Mohou za to špatné technologie 90. let i dávné chyby instituce. Novinářům to v úterý řekla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. NPÚ bude na opravy všech pěti zahrad, jež by měly trvat pět let, žádat ministerstvo o 45 milionů korun.

„Stav zahrad je z velké části poměrně tristní, nicméně statické poruchy, které by ohrožovaly životy zaměstnanců nebo návštěvníků, zde v žádném případě nehrozí," řekla.

Důvod, proč jsou zahrady tak degradované především vzlínající vlhkostí, jsou podle ní dva: obnova z první poloviny 90. let, kdy se použily technologie a materiály tehdy doporučované, ale ne zcela ověřené. „Praxe ukázala, že nebyly zcela vhodné. Druhý důvod souvisí s uzavřením nevýhodného pronájmu zahrad firmě, která je v rozporu se smlouvou neudržovala," ře­kla.

Stavební obnova

NPÚ v minulé době dával dohromady zahradnickou část prostor, nyní žádá o příspěvek na stavební obnovu ministerstvo kultury, jehož je příspěvkovou organizací. Pokud jej získá a výběrové řízení na dodavatele se uskuteční bez průtahů, mohla by první etapa stavby začít ve druhé polovině roku 2017.

Během stavby, která je plánovaná na dva roky, bude připravena druhá etapa obnovy areálu, která by ideálně mohla být zahájena v roce 2019, uvedla ředitelka.

Soubor tvoří pět zahrad mezi Valdštejnskou ulicí a jižními terasami Pražského hradu – Ledebourská, Malá a Velká Palffyovská, Kolovratská a Malá Fürstenberská. Konstrukce zahrad jsou podle památkářů velmi namáhány výraznými výkyvy teplot danými rozložením na jižním svahu. Především omítky a koruny zdiva vyžadují soustavnou intenzivní údržbu a každá dvě desetiletí komplexní obnovu.

Naposledy v 90. letech

Poslední celková obnova se uskutečnila v 90. letech ve dvou etapách. Kromě z dnešního pohledu špatně zvolených technologií přičítá NPÚ špatný nynější stav někdejšímu pronájmu zahrad. Neměl do nich tehdy přístup a nemohl zahrady udržovat.

Zahrady byly pronajaty v roce 2004. Kvůli údajné finanční nevýhodnosti byla už v roce 2006 smlouva zrušena, to se firmě PS Holding nelíbilo a bránila se soudně. Firma vznikla přeměnou původní společnosti s názvem Protocol Service ČR.

Firma podle smlouvy platila NPÚ čtvrt milionu korun ročně. Do zahrad přitom přicházely desítky tisíc lidí, kteří zaplatili za vstupné několik milionů korun. Tehdejší ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) kvůli nevýhodnému pronájmu odvolal někdejšího ředitele NPÚ Jiřího Kotalíka.

Územní souhlas

NPÚ převzal provozování zahrad až v listopadu roku 2010 a nyní je jedinou památkou v jeho správě, která se nachází v Praze. Do údržby prý NPÚ od té doby investoval přibližně pět milionů korun, teď připravuje zmíněnou komplexní obnovu. V první etapě by měly přijít na řadu zahrady Ledeburská, Malá Pálffyovská a parter Velké Pálffyovské, pro jejich obnovu má ústav už územní souhlas.

NPÚ spravuje dnes 104 památek, zejména hradů a zámků. Poslední roky jim roste počet návštěvníků, loni zaznamenaly rekordních pět milionů. Na svůj provoz si NPÚ vydělá nejvíc z příspěvkových organizací MK, z miliardového rozpočtu až polovinu pokryjí vlastní výnosy, především ze vstupného, které podle ředitelky činí asi 380 milionů ročně.

Čtěte také: Zahrady Anežského kláštera se lidem otevřou už letos na podzim