VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obchodní dům Bílá labuť, to je stará a noblesní dáma

Praha – Většina z velkého počtu pražských nákupních center ještě nemá ani plnoletost, protože vznikla až v devadesátých letech minulého století či později. Bílá Labuť však spadá do jiné kategorie. Převedeno na lidský věk, je už seniorkou, která prožila zajímavý život.

28.8.2012 3
SDÍLEJ:

Bílá labuťFoto: deník

Na místě, kde dnes Bílá labuť stojí, fungoval zájezdní hostinec s pivovarem u Podušků. Majitel na dům vyvěsil domovní znamení s podobiznou labutě, a tak se mu začalo říkat U bílé labutě.

Čtěte také: Usedlost Spiritka: bývala cihelnou, dnes slouží vládě

Stavbu však později nahradil moderní obchodní dům, kterých v období první Československé republiky Praha moc neměla. Největší nákupní centrum provozoval podnikatel Jaroslav Brouk na Letné a právě on rozhodl o stavbě dalšího zařízení tohoto typu. Vlastnil zmiňovaný dům s hostincem, a tak padla volba na tuto lokalitu na Novém Městě.

Stavba Bílé labutě začala v roce 1938 a probíhala podle projektu Josefa Kitricha a také Josefa Hrubého, architekta, který navrhl podobu mnoha škol, bytových domů i dalších staveb a je také spoluautorem československých pavilonů na světových výstavách Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu, divadla Laterna Magika v paláci Adria, či třeba strahovského areálu se studentskými kolejemi.

Technické rarity

Již 19. března 1939 přivítalo několikapodlažní centrum první návštěvníky. Jelikož se otevření uskutečnilo jen tři dny po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, prvními zákazníky se stali převážně němečtí okupanti utrácející říšské marky. Tato měna měla proti české koruně výhodný kurz, což působilo na Němce kromě přirozené zvědavosti jako velká vábnička. Funkcionalistický palác se pyšnil mnoha unikáty a vymoženostmi. Měl vůbec největší prosklenou stěnu v republice s rozměry 20 x 30 metrů, která dodnes tvoří uliční fasádu. Plocha z neprůhledného stříbrošedého skla plnila roli tepelné a zvukové izolace.

Začaly zde jezdit první a na další desítky let také jediné eskalátory v uzavřeném prostoru na území hlavního města. Společně s rychlými výtahy dokázaly přepravit až 4 tisíce nakupujících za hodinu. Technicky náročný systém klimatizace a vytápění, automatizovaný sběr odpadu i potrubní pošty patřily mezi evropské unikáty. Stejně tak i pneumatické pokladny, ze kterých se hotovost přesouvala bleskovou rychlostí do účtárny, odkud zamířila obratem zpět účtenka a peníze na vrácení zákazníkovi.

Zážitky z nákupů mohli návštěvníci vstřebat na střešní terase s restaurací a kavárnou. Maminkám pohlídali jejich děti specializované vychovatelky. Přitom obdobné dětské koutky představovaly před sedmi desítkami let raritu.

K pohodlnému pobytu v komplexu přispívala kočárkárna a také úschovna zavazadel. Nelze se divit, že si Bílá labuť se svými 15 000 metry čtverečními prodejní plochy dlouho udržela pověst největšího a nejmodernějšího obchodního domu. Nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě. Tyto charakteristiky ztratila na „domácí půdě" až s vybudováním Kotvy a Máje v sedmdesátých letech minulého století.

Neon a hvězdy

Na střechu zajímavé budovy umístili architekti osmimetrovou otáčející se neonovou labuť, která zde je dodnes. „Když jsem jako malý jezdil s rodiči v pátek večer vlakem na Moravu, tak jsem vždy hledal v dálce otáčející se labuť. S bratrem jsme vždy soutěžili, kdo ji najde dříve," vzpomíná Lukáš Korbel.

Čtěte také: V Ruzyni se po válce usídlila StB

V roce 1943 „účinkovala" Bílá labuť s filmovými hvězdami v protektorátním filmu Šťastnou cestu natočeném Otakarem Vávrou. Mladé prodavačky v obchodním domě hrály Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Jana Dítětová a Nataša Gollová. Z některých záběrů je znatelné, jak moderní zázemí měli zaměstnanci k dispozici. Po skončení druhé světové války se ani Bílá labuť nevyhnula znárodnění.

V roce 1961 založili zaměstnanci Autoklub Bílá labuť. Pořádal řadu akcí, mezi nimi například orientační závod, soutěž na mopedech značky Stadion a především klání s názvem „Večerní Prahou s Večerní Prahou", kterou spoluorganizoval deník Večerní Praha, předchůdce dnešního Pražského deníku. Modernizace interiéru domu, který je kulturní památkou, proběhla až v devadesátých letech. Podle údajů z elektronických měřidel sem denně zavítá deset až patnáct tisíc návštěvníků. Provozovatelé odhadují, že dům měl od začátku provozu již zhruba půl miliardy návštěvníků.

Michal Vrbecký

Autor: Redakce

28.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení