VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na orloj se už brzy vrátí všechny plastiky

PRAHA - Jedna z nejobdivovanějších pražských památek, orloj, je o několik soch chudší. Naštěstí jen dočasně.

24.11.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Eva Kořínková

Hvězdář měl největší smůlu. Už měsíc postavičku ze spodního patra vpravo od ciferníku opravují restaurátoři. Vandal mu totiž ulomil část ruky. „Řezba už je zrekonstruována dle fotodokumentace, ještě ji čeká kresba,“ uvedl Deníku restaurátor Jiří Matějíček.

Hvězdář se na orloj vrátí společně s ostatními postavami, které správce orloje Otakar Zámečník s kolegou Leošem Hybšem na památku nainstalují pravděpodobně šestého prosince. „Záleží na tom, zda bude k dispozici pohyblivá plošina,“ upřesnil správce Záměčník.

Nátěr sošky ochrání

Od čtvrtka už mohou lidé obdivovat na orloji čtveřici pohyblivých postav, které zdobí horní patro po obou stranách ciferníku. Zleva se jedná o Marnivce, Lakomce, Smrtku a Turka. Sejmuty byly už 31. října kvůli běžné údržbě.

Dřevěné sochy dostaly nový nátěr, který je má uchránit před nepřízní počasí. V současnosti restaurátor Jiří Matějíček přidává ochranný nátěr na čtveřici sošek ze spodní části památky. Opět zleva se jedná o postavu Filozofa, Anděla, Hvězdáře a Kronikáře.

Nejvíc vadí slunce

„Nejvíce sochám vadí slunce. Potíráme je sestavou laků odolných proti povětrnostním vlivům a UV záření,“ řekl pro Deník Matějíček. Podle něj nejvíce strádají právě části soch a sochy na pravé straně, když pozorovatelé stojí čelem k hodinám. „Orloj je na jižní fasádě radnice, celý den na sošky pálí jihozápadní slunce,“ vysvětlil, proč dřevěné figury nejvíce trpí.

Pravidelná údržba, jejíž součástí je také obnova ochranného laku, je pro dřevěné postavy na orloji nezbytná každé dva roky.

Kde se bere vlhkost?

Odborníci nyní zkoumají, proč je zdivo pod hodinovým strojem napadeno vlhkostí. „Jedna z variant je, že vlhkost přichází z blízké kanalizace, jejíž smyčka je právě pod radnicí. Další verze je, že vlhkost způsobuje usazující se sůl z chodníků,“ sdělil Deníku Zámečník. Odborníci podle něj nyní zvažují, že sundají omítku až na kámen.

Kromě sanace zdiva je v budoucnosti na řadě také restaurátorské ošetření Mánesova ciferníku. Kalendárium je z roku 1866, „Je to zatím jen návrh, záleží na dohodě mezi městem, restaurátory a památkáři,“ dodal Zámečník, který by pak musel ciferník odpojit od všech pohyblivých částí a sundat jej.

Pražský orlojář Otakar Zámečník přiznává: Stroji jsem domlouval

Správce staroměstského orloje Otakar Zámečník se o památku stará asi třiadvacet let. Každý pátek mechanismus čistí. Pokud se hodiny zastaví, musí se k opravě co nejdříve dostavit, i kdyby byl na dovolené.

Jak jste se k této práci před třiadvaceti lety dostal?

Vpodstatě náhodou. Potkal jsem pana Valáška, který orloj seřizoval přede mnou, a chytlo měto.

Co je na konstrukci nejznámějších pražských hodin nejsložitější?

Ručičky, na kterých je zobrazen měsíc a slunce, vystupují za zvěrokruhem. Zobrazují tak vzdálenost Měsíce a Slunce nad obzorem.V zimě je Slunce níž a v létě výš. To je mechanismus, který je na orloji unikátní.

Potřebuje pražský orloj pravidelnou údržbu?

Každý pátek ho čistím od prachu a promazávám. Jinak pokud se hodiny zastaví, ať jsem kdekoli, musím přijet a opravit je.

Kdy byla na stroji podle vás nejzávažnější porucha?

Bylo to letos na jaře kvůli pnutí železa. Po zimě se orloj prostě rozhodl, že bude zlobit. Trvalo muto čtrnáct dní. Vždy dva dny šel, a pak zase ne. Trávil jsem u něj čas od šesti ráno do desíti do večera a pak jsem mu i domlouval. (eis)

Z historie

Orloj se na věži objevil před rokem 1410. Zásadní přestavbu uskutečnil hodinář Hanuš roku 1490. Sestrojil stroj s kyvadlovým krokem. Orloj se stal atrakcí a vešel i do pověstí. Nejznámější vypráví, že konšelé dali Hanuše oslepit z obavy, aby podobné dílo nevytvořil jinde. Ten se jim pomstil tím, že stroj zničil. Skutečnost je prozaičtější. Orloj byl tak složitý, že po hodinářově smrti jej nikdo nedokázal udržet v chodu. Teprve ve letech 1552 až 1572 orloj upravil a zdokonalil Jan Táborský. V 19. století přibyl Božkův chronometr, který dodnes řídí chod stroje. Kalendárium je nejmladší částí orloje. Malířská výzdoba z roku 1866 je dílem Josefa Mánesa.
Zdroj: Informační leták Pražské informační služby

24.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pěstujeme olivy

Re-use. Ilustrační foto.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Pusťte nás na ně, volají Piráti na svém vězeňském autobuse

Piráti dnes vyrazili do volební kampaně s “vězeňským autobusem“, který zvnějšku poukazuje na kauzy jejich politických protivníků. Autobus doplní pouť jejich solární pirátské lodi. Piráti s ním chtějí navštívit všechna okresní města, oznámil jejich volební manažer Štěpán Štrébl.

Pokračování problémů s divokými prasaty zatím nic nenasvědčuje

Praha – Pokud by si Praha nevěděla rady, mohla by najít poučení u zlínského hejtmana Jiřího Čunka. Tule větu, která se týkala divokých prasat, zaslechl Deníku v metru v souvislosti s opatřeními proti šíření afrického moru prasat mezi divočáky právě na Zlínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení