Opozice na Praze 10 pořádá sbírku na noviny

Tvrdí totiž, že v oficiálním radničním periodiku nedostává žádný prostor a většina zpráv je věnována pouze starostce Radmile Kleslové (ANO).

„Jsme aktivní na jednáních zastupitelstva. Naše inovace ostatní strany buď přijímají, ale v novinách se neobjeví o našem příspěvku ani slovo, nebo odmítnou, často bez jediného argumentu," vysvětluje důvody nespokojenosti lídryně koalice Renata Chmelová a dodává, že jejich snahou je šířit informace o svých aktivitách svobodně a bez omezení.

Starostka desáté městské části ale nařčení z cenzury odmítá. „Samozřejmě, že to pravda není. Paní Chmelová z Vlasty dělá jenom politiku. V novinách je i Slovo zastupitele, ale pochopte, že všechno, co pošlou, my dávat nebudeme," řekla Pražskému deníku Radmila Kleslová.

Podle ní obsah periodika tvoří šéfredaktor a vedení radnice ho nijak neovlivňuje, připouští však, že se v blízké době hodlá otázkou radničních novin zabývat.

Dlouholetá rubrika zmizela

Jenže právě dlouholetá rubrika Slovo zastupitele, která poskytovala prostor všem stranám v zastupitelstvu, od komunálních voleb z novin zmizela. „Na radnici se dramaticky zvýšil počet klubů, kterých je nyní osm. Proto asi bude radnice chtít systém přepracovat. V tuto chvíli nemá v novinách nikdo svoje místo pro komentář, opozice ani vedení. Předpokládám, že se o tom nyní jedná," řekl Jan Bělohubý, šéfredaktor měsíčníku Naše Praha 10, který pro Úřad městské části oficiálně vydává společnost Strategic Consulting.

Sám tvrdí, že ví pouze o jednom případu, kdy koalice Vlasta požadovala vložit do článku svoje dodatečné sdělení. V něm už ale jedno vyjádření opozice bylo a i když šlo o jiný zastupitelský klub, věta se do textu nakonec nedostala.

Žádné další větší stížnosti ze strany opozice už prý Bělohubý potom neslyšel. Koalice Vlasta nyní na webových stránkách Startovač spustila projekt „Dobré noviny pro Prahu 10", kde mohou zájemci během jednoho měsíce libovolně přispět na cílovou částku 80 tisíc korun.

50 tisíc kusů opozičních novin

Když se peníze podaří vybrat, mělo by periodikum opozice vyjít v nákladu 50 tisíc kusů a distribuováno by mělo být obyvatelům městské části. A že plán není nereálný, dokazuje fakt, že za necelý týden se iniciátorům už podařilo vybrat přes 40 tisíc korun.

Hlavním redaktorem listů by měl být další zastupitel Vlasty Pavel Mareš, který naznačuje, že částka by měla i přes vysoký náklad stačit. „Žádné autorské honoráře, žádné výmysly ani triky, ale přímá komunikace s občany a týmová spolupráce dobrovolníků. To je recept pro první, na radnici nezávislé komunální noviny Prahy 10," tvrdí Mareš.

Této snaze opozice ale vedení městské části nijak bránit nebude. „To je jejich právo, ať si své periodikum založí. To určitě mohou," dodává starostka Kleslová.

V podzimních komunálních volbách zvítězilo na Praze 10 hnutí ANO, těsně za ním skončila koalice Vlasta a TOP 09, tyto dva subjekty ale zůstaly v opozici. Naopak na vedení městské části se ANO pod vedením Radmily Kleslové dohodlo s ČSSD, Stranou zelených a Nezávislými pro Prahu 10. Menšinovou koalici pak podpořila ODS a KSČM. Zastupitelstvo má zde 40 členů.

Jako veřejnoprávní média

„Radniční listy jsou financovány z veřejných prostředků, proto mají charakter veřejnoprávního média jako je například Česká televize. Měly by tedy nabízet nejen názory vedení obce, ale také opozice nebo místních občanských sdružení a obyvatel," říká Martin Kameník, předseda sdružení Oživení, který stojí i za webem Hlasnatrouba.cz. Ten mapuje vyváženost místních periodik.

Od začátku listopadu 2013 navíc platí novela tiskového zákona, která zavedla nové povinnosti pro vydavatele radničních novin. Ti by měli poskytovat objektivní a vyvážený obsah a přiměřený prostor pro názory všech zastupitelů, tedy i opozice.

Pokud člen zastupitelstva nedostane prostor, může se zveřejnění článku domáhat i soudně. Novela tak má za cíl bránit jednostranné propagaci vládnoucí koalice na radnici a bránit případné cenzuře.

Předseda Oživení Martin Kameník: Česká vláda si také nediktuje, co chce mít večer ve zprávách

Projekt Hlásná trouba neziskové organizace Oživení sleduje množství prostoru, který v radničních novinách po celé zemi dostává opozice, občanská hnutí i místní obyvatelé a hlídá případnou cenzuru.

Jaké hlavní nedostatky obecně mívají radniční noviny?

Vládní koalice v některých případech využívají prostor v periodiku pro svoji prezentaci a samozřejmě vydavatel má potom tendence podléhat autocenzuře, nebo vyloženě cenzuře.

Čím se to pak nejčastěji projevuje?

Když komunikujeme v rámci naší právní poradny s představiteli opozic v samosprávách, často se setkáváme s problémem, že opoziční zastupitelé mají pocit, že nemají dostatečný prostor v periodiku.

Na kolik místa mají nárok?

Podle novely tiskového zákona mají mít zastupitelé v novinách „přiměřený prostor". Co to ve skutečnosti znamená se dá těžko říct. Je to případ od případu, může to rozhodnout až soud.

Proč si vlastně radnice nemohou psát do novin, co chtějí?

Periodikum je financováno z veřejných peněz a nejde o soukromou iniciativu. Česká vláda si také nediktuje, co chce mít večer ve zprávách v České televizi.

Co sleduje v radničních listech projekt Hlásná trouba?

Sledujeme množství alternativního sdělení nejen od opozičních zastupitelů, ale také od místních občanských sdružení nebo jednotlivců, kteří hájí veřejný zájem.

Potvrzuje také analýza, že radniční noviny dávají menší prostor alternativním názorům?

Výsledky obecně napovídají tomu, že prostor není dostatečný vzhledem k poměru koalice - opozice.

Čtěte také: Pražany zajímá dění v okolí, nákladné dotazy ale zaplatí