Ošetřovatelské volno bude mít volnější podmínky, chce prosadit Sněmovna

6. 7. 2017

ČTK

Sněmovna patrně zmírní podmínky pro navrhované až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Podle stanovisek sociálního výboru k pozměňovacím návrhům k vládní předloze by naopak neměla omezit okruh lidí, kteří by mohli volno dostat. Plénum by mohlo schvalovat zavedení ošetřovatelského volna příští týden.

Kliknutím zvětšíte

Cvičení důchodců v Koukolově vile | Foto: Deník/Hana Kratochvílová

Poslanci by měli podle doporučení výboru přijmout změnu ohledně nutného souhlasu zaměstnavatele s ošetřovatelským volnem pro zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl nesouhlasit s poskytnutím volna jen v případě vážných provozních důvodů. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) by naopak neměla na plénu uspět s požadavkem, aby byl souhlas zaměstnavatele výslovně nutnou podmínkou pro uplatnění nároku.

Ošetřovatelské volno by mohlo podle vládní předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Z nemocenského pojištění by dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sněmovna by měla podle stanoviska výboru zkrátit hraniční dobu nutné hospitalizace podle návrhu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a Gabriely Peckové (TOP 09) na tři dny.

Vláda dnes projedná ošetřovatelské volno nebo insolvence

Na plénu by podle doporučení neměl uspět požadavek Radky Maxové (ANO), aby ošetřovatelské volno mohli dostat jen manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci a druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti. Maxová se obává toho, že poměrně široký okruh lidí, jak jej stanoví vládní návrh, zakládá vysoké riziko zneužití ošetřovatelského volna. Starat by se totiž mohli například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, nebo jejich manžel, registrovaný partner, či druh.

Sněmovna by neměla podpořit ani další úpravu Maxové, jenž by vyloučila z nároku na dlouhodobé ošetřovné lidi, kteří by se starali o člověka s přiznaným příspěvkem na péči.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že dopady ošetřovatelského volna na státní rozpočet by činily asi 1,84 miliardy korun ročně. Odhadem o dalších 242 milionů korun by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak asi 900 milionů korun by veřejné rozpočty podle důvodové zprávy ušetřily na financování pobytu v lůžkových zařízeních pečovatelských služeb.