, který je založený hlavně na práci s dokumenty, což nejsou jen typické dopisy, fotografie a úřední dokumenty, ale i transportní listiny, dohledávání osudů lidí, svědectví pamětníků… A tento film tak využijeme jako učební pomůcku.

Film tedy budete nabízet školám?
Ano. Objevilo se nám tu výhodné spojení. V žádném případě nejsme schopni vyrobit takovýto film, to je zásluha hlavně pana režiséra Štingla. Ale máme kontakty na školy a jsme schopni zajistit na nich dobrou distribuci.

A mají školy o váš projekt zájem?
Vše se teprve rozjíždí. Udělali jsme si menší pilotní skupinu a v té ten zájem cítíme. Ovšem pochopitelně, chceme proniknout i mimo ty nejaktivnější a rozšiřovat povědomí v každé škole, kde to jen půjde.

Kolik to znamená škol?
Rozdat můžeme 300 DVD… Takže to je asi odpověď (směje se). Dovedu si představit, že pokud bychom je rozšířili na 300 škol, mohli bychom se s panem Štinglem domluvit na nějakém dotisku. V rámci projektu jsme slíbili, že proškolíme 320 učitelů a myslím, že větší část těchto DVD tak logicky poskytneme jim. Protože u nich je zároveň větší pravděpodobnost, že film neodloží do šuplíku, kde bude hnít. DVD je zadarmo, ale chceme ho pochopitelně dávat lidem, kteří budou mít k tématu nějaký vztah. A s pomocí těchto učitelů pak máme za cíl proškolit 25 tisíc dětí.

ONDŘEJ LEINERT

18.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení