Oteklé oči a rýma. Alergikům začala sezona

Většina lidí však o svých problémech již předem ví a na sezonu se připravila. Hůře jsou na tom ti, kteří se letos dočkají alergických projevů poprvé. Pokud se totiž přihlásí do alergologické poradny, dostanou se k lékaři až za několik měsíců. Tedy poté, co byliny, které jim nyní akutní problémy způsobily, již odkvetou. Například v pražské nemocnici Na Homolce je na komplexní vyšetření alergologem a klinickým imunologem čekací doba 60 dní. Ve středočeské Nemocnici Slaný se na dětskou alergologickou poradnu čeká tři měsíce.

Pojišťovny ale takové problémy nezaznamenaly. „Nemohu vyloučit, že v ojedinělých případech mohou být čekací doby na neakutní alergologická vyšetření skutečně v řádu jednotek týdnů, nicméně obecně takový problém neregistrujeme. Navíc je nutné si uvědomit, že pacienti alergologických ordinací ve většině případů nepřicházejí v život či zdraví závažně ohrožujícím stavu, který by vyžadoval akutní a okamžité vyšetření," řekl mluvčí největší české pojišťovny VZP Oldřich Tichý.

Pokud člověk neví, čím přesně trpí, a reakce není extrémní, vyplatí se vést si zdravotnický deníček, do kterého si zaznamená své problémy
a poté jej porovná s pylovým kalendářem. Může se tak dozvědět, jaký pyl by jej mohl dráždit. Nepříjemným stavům nepomáhá ani kouření, protože nikotin zhoršuje otoky nosní sliznice. Ven by měli alergici chodit brzy ráno nebo těsně po dešti, kdy ve vzduchu není příliš mnoho pylu.

Kliknutím na obrázek ho zvětšíte.

Moderní léky už člověka netlumí, můžou je užívat i piloti

Pokud nechcete kašlat, vyhněte se alergenům. Toto obecné pravidlo musí připomínat pacientům vedoucí lékařka plicního oddělení pražské Polikliniky Budějovická - Medicon Václava Bártů neustále.

Na konci minulého století i na začátku tohoto tisíciletí se mluvilo o prudkém nárůstu počtu alergiků. Pokračuje tento trend?

Prudkým nárůstem bych to nyní nenazvala. Dnes je přesnější diagnostika, i když pacienti sami ne všechno vyhodnotí jako alergii. Jistota je až podle výsledků testů
z alergologicko-imunologické-ho oddělení, které ji potvrdí nebo vyvrátí. Je ale pravda, že žijeme v agresivním prostředí, takže se nějaké potíže 
s tím spojené objevují.

Máte dojem, že přibývá konkrétních alergií, nebo spíše nespecifických alergických reakcí?

Je třeba rozlišovat alergii 
a intoleranci. Dříve se říkávalo, že někomu něco vadí, dnes lidé hovoří o tom, že jsou alergičtí. Často mohou mít projevy alergické reakce, ale ve skutečnosti k alergii vůbec docházet nemusí. Může jít jenom o podráždění, ale je to velmi individuální. Například když jsou venku pyly, tak pacienti kýchají nebo jim slzí oči, ale důvodem může být 
i prašné prostředí či něco naprosto jiného. Bez vyšetření to nejde lehce říct.

Nyní začala pylová sezona. Změnil se počet alergiků v ordinacích oproti zbytku roku?

Sice nyní víc pacientů, kteří mají projevy pylové alergie, chodí, ale v počtech sezonnost úplně neplatí, mnoho astmatických pacientů chodí na podzim nebo v zimě, zvlášť 
v případě, kdy netolerují plísně nebo chlad. I na virové infekce se může objevit alergická reakce. Nyní už od konce února kvetou olše, teď se přidávají břízy a různé keře, takže pylová alergenová zátěž začíná narůstat, vrcholem je právě duben a květen.

Jsou nové metody v léčbě pylových alergií?

Určitě je posun u léků ze skupiny antihistaminik – léků, které potlačují alergické projevy. Nyní jsou tak zdokonalené, že nevyvolávají celkový útlum a spavost, takže je mohou používat bez ohrožení řidiči i piloti. Pokud jde o závažné onemocnění, léčba se nasazuje i lokálně. A používá se i specifická imunoterapie, kdy pacient chodí na vakcíny, a kdy dochází k desenzibilaci – postupnými dávkami se snižuje nadměrná alergická odpověď organismu na konkrétní podněty.

Ta se ale nasazuje především
u dětí, že?

Může to být i u dospělých. Když se u dětí projeví alergie, která není nijak široká, například na koně, může léčba trvat několik měsíců nebo 
i let. Ale reakce se dá odbourat, organismus se desenzibilizuje ve zvyšujících se dávkách, takže si na zátěž zvyká 
a reakce není tak velká.

Jsou nějaké způsoby, jak snižovat projevy alergie podomácku, samozřejmě kromě vyhnutí se alergenu?

Nejvíce se používají úpravy životního prostoru. Chronické lapače prachu a roztočů, tedy koberce, závěsy, kde to nejde i při sebevětší péči odstranit, se musí dát z prostředí pryč. Pak se používají čističky a ionizátory – aby prostředí bylo mnohem víc vyhovující. Proti roztočům se doporučuje povlečení z dutých vláken.

Používají se ještě při léčbě astmatu a alergií zvlhčovače vzduchu?

Pacientům je můžu doporučit, zvlášť když bydlí v panelovém bytě, kde je suchý vzduch, ústřední topení 
a nízká vlhkost. I když se lidé snaží udržovat čistotu, mohou mít doma prašnější prostředí, což při spaní není optimální. Vysychají jim pak sliznice, což je spojené s kašlem. Obecně je to dobrá věc a neplatí to jenom o alergiích. U astmatu je přístup k pacientům velmi individuální, ale obecně by mělo platit, že pokud vědí 
o něčem, co jim nesedí, tak se tomu mají prostě vyhnout. Znám případy, kdy je člověk alergický na kočky a má přitom doma čtyři. Potom chodí do ordinace, smrká, kašle, má zánět spojivek a dusí se. Dokud se ale alergen neodstraní, tak potíže přetrvají.

Jan Drahorád