VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oldřich Tyl architekt Veletržního paláce

Jeho budovy se vyznačují jednoduchostí, elegancí a puristickým vzezřením. Oldřich Tyl byl jedním z generace architektů tvořících ve 20. a 30. letech minulého století.

14.9.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Budova Veletržního paláce, kde sídlí Národní galerieFoto: DENÍK/ Martin Divíšek

V Praze stavěl jak menší rodinné domy, tak mnoho domů činžovních. Definitivně se proslavil jednou z největších funkcionalistických staveb v Evropě budovou Veletržního paláce v Holešovicích. Na projektu spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem.

Je výrazným architektem 

Oldřich Tyl se narodil v roce 1884 v Ejpovicích. Vystudoval architekturu a pozemní stavitelství na české technice u profesora Josefa Schulze, ale kariéru začal až ve dvacátých letech. Než se mohl plně ponořit do stavění, přišla první světová válka a Tyl musel narukovat.

Po skončení války se stává přední osobností prvorepublikové kulturní scény. Je výrazným architektem, zastáncem vědeckého pojetí funkcionalismu a umí skvěle formulovat své názory. V roce 1920 je zvolen předsedou nově založeného Klubu architektů. Zakrátko okruh kolem tohoto klubu začal vydávat časopis Stavba, jedno z nejdůležitějších periodik svého druhu u nás. Ve Stavbě byly přetiskovány moderní a odvážné projekty progresivních architektů jak z Československa, tak ze zahraničí.

Do Prahy pozval evropské architekty 

Oldřich Tyl měl ale větší ambice. Spolu s několika dalšími členy Klubu architektů se pouští do komunikace s nejznámějšími architekty v Evropě a usiluje o jejich návštěvu. Záměr se mu povedl, v roce 1924 se pod záštitou klubu konalo několik přednášek o architektuře v Praze a Brně. Přijel samotný duchovní otec funkcionalismu Le Corbusier, spolu s Walterem Gropiem (zakladatelem německé umělecké školy Bauhaus), Adolfem Loosem a architektem Oudem. Přednášky měly u posluchačů nebývalý úspěch. Podobný cyklus besed byl zopakován ještě na konci dvacátých let.

Navrhl dům YWCA a penzion Záchrana 

Mezitím se Tyl činil i jako architekt. Navrhuje několik rodinných domů v Dejvicích v jednoduchém puristickém stylu. Přicházejí však i mnohem větší zakázky. Na počátku dvacátých let se na Tyla obrací dámská organizace vedena Alicí Masarykovou a Tyl pro ně navrhuje dvě budovy sloužící jako penziony pro dámy. Jedna z nich se nachází na pražském Žižkově v Kubelíkově ulici, další pak v Žitné ulici, ve středu města.

Kromě toho je autorem několika činžovních domů rozmístěných po celé Praze. V období mezi dvacátými a třicátými lety postavil například dům v Nezamyslově ulici, který je ještě lehce poznamenán krátkou vlnou druhého kubismu. Zato jeho nájemní domy v Masné ulici, Benediktské a ve Skořepce jsou již plně ve stylu funkcionalismu. Kromě toho dostával zakázky i z jiných měst projektoval Občanskou záložnu v Uhříněvsi či Moravskou banku v Brně. Aby všechny zakázky stíhal, založil se svými spolužáky Josefem Mikynou a Milošem Terebou firmu Tekta.

Veletržní palác ocenil Le Corbusier 

Jako třicetiletý architekt se Oldřich Tyl v roce 1924 zúčastňuje velké a prestižní soutěže na stavbu areálu budov určeného pro pořádání vzorkových veletrhů. Do té doby se mezinárodní veletrhy se zbožím pořádaly na nedalekém Výstavišti, budova však nedostačovala. V prvním kole soutěže porota vítěze nevyhlásila, ale zúžila výběrové řízení na tři projekty. Architektům bylo doporučeno je do druhého kola přepracovat vzhledem k připomínkám. Postoupil Oldřich Tyl, Alois Dryák a Bohuslav Fuchs. Nakonec stavbu realizovalo duo Tyl Fuchs. Výsledek je jakýmsi průsečíkem obou jejich projektů. Vznikla moderní stavba s dechberoucím interiérem. Jednotlivá patra objektu jsou vedena podél obvodu budovy a uvnitř tak vzniká impozantní atriový prostor.

Palác pražských vzorkových veletrhů se stavěl mezi lety 192528. Při své druhé pražské návštěvě jej navštívil i architekt Le Corbusier, který později v rozhovoru s teoretikem Karlem Teigem poznamenal onu památnou větu „o stavbě, která ještě není architekturou“, jež se vzápětí rozkřikla po celé Praze. Corbusier ještě dodal: „Ale blahopřeji Praze a zdejší architektuře, že může realizovat tak grandiózní stavební dílo.“

Zemřel předčasně 

Tyl byl vynikající architekt se smyslem pro proporce, což je vidět i na jeho realizacích. Rád se procházel po Praze a zkoumal poměry gotických a barokních budov. Bohužel zemřel předčasně, již v roce 1939.

VELETRŽNÍ PALÁC Nechybělo mnoho a Veletržní palác dnes nemusel stát.V srpnu 1974 budova zcela vyhořela. Dlouho se rozhodovalo, zda ji rekonstruovat, či rovnou zbořit. Nakonec byla zvolena první varianta. V roce 1980 bylo rozhodnuto budovu obnovit a využívat ji jako galerii. Dostavby se ujal liberecký Stavoprojekt pod vedení architekta Miroslava Masáka. Renovace trvala až do 90. let. První část byla otevřena v roce 1993, druhá o dva roky později. Původně byla expozice pouze ve třech podlažích, do dnešních dní ji nalezneme ve všech pěti. Kromě toho poslední dva roky funguje na střeše objektu letní kino a v přizemí si pro změnu můžete posedět ve stylové kavárně Café Jedna.
Budova Veletržního paláce, kde sídlí Národní galerie

SÍDLO YWCA V ŽITNÉ ULICIZa stavbou označovanou zvláštní zkratkou stojí ženy. Zadavatelkami jsou členky pražského Obrodného hnutí Československých mladých žen, pokrokové organizace, která v Československu hájila práva žen. Toto hnutí bylo odnoží mezinárodní organizace YWCA (Young Woman Christian Association), která vzniká již v roce 1855 v Londýně. Budova byla navržena v puristickém stylu, fasádu členila dlouhá pásová okna ve střední části a balkonová pole po stranách. Sídlo přesně vyjadřuje ideály hnutí bylo strohé, funkční a moderní. Stavba vznikala mezi lety 192629. Bohužel se již několik let po dostavbě začínají na fasádě objevovat výrazné trhliny a je zjištěno, že betonáž objektu byla provedena nekvalitně. Nakonec se ukázalo, že situace je natolik vážná, že je narušena statika objektu. V roce 1932 bylo přikročeno k okamžitým stavebním úpravám. Těch se ujal stavební inženýr Karel Skorkovský. Podle jeho projektu byla zpevněna střední fasáda domu vsazením podpůrných svislých prvků. Byl tak změněn původní architektonický ráz fasády s průběžnými okny, která byla nahrazena mnoha menšími okny. Tylova stavební firma měla po tomto projektu velmi pošramocenou pověst a záhy zkrachovala. Po válce byla YWCA zakázána. V budově byla od 50. let dívčí škola, po revoluci zde byl zřízen finanční úřad, jenž tu sídlí dodnes.
architekt Tyl, Dívčí domov YWCA Žítná ulice  563/12, 13.9.2017

PENZION ZÁCHRANA na pražském Žižkově nelze v záplavě okolního art deca přehlédnout. Budova vystavěná mezi lety 19231926 byla jednou z prvních puristických staveb v Praze, navíc udivovala svým zaobleným nárožím a nezdobnou utilitární fasádou. V minulosti sloužila k ubytování ženám v těžké životní situaci. Ty na tomto místě nacházely azyl a útočiště. Dnes zde sídlí poliklinika, ordinace a lůžka následné péče. Budova má dodnes původní fasádu a okna, která jsou již ve velmi špatném stavu.
architekt Tyl, penzion Záchrana, Kubelíkova 1250/16 13.9.2017

ČERNÁ RŮŽE 
Jednou z nejzajímavějších realizací Oldřicha Tyla je bezesporu obchodní pasáž Černá růže v centru Prahy propojující ulice Na Příkopě a Panskou.
Nákupní centrum Černá Růže 13. září v Praze.

Oldřich TylNarodil se 3. ledna 1884 v Ejpovicích
V letech 1902 až 1909 studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT u profesora Josefa Schulze
V roce 1920 je zvolen předsedou nově založeného Klubu architektů. Zakrátko okruh kolem tohoto klubu začal vydávat časopis Stavba, jedno z nejdůležitějších periodik zabývajících se architekturou u nás
Stavěl především v Praze, kde navrhl mimo jiné obchodní a činžovní dům s pasáží Černá růže, Veletržní palác (spoluautor s Bohuslavem Fuchsem), budovu YWCA v Žitné ulici, nájemní dům ve Skořepce či Občanskou záložnu v Uhříněvsi
Zemřel 4. dubna 1939 v Praze

Autor: Petr Ryska, Kateřina Racková

14.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Filtr pevných částic.
AUTOMIX.CZ
3

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Podzim. Ilustrační foto.
5

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Koridor má další zpoždění, SŽDC musí znovu posoudit nabídku firem

Správa železniční dopravní cesty musí znovu přezkoumat nabídku sdružení firem vedených společností Metrostav, které hodnotící komise navrhla jako vítěze soutěže na modernizaci koridoru mezi vinohradskými tunely a stanicí Praha Hostivař.

V 95 letech zemřela Věra Ždichyncová, tanečnice a někdejší sólistka baletu ND

Ve věku 95 let zemřela v pondělí 18. září Věra Ždichyncová, tanečnice, pedagožka a někdejší sólistka baletu Národního divadla (ND). Ve středu to uvedl mluvčí ND Tomáš Staněk. Věra Ždichyncová získala v roce 2014 cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení