VYBERTE SI REGION

Odborníci oceňují přístup Prahy k podpoře cyklistiky

Praha /ROZHOVOR/ - Pražský magistrát se po letech začíná věnovat podpoře cyklistické dopravy v hlavním městě, která byla podle odborníků dlouhodobě zanedbávána. Z iniciativy náměstka primátorky Petra Dolínka schválila rada dokument, který slibuje zvýšení podpory cyklistické dopravy ve městě a kontinuální rozvoj infrastruktury.

1.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Libor Běčák

Letos chce město realizovat celkem patnáct investičních akcí, další jsou naplánovány na rok 2017. „Klíčové je, abychom připravili pro cyklisty co nejlepší podmínky, ale zároveň i změnili vnímání veřejnosti. Aby si lidé dokázali připustit, že kolo je alternativa a mohou na něm vyrazit klidně i do práce," uvedl k tomu Dolínek.

Dolínkovu snahu oceňuje i Vratislav Filler ze sdružení Auto*Mat, které se cyklodopravou v Praze dlouhodobě zabývá. „Deklarace podpory od náměstka Dolínka je nyní jasnější než dříve," sdělil s tím, že je podle něj nutné ještě změnit přístup některých lidí v městských institucích, například v Technické správě komunikací.

Doplnil, že oceňuje například důraz na bezpečnost lidí, kteří se po Praze pohybují na kole, či snahy o propojení zatím nesouvislé sítě snadno použitelných cyklotras dále od Vltavy.

Několik novinek pro cyklisty

Pražští cyklisté se mohou letos těšit například na nový úsek cyklostezky od Stromovky do ulice Varhulíkové či na propojení Nuslí a Krče přes Pankrác, kde zatím cyklotrasa schází. Rozšíření se dočkají také cyklotrasy v oblasti Kamýku a v plánu je propojení jihozápadní části města s oblastí Strahova.

Další akce se připravují na příští rok, kdy by měla vzniknout pontonová cyklostezka kolem Vyšehradské skály, jejíž podoba vzejde z architektonické soutěže. Vznikne také podjezd Mánesova mostu na Klárově či lávka na Císařskou louku a dojde k propojení Ruzyně a Hostivice či Krejcárku a Balabenky.

„Pro letošní rok je v rozpočtu hlavního města schváleno na investice v cyklistické dopravě dvacet milionů korun. Další peníze budou ale v Praze investovány prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury," uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek.

Kombinace kola a veřejné dopravy

Osobně považuje za důležitý projekt napojení pražských cyklotras na středočeské a snahy o nejefektivněji kombinaci kola a veřejné dopravy. Jakékoliv dopravní investice také podle něj budou v budoucnu brát v potaz případná cykloopatření.

Přístup vedení města k cyklistice oceňuje i bývalý profesionální cyklistický závodník a ředitel sekretariátu Českého svazu cyklistiky Stanislav Kozubek, který předsedá komisi rady hlavního města pro cyklistiku.

„Komise na návrhu usilovně pracovala společně s odborem rozvoje a financování dopravy téměř od začátku svého vzniku, tedy od února 2015. Pro letošní rok tak je vlastně nejdůležitější to, že byl návrh, kam mimo jiné patří realizace patnácti akcí, schválen a že se Pražané můžou těšit na to, že pro ně bude zase o trochu snazší a pohodlnější pohybovat se po Praze na kole," uvedl.

Sdružení snahy magistrátu oceňují

Podle Vratislava Fillera z iniciativy Auto*Mat potřebují podmínky pro cyklistiku v Praze kvalitativní skok.

„Posledních pět let Praha cyklistickou dopravu de facto nepodporovala, prakticky jen dobíhaly starší projekty. Byl tu ohromný skok v letech 2008 - 2012, kdy se cyklodoprava v Praze zhruba zdvojnásobila, od roku 2012 je tu ale jasná stagnace. Představené kroky dávají šanci se znovu rozjet," uvedl s tím, že Praze pořád chybí více než polovina plánované sítě cyklotras.

Praha by se podle něj měla zaměřit také na propagaci cyklistické dopravy. „V minulosti vznikalo mnoho cykloopatření, aniž by lidé byli příliš informováni třeba i o tom, jak je bezpečně používat. A i když v praxi se k sobě řidiči, cyklisté a chodci chovají zpravidla ohleduplně, jsou situace, kdy si navzájem z neznalosti nerozumí," míní.

S tím souhlasí i Kozubek, podle kterého město připravuje osvětovou kampaň právě na toto téma. „Bude mít vlastní logo, webové a FB stránky, mobilní aplikaci," osvětlil.

Větší snaha o zlepšování podmínek

I Jaroslav Martinek, jednatel sdružení Asociace měst pro cyklisty, jejímž členem je i Praha, registruje v současnosti větší snahu magistrátu zlepšovat podmínky pro cyklistiku. Je však podle něj chybou, že je téma cyklistiky příliš zpolitizované a přístup se mění s politickou garniturou. „Pan náměstek Dolínek tomu teď fandí, ale po něm může přijít někdo jiný, kdo bude mít úplně opačný názor," obává se.

Praha je podle něj v rámci České republiky velmi specifická a nedá se k ní přistupovat jako k menším městům, kde může být podíl cyklistiky mnohem větší. 

„Po menším městě všude dojedete na kole, ale v Praze jsou mnohem větší vzdálenosti, takže tam jde spíš o kombinaci kola a veřejné dopravy, která bude vždy dominantní. Je nutné si vybrat určitý model. Pro některá města je ideální holandský model, to je třeba Třeboň, Pardubice nebo Uničov. Praha je spíš švýcarský Curych, který má kolem čtyř procent cyklistické dopravy," míní.

Prostor pro rozvoj například v Praze 8

Cyklodoprava by se tak podle něj měla v hlavním městě více vnímat z pohledu jednotlivých městských částí a jejich komunit. Právě u menších vzdáleností totiž kolo představuje vítanou alternativu, u delších tras je potom nutná dobrá koordinace s veřejnou dopravou.

„Já jsem třeba měl možnost pracovat na Praze 8, a tam jsem viděl neuvěřitelný prostor pro rozvoj. V každé městské části je nějaká komunita, která má svůj život. Když je někde třeba kluk, který se chce dostat ke kamarádovi, tak těch pár kilometrů snad může jet na kole," zakončil.

Kozubek: Cyklistů bude přibývat, i když Praha není Kodaň či Amsterdam

Cyklistický závodník a předseda cyklistické komise rady hlavního města Stanislav Kozubek.

Cyklistický závodník a předseda cyklistické komise rady hlavního města Stanislav Kozubek se domnívá, že podíl cyklistiky v Praze poroste.

Jaké jsou v Praze priority v oblasti cyklistiky?

V první řadě jde o to, aby při přípravě dopravní investice dbal investor na to, že je nyní povinen navrhnout a projednat vhodná opatření i pro cyklistickou dopravu. Může se tak sice stát, a na některých úsecích silnicí to zatím je, že některá cyklistická opatření na sebe nenavazují. Postupem času však docílíme uceleného propojení cyklistické infrastruktury na celém území hlavního města. Jedna věc je taková opatření realizovat, druhá dát o tom pražanům vědět. To vidím jako další prioritu, proto již v plném proudu běží příprava osvětové kampaně vůči veřejnosti v oblasti aktivní mobility.

Je hlavním cílem rekreační cyklistika, nebo má být alternativním dopravním prostředkem?

Já bych rekreační a dopravní cyklistiku od sebe vůbec neodděloval. Ještě jako bývalý profesionální závodník jsem některé cyklostezky používal proto, abych se dostal bezpečně a pohodlně z Prahy na trénink. Rekreační cyklisté budou spíše používat páteřní cyklostezky a nebo cyklotrasy, což jsou značené průjezdy městem převážně po silnici pomocí směrových „žlutých" značek. Dopravní cyklisté se budou snažit najít nejkratší cestu ke svému cíli třeba i za pomocí takzvaných cykloobousměrek. Jejich výběr a zprovoznění nyní máme v řešení s Prahou 1. Hlavním cílem Prahy je tak připravit takové podmínky pro všechny cyklisty, aby se mohli na kole pohybovat komfortně a bezpečně.

Proč se podle Vás v Praze jezdí na kole relativně málo?

Málo je dost relativní pojem. V létě je podíl cyklodopravy kolem pěti procent, v zimě padá ke dvěma procentům. Trend je vzrůstající a vše je odvislé od podmínek, které Praha cyklistům nabízí. Občan Prahy, který použije kolo jako dopravní prostředek například pro jízdu do práce, se musí cítit komfortně a hlavně bezpečně. Dále musí mít dostatečné podmínky i od zaměstnavatele, jakými jsou třeba sprcha a místnost na kola. Postupným záváděním dalších vhodných cykloopatření nejen na straně Prahy, ale i soukromého sektoru, bude cyklistů v Praze postupně přibývat.

Může podle vás poměrně kopcovité Praha dosáhnout podobné míry cyklistické dopravy, jaká je třeba v Amsterodamu nebo Kodani?

Zde srovnáváme Prahu s top městy co se týče podílu cyklodopravy. Dostat se na jejich úroveň není naším cílem a ani v našich možnostech. V tomto případě to není o kopcovitosti Prahy, i když určitý podíl na tom mít bude. V Kodani nebo Amsterodamu je to o dlouhé historii cyklodopravy, o jiném kulturním a hlavně životním stylu místních obyvatel. Pražané oproti nim mají relativně krátkou dobu na používání různých cykloopatření. Věřím, že díky nastavenému trendu se nám podaří postupně zvyšovat podíl cyklodopravy mezi ostatními typy dopravy.

Čtěte také: Projekt nabídne lidem tři stovky kol, bikesharing chystá i magistrát

Autor: Petr Schreib

1.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zdravotnictví není perpetuum mobile, nemůže fungovat bez peněz

Praha /ROZHOVOR/ - V celé republice je ohrožena úroveň zdravotnické péče. Praha není výjimkou. Máme se bát? O krizi ve zdravotnictví dlouhodobě hovoří Lékařská komora s Milanem Kubkem v čele.

Obce z východního okolí Prahy jsou proti změnám trasy okruhu

Praha - Starostové z východního okolí Prahy odmítají alternativní trasu dostavby Pražského okruhu, která by vedla přes Říčany, Královice, Úvaly a Jirny. Na dnešní schůzce na říčanské radnici se dvě desítky zástupců dotčených obcí a pražských městských částí shodly, že by změny trasy znamenaly odsunutí výstavby za rok 2030. Na úskalí takzvané regionální varianty upozorňuje i studie expertů z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kterou si objednalo Ředitelství silnic a dálnic.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies