Kampa, Chuchle, Zbraslav či Radotín. To jsou čtvrti, které by podle aktualizovaných poznatků nemusely i přes vybudovanou ochranu vydržet na suchu. O věci v nedávné době jednala protipovodňová komise rady hlavního města. „Zjistili jsme pět míst, kde může dojít k překonání protipovodňové ochrany hlavního města,“ stojí v zápisu z jednání.

Rokytka.
Botič a Rokytka stále hrozí. Stačí vydatný déšť

Informace poskytla povodeň 2013

„Jedná se o protipovodňovou ochranu na Kampě, v místě mezi Karlovým mostem a uzávěrem Čertovky, Chuchle v rohu závodiště, Chuchle v křižovatce ulic Dostihová – Strakonická, Zbraslavi u tenisové haly a protipovodňovou ochranu Radotína v celé délce,“ píše se dále v dokumentu.

Poznatky vyšly najevo díky aktualizaci map, které sledují, kam by se voda mohla rozlít v rámci různých povodňových průtoků. Nová verze totiž využívá zejména informace, které odborníci získali na základě průběhu povodně v roce 2013. 

Fotografie k výročí 15. let od ničivých povodní 2002 v Praze. Snímek je z 9. srpna z pražské zoologické zahrady. Na snímku celkový pohled na zahradu.
Voda zaplavila zoo už třikrát

„Tato povodeň je cenná tím, že ukázala vliv z povodňového hlediska nejnepříznivějšího vrcholného vegetačního období,“ uvedl autor projektu Petr Sklenář ze společnosti DHI. Průběh povodně totiž ovlivnila vegetace, ale i množství splavenin, které tak kladlo větší odpor průtoku a způsobilo zvýšení hladiny. Mapy tak zobrazují ten nejčernější scénář, povodeň o síle tisícileté vody odehrávající se na přelomu jara a léta. 

Představitelé metropole se prozatím nechtějí vyjadřovat

Političtí představitelé metropole se k novým poznatkům prozatím nechtějí vyjadřovat. „Ukazuje se, že během sezóny voda reaguje jinak než na jaře či na podzim,“ uvedla pouze radní pro životní prostředí Jana Plamínková s tím, že pro hodnocení nových výpočtů je třeba ještě dalších informací.
 
„Protipovodňová ochrana se stavěla na základě tehdejších podmínek a vědomostí,“ okomentoval radní pro bezpečnost Libor Hadrava. O dalším postupu tak budou politici jednat. 

Dvacet kilometrů zátaras

Budování protipovodňové ochrany započalo v roce 1999. Za posledních 18 let v metropoli přibylo téměř 20 kilometrů zátaras v podobě zemních valů, pevných betonových stěn a mobilních hrazení. V poslední době se také řeší budoucí navýšení zábran na Starém Městě a v Josefově. „Je to v plánu, je ale nejdříve třeba vypočítat přesně, o kolik to bude třeba,“ popsal stav věcí Hadrava. 

Ilustrační foto.
Praha upraví protipovodňovou ochranu Starého Města a Josefova

Kromě vybudování pevných překážek se metropole na velkou vodu připravuje i formou cvičení. Poslední proběhlo na podzim loňského roku v Holešovicích. Letos v říjnu se chystá další. „Cvičení Troja 2017 má prověřit výstavby protipovodňových opatření na území městské části Praha-Troja,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Nácvik se uskuteční v noci z 30. října na 1. září od od 18 do 6 hodin. „Kvůli cvičení bude nutné uzavřít tunel Blanka,“ přiblížil mluvčí.

Skóre povodně 2002. Infografika. Zdroj: Redakce