Odborníci mají jasno: Do Letňan se vejde nemocnice i úředníci

Idea vzniku takzvané vládní čtvrti v Letňanech nemá po včerejších prohlášeních primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) blíže k naplnění. „Především bych rád zdůraznil, že nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody v této záležitosti. Jednání stále pokračují, čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu,“ řekl včera primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Zdroj: DeníkDistrikt pro deset tisíc úředníků za zhruba deset miliard korun může v Letňanech vzniknout, pokud ovšem vláda přistoupí na několik podmínek metropole (viz infografika). Koalice Zdeňka Hřiba mimo jiné požaduje, aby na v současnosti městských polích u stanice metra vzniklo také 13 stovek bytů, park a především nemocnice s téměř tisícovkou lůžek, která by zabírala téměř polovinu volné parcely o velikosti 35 hektarů. Náměstek primátora a profesí architekt Petr Hlaváček už vypracoval pracovní vizualizaci nastíněné přeměny území. Podle Hlaváčka by se na něj pohodlně vešly kanceláře, bytové domy i nemocnice.

Polyfunkční čtvrti jsou trendem

Historik architektury Zdeněk Lukeš považuje takové využití severovýchodního okraje Prahy za ideální. „Přemístění vládních úřadů do nových, moderních budov považuji v některých případech za žádoucí. Příliš úřadů střed města umrtvuje. Praha potřebuje i novou nemocnici a ta by měla být dál od centra, zároveň ale pořád ve městě a na metru. Měla by mít také možnost případného rozšíření. Pro takové účely jsou lokality typu Letňan vhodné,“ uvedl Lukeš s dovětkem, že zastaralé nemocnice, jako je Bulovka nebo Všeobecná fakultní, by mohly v budoucnu nahradit rezidenční zóny. Také regionální geograf a ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký pohlíží na čerstvý návrh metropole ohledně výstavby v Letňanech s optimismem.

Kdo ustoupí? Babišova vládní čtvrť v Praze bude, pokud stát zaplatí okruh

„Z pohledu fungování města se ukazuje jako smysluplnější budovat nové čtvrti s více funkcemi. V minulosti byl vlivný i opačný trend v podobě snahy o vytváření celků s konkrétní specializací. Tam se ale projevují značné problémy především v dopravě,“ řekl Pražskému deníku Kostelecký, podle kterého nejsou ve světě čistě úřední komplexy příliš běžné. „Výjimkou jsou nové metropole jako Brasília, která byla už vybudovaná za tímto účelem. Anebo Berlín, který se stal hlavním městem znovu až po pádu zdi, a bylo třeba vyřešit přesun úřadů z Bonnu,“ vysvětlil sociolog.

Alternativy jsou 

Diskuse o vládní čtvrti, kterou odstartoval záměr šéfa vlády Andreje Babiše, už podnítila i „alternativní nápady“. V některých případech dokonce s úsměvným podtextem. Třeba lékař Michal Šotola ze Všeobecné fakultní nemocnice napsal premiérovi otevřený dopis, ve kterém prosazuje novou nemocnici například v Letňanech jako náhradu za zubem času poznamenaný areál kolem Karlova náměstí.

Karlovo náměstí projde postupnou proměnou za 230 milionů korun

„Do jeho části by se naopak mohli nastěhovat úředníci magistrátu a ministerstev. Při přecházení a přebíhání mezi budovami by třeba shodili nějaké to kilo a zdravotnictví by ušetřilo část prostředků na léčbu civilizačních chorob,“ napsal Šotola Babišovi.

Podle představ premiéra by se do Letňan stěhovali úředníci z necelé stovky budov v centru města. Kromě celého ministerstva pro místní rozvoj by se přesun týkal části ministerstva životního prostředí, vnitra, školství, sociálních věcí, dopravy, průmyslu a obchodu a kultury i některých podřízených institucí.

Nemocnicím chybí dárci krve, hledají je na sociálních sítích