Kliknutím zvětšítePůvodně se vzepřel i odvolání ministra financí Andreje Babiše a velmi autonomně si počíná i v zahraničněpolitických agendách.
Ve sněmovních i vládních kuloárech se proto začaly rodit nápady na osekání prezidentských pravomocí, nebo minimálně jejich zpřesnění, například ve vztahu ke jmenování či odvolávání ministrů a přijímání demise vlády.
ZEMANOVI K SMÍCHU
Iniciátorem těchto snah byl tehdejší šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. „Je komické, aby se přímo zvolený prezident dostal do situace, kdy by měl mít menší kompetence než prezident zvolený parlamentem,“ smál se tomu Zeman.
Postupem času se ukázalo, že ke změně Ústavy ČR v tomto bodě nemá žádná strana dost sil, spojenců, ba ani chutě.
NA ÚSTAVU NESAHAT
Většina lídrů sice má vůči prezidentskému působení Miloše Zemana výhrady, ale jsou přesvědčeni, že základní zákon státu nelze měnit kvůli jedné osobě.
„Letos naše ústava oslaví čtvrt století od svého vzniku, což je dobrá příležitost podívat se, jak funguje a zda nepotřebuje upravit. Jeden z kulatých stolů za účasti našich předních právních expertů se týkal rozsahu prezidentských pravomocí. Byli jsme ve shodě, že v hlavních aspektech by se pravomoce prezidenta neměly ani zesilovat, ani zeslabovat,“ sdělil Deníku Dienstbierův nástupce Jan Chvojka (ČSSD).
Místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že v příštím volebním období by se měla ustavit stálá parlamentní komise, která by komplexně zhodnotila českou ústavu a došla k závěru, v čem je třeba ji upravit. Na stole jsou kromě prezidentských pravomocí například otázky klouzavého mandátu pro zvolené ministry, ztráta poslaneckého mandátu po pravomocném odsouzení, přechod zákonodárné iniciativy z jednoho na skupinu poslanců, jednokolové senátní volby v pevně stanoveném říjnovém termínu či prodloužení lhůty na posouzení zákonů, které přicházejí do Senátu, z 30 na 60 dnů.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
