VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ornitologové ukážou v přírodě ptáky, které běžní výletníci mohou jen poslouchat

Praha – Co je nejkrásnější kulisou jarních výšlapů do přírody? Zcela jistě cvrlikání, trylkování i pípání – prostě ptačí zpěv ve všech jeho tóninách. Nepochybují o tom alespoň milovníci ptáků z České společnosti ornitologické, kteří zvou podobně naladěné lidi k výletům v rámci Vítání ptačího zpěvu. V rámci akce, která má u nás tradici dlouhou již dvě desetiletí!

21.4.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Vítání ptačího zpěvu 2016 – série foto ČSO: NA SLATINĚ doplnilo program loňského Vítání i měření průhlednosti vody. SOJKA OBECNÁ při loňské ukázce kroužkování na Dubči.KUKAČKA OBECNÁ při ukázce kroužkování na Dubči.Foto: Česká společnost ornitologická/Gabriela Dobruská

Vítání ptačího zpěvu oficiálně připadá na první květnou neděli – více než stovka vycházek pořádaných společně s místními partnery po celé České republice se ale koná v delším rozpětí: od dubna do června. Výšlapů vedených zkušenými ornitology tak lze stihnout i víc – s výpravami do různých lokalit hýřících přírodní i ptačí rozmanitostí. Nicméně – žádná z vycházek za ptačím zpěvem není stejná, i kdybyste chodili na totožné místo den co den. Organizátoři doporučují vzít si pevné boty do terénu – a vyplatí se mít i dalekohled. V hlavním městě akce startuje již o nadcházejícím víkendu.

Za ranními ptáčaty

Vítání ptačího zpěvu podle slov ornitologů nabízí vycházky do probouzející se jarní přírody. Míněno je to obrazně – ale vlastně i doslova. Začátek je totiž zpravidla plánován na ranní hodiny – a to někdy až překvapivě časně. Právě to je ovšem doba, kdy ptáci nejvíce zpívají. Zkušenosti účastníků minulých ročníků přitom hovořily jasně: opravdu stojí za to si přivstat.

Odborníci, kteří vedou jednotlivé vycházky, nejen příchozím ukážou, co kde zpívá a létá (leckdy přitom jako původce zvuků pomohou odhalit ptáčky, o jejichž přítomnosti ve svém okolí by nenasvědčení neměli ani tušení), ale také si s nimi povídají o určování ptáků, o jejich životě a ochraně.

Je co pozorovat 

Tématem mnohých dotazů se letos jistě stane ptačí chřipka, o níž se toho v zimě tolik napovídalo a napsalo. Nemají snad ornitologové v jejím důsledku „po ptákách"? To ani v nejmenším, ujišťují. Divoce žijícího ptactva se prý tohle onemocnění rozhodně nedotklo tolik, jak by nasvědčovaly zprávy v médiích. A pěvců už vůbec ne; ty zas – podobně jako lidi – trápí jiné nemoci… Rozhodně tedy není třeba mít obavy, že by nebylo co pozorovat!

Kroužkování i hry

Exkurze spojené s posloucháním ptactva i s jeho pozorováním leckde doplní i populární ukázky kroužkování ptáků, které mají u veřejnosti vždycky velký ohlas. Účastníkům se totiž naskytne příležitost prohlédnout si opeřence z bezprostřední blízkosti – a současně se dozvědět spoustu zajímavostí jak o samotném kroužkování, tak o jeho významu. Někde organizátoři tyhle akce doplňují i kontrolami ptačích budek, návštěvami záchranných stanic živočichů a dalším doprovodným programem. Často také nechybí ani různé hry a soutěže pro děti.

Na budování ptákům škodí prosklení i zateplení. Co je větším zlem?

Praha – Když se ráno ženou do hlavního města auta, aby jejich řidiče odvezly za jejich živobytím, nad hlavami motoristů mávají křídly hejna ptáků, kteří podél dálnice naopak letí za potravou z metropole ven. Připadá vám to spíš jako úryvek z Barona Prášila? Ne tak docela. Ptáci se prý orientují i podle linií v krajině – a jestli jde o řeku, nebo o dálnici, je celkem fuk. A to, že se ptactvo stěhuje do měst, to je bez debat. Leckteří opeřenci přitom skutečně v městě nocují, aby pak ráno vyrazili do okolní krajiny. Pro jiné se město stalo prostředím, které ani nepouštějí.

Městské příležitosti

„Některé druhy se staly na lidských sídlech zcela závislé a mnoho dalších se do měst stěhuje," potvrdila Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, koordinátorka projektu Sídla bezpečná pro ptáky. T

akoví čápi na komínech jsou fenoménem – a nikoho ve městech nepřekvapí ani holubi, vrabci, kosi, sýkory či pěnkavy. Na komínech ovšem lze najít i třeba sokoly – a kostelní věže se často stanou hnízdištěm poštolek. A jiřičky? Ti už se obyvateli měst a vesnic stali téměř výlučně!

U kosa došlo ke změně migračního chování

Všímaví lidé to možná postřehli: stejné ptačí druhy se ve městě chovají jinak než v otevřené krajině. Například vrána. Na poli uletí, pokud se k ní člověk přiblíží na třicet metrů, v městském parku jí lidé házejí kousky rohlíku téměř do zobáku, zmiňuje příklad Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické. „U kosa černého došlo i ke změně migračního chování. Tažné jsou jen lesní populace; městští kosi zůstávají celou zimu," připomněl.

Proč blízkost lidí ptáky tolik vábí? Ve městech si často dokážou nejen obstarat lehce dostupnou potravu, ale i snáze najít možnosti k hnízdění. „Například rorýsi vyměnili skály za budovy, kterých je ve městech mnohonásobně víc, než skal ve volné přírodě," poznamenala Dobruská.

Člověk jako hrozbaKde je ptactvu hej, může však být i ouvej. Stinnými stránkami synantropizace, jak se přesun živočišných druhů do blízkosti člověka nazývá, se zabývá právě projekt Sídla bezpečná pro ptáky. Jeho koordinátora Dobruská upozornila, že kromě obvyklých hrozeb, jako jsou predátoři, paraziti a konkurence ostatních ptáků, je hlavní hrozbou člověk a jeho činnost. „Většina lidí si však tato rizika nepřipouští nebo spíše neuvědomuje – a mnoho ptáků v naší blízkosti hyne zbytečně," upozornila. Smrtící jsou pro opeřence kola aut, tlamy domácích mazlíčků i nárazy do skleněných ploch – ať už jde o zastávky městské hromadné dopravy (zvláště ty poblíž zeleně), u nichž ornitologové již dlouhodobě upozorňují, že ojediněle umístěné siluety dravců, které je poměrně často vidět, zmírnit riziko nestačí; potřebná je výraznější optická bariéra. Podobné je to s prosklenými budovami, které často klamou tím, že se v nich obloha odráží jako v zrcadle. Lidé také ptákům ubližují shazováním hnízd – ovšem problém vidí ornitologové třeba i v zateplování budov či kácení stromů, kde ptáci mohou hledat potravu či místo k hnízdění. Jak Pražané i obyvatelé dalších měst vnímají podobná rizika? Která vnímají jako nejvýznamnější – a která si sotva uvědomují? To má ukázat vyhodnocení dotazníků, s nimiž se ornitologická společnost obrátila na veřejnost. „Výsledky bychom chtěli zveřejnit v příštím týdnu," řekla ve čtvrtek Deníku Dobruská. Vyhodnotit, jak občané vnímají nebezpečí číhající na opeřence žijící v jejich blízkosti, přitom není samoúčelné. Znát a vědět – to totiž mimo jiné znamená jedno: dokázat lépe chránit. „Prvním krokem v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky je udělat si představu, jaká rizika si lidé uvědomují, jaká ne – a jak jednotlivá nebezpečí vnímají," konstatovala Dobruská.

Kam se vydat s odborníky za ptačím zpěvem. Infografika.

Autor: Milan Holakovský

21.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Volba vedení Konfederace politických vězňů je dle soudu neplatná

Winternitzova vila - dílo architekta Adolfa Loose.
10

Zlé i dobré časy pražských vil

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Festival Metronome má Stinga i vlastní tramvaj

Prvním tuzemským festivalovým koncertem Stinga vyvrcholí dnes večer první den Metronome Festivalu Prague. Hudební přehlídka láká do pražského festivalového areálu na Výstavišti tisíce návštěvníků. Aby se pohodlně dopravili na festival i domů, nechal dopravní podnik posílit MHD v Praze. Metro i tramvaje budou jezdit častěji a dokonce přibyde speciální festivalová tramvajová linka č. 40.

Nedostatek tekutin může způsobit malátnost i selhání oběhu

Nedostatek tekutin může v současném horkém počasí způsobit malátnost, bolest hlavy a sníženou výkonnost. Při ztrátě vody na úrovni pěti procent lidské váhy hrozí oběhové selhání. V tiskové zprávě to dnes uvedla Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Podle předpovědi meteorologů dnes teploty vystoupí k 35 stupňům Celsia.

Bradáčová: V Rathově kauze soud nemusí znovu provádět důkazy

V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude středočeský krajský soud muset opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to dnes uvedla v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies