Místo do vězení si mají trest odpracovat. K obecně prospěšným pracím loni soudy v metropoli odsoudily 1 113 lidí. Více než polovina z nich se ale zřejmě trestu vyhne. Právě takový je odhad některých úřadů, podle nichž rozsudek skoro v každém druhém případě neznamená to, že je trest skutečně odpracován.

Počet odsouzených k obecně prospěšným pracím se v Praze za poslední tři roky příliš neliší. Loni bylo oproti roku 2006 podle ministerstva spravedlnosti odsouzeno o 120 lidí méně. Celkem 1 113 lidí.

Jedním z nejkratší trestů bylo padesát odpracovaných hodin. Při běžné osmihodinové pracovní době šlo zhruba o šest pracovních dní. Naopak nejdelší loňský trest činil 250 hodin. Tedy 31 dnů osmihodinové pracovní doby.

Například Praha 8 v roce 2007 řešila 129 odsouzených k veřejně prospěšným pracím. Vedoucí občansko-správního odboru Městské části Praha 8 Martina Tikalová odhaduje, že si ve skutečnosti odpracuje trest zhruba 60 procent odsouzených. „Z toho pouze u poloviny z nich je plnění trestu natolik efektivní, aby bylo výhodné i pro zaměstnavatele,“ uvedla Tikalová.

Ze 168 odsouzených trest dokončilo pouze 66 z nich

Skutečná čísla městských částí jsou ještě nižší. Například v roce 2006 bylo v Praze 8 odsouzeno k obecně prospěšným pracím 168 osob, trest jich však dokončilo pouze 66. V Praze 5 bylo v tomtéž roce doručeno 55 rozsudků, trest však dosud odpracovalo jen 22 odsouzených.

Důvody, proč lidé nenastoupí do práce, mohou být různé. Někteří se přestěhují, jiným v odvolání soud změní trest na vězení nebo ho promine. „Obecně lze říci, že pracovní morálka, tedy především docházka, je u řady odsouzených problematická,“ uvedl Marek Netočný z pražské probační a mediační služby.

Za špatnou disciplínou podle něj může být to, že tresty jsou ukládány lidem, pro které nejsou příliš vhodné. „Jde například o recidivisty, drogově závislé nebo bezdomovce,“ sdělil. Zaměstnavatelé zase upozorňují, že některým odsouzeným se práce zdají podřadné a nechtějí, aby je u nich viděl někdo známý nebo rodina. Někdy se odsouzení trestu vyhýbají, protože mají svá zaměsnání a obojí skloubit nemohou nebo nechtějí.

Šanci trest si odpracovat ale nedostane každý. Soudy obecně prospěšnými pracemi řeší trestné činy, u kterých souzených hrozí maximálně pětileté vězení. „Alternativní tresty se neudělují za těžší zločiny. Většinou jde o ekonomické, majetko-právní přestupky, a to u lidí, kteří ještě nikdy nebyly trestáni,“ dodal radní hlavního města Prahy pro sociální oblast Jiří Janeček. Odpracovat si uložený trest mohou odsouzení do jednoho roku.

Zaměstnavatelé: zkušenosti jsou špatné i dobré

Odsouzené k obecně prospěšným pracím v Praze zaměstnává na sto subjektů. Nejčastěji to jsou úřady městských částí, neziskové organizace, školy, úklidové a údržbářské služby, domovy důchodců nebo nemocnice. V metropoli je takových organizací zhruba sto.

Zkušenosti zaměstnavatelů s odsouzenými se různí. „Největší problém je s pracovním nasazením,“ řekl mluvčí fakultní nemocnice Na Bulovce Petr Mach. Podle něj se odsouzení sice dostaví, uloženou práci však odbývají a často ji nedokončí. Nízkou pracovní morálku odsouzených dokládá také Jan Buřil z Pražských služeb. „Pracovníci jsou nemotivovaní. Často jim nezáleží na tom, zda trest odpracují, či zda jim bude přeměněn na trest odnětí svobody,“ popsal Buřil.

Velká část odsouzených se do práce vůbec nedostaví. Například v Pražských službách mělo loni pracovat 26 odsouzených. Dosud přišly do práce jen čtyři. Podobně je na tom také Základní škola Botičská. „Momentálně by tu mělo být 16 odsouzených, pravidelně však chodí jen jeden,“ řekl školník Jindřich Kolář, který s odsouzenými pracuje.

Jsou ale i výjimky. Například Eltodo je s odsouzenými spokojeno. „Většina odsouzených si trest odpracuje, jen občas se najdou tací, kteří chtějí potvrzení o vykonání trestu, aniž by splnili uložený počet hodin,“ uvedl mluvčí firmy Eltodo Jan Rafaj.

„Měli jsme tu elektrikáře, který obstaral výhodný nákup nových zářivek a ušetřil tak škole velkou sumu peněz. Zářivky také sám namontoval. Chování odsouzených nejde zobecňovat, záleží vždy na konkrétním člověku,“ dodal za ZŠ Botičská Kolář.

Rozhovor

Rozhovor s Markem Netočným, zástupcem regionálního vedoucího střediska Probační a mediační služby Praha

Kontrolu obecně prospěšných prací zajišťuje probační a mediační služba. Zástupce pražského střediska uvádí, že za loňský rok mají z 1072 kontro­lovaných práce opracováno 331 odsouzených.

Kolik odsouzených k obecně prospěšným pracím jste loni kontrolovali?

Středisko Praha v průběhu roku obdrželo ze strany soudů ke kontrole 1072 případů trestu obecně prospěšných prací.

Jakým způsobem práce kontrolujete?

Ze strany probační a mediační služby dochází k administrativní i faktické kontrole výkonu trestu obecně prospěšných. Administrativní kontrola je založena na pravidelné výměně informací o stavu jednotlivých případů mezi službou a poskytovateli prací. Faktická kontrola spočívá v docházení pracovníku probační a mediační služby do terénu, tedy přímo k poskytovatelům prací. Oba způsoby jsou pro řádnou kontrolu nezbytné.

Kolik odsouzených má trest z roku 2007 odpracován?

Z výše uvedeného počtu případů zaevidovaných v roce 2007, tedy 1072 případů, je k dnešnímu dni ukončeno 331 případů.

Kolik je jich zatím neukončených?

Neukončených případů z roku 2007 je 741 . Což znamená, že v těchto případech doposud běží odsouzeným lhůta k výkonu trestu, která činí maximálně jeden rok o data nařízení místa pro vykonání obecně prospěšných prací.

Počet uložených obecně prospěšných pracím

Rok Počet uložených OPP (Praha/ČR)1997 189 1600
1998 219 1776
1999 371 3215
2000 811 7084
2001 1183 8835
2002 2037 13 424
2003 1987 13 592
2004 1802 13 031
2005 1333 11 990
2006 1233 12 746
2007 1113 11 923

Poznámka: Trest obecně prospěšných prací je platný od 1. ledna 1996. Statisticky se začal sledovat od 1. ledna 1997.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce nejsou trestem a trestní zákon tento pojem nezná. Tyto práce vykonávají obvykle dlouhodobě nezaměstnaní z evidence úřadů práce.

Obecně prospěšné práce

Obecně prospěšné práce jsou trestem. Soud je může uložit místo trestu odnětí svobody s horní hranicí do pěti.

(Hana Válková, Jan Vávra)