VYBERTE SI REGION

Nová hasičská jednotka na Hradě vznikla i kvůli vyššímu nebezpečí

Praha - Nová hasičská jednotka na Pražském hradě vznikla i kvůli zvýšenému bezpečnostnímu riziku. Ochranu areálu a prezidenta proto posílí chemičtí specialisté. Hradní hasiči se ale budou více specializovat i na ochranu památek nebo uměleckých děl. Řekl to velitel útvaru Radek Stránský.

16.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: DENÍK/Pavel Korelus

Vznik Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu podřízeného přímo generálnímu řediteli hasičů souvisí s novým hasičským zákonem, který začal platit od 1. ledna. Do té doby hradní hasiči spadali pod hasičský sbor hlavního města. Před rokem 1994 Hrad chránila dobrovolná jednotka a do roku 1979 měli ochranu na starosti běžní zaměstnanci, například truhláři nebo zámečníci, poznamenal Stránský.

K současné změně podle něj došlo kvůli obecnému vývoji bezpečnosti v Česku. „Dělali jsme si analýzu rizik, která tady hrozí. Vyšlo nám, že je třeba se specializovat, být o krok dál," řekl. Hradní hasiči tak podle něj musí kromě standardní práce být ještě specializovaní na další oblasti, včetně chemické služby.

Stránský poznamenal, že zatímco policisté jsou schopni odhalit výbušniny, hasiči zjistí ostatní nebezpečné látky. O dalších podrobnostech chemického zabezpečení Hradu z taktických důvodů mluvit nechce.

Další specializací jednotky je ochrana památek. Při zásahu by hradní hasiči neměli mít na mysli pouze rychlé zdolání nebezpečí, ale zároveň i ochranu toho, co je kolem. Musí se tak například naučit rozpoznávat umělecká díla, aby určili nejcennější předměty, které je nutné ochránit.

„Naši chlapci se samozřejmě nebudou učit, z jakého roku je dané dílo, ale budou znát ty nejzákladnější věci," řekl Stránský. A to nejenom přímo na Pražském hradě, ale třeba i ve sbírkách v palácích na Hradčanském náměstí.

Doplňování techniky i personálních stavů

Při ochraně uměleckých děl se chtějí hradní hasiči inspirovat u francouzských kolegů z Alsaska. Ti mají specifický systém označení, podle kterého hasič ihned pozná, jak je dílo cenné. „Mají tam kufřík s nářadím, kde jsou různé deky a materiály, aby bylo možné danou věc rychle zabalit, aby se nepoškodila. Mají nacvičeno, jakým způsobem sundávat obraz, jakým způsobem manipulovat se sochou," popsal Stránský.

Nová jednotka v současné době doplňuje a modernizuje techniku, dostala třeba záložní cisternu. Doplňuje také své personální stavy, celkem v ní bude pracovat 52 lidí. Hasiči slouží ve třech směnách, každá z nich je rozdělena na dvě družstva.

První má na starosti ochranu Hradu, druhá pak zásahy v přilehlých čtvrtích. V úkolech se pravidelně střídají. „Přijde nám to jako nejefektivnější způsob, že když něco stane na Hradě, že tam nebudou zasahovat lidé, kteří deset let neviděli oheň nebo neřešili nějakou technickou situaci," podotkl Stránský.

V rámci útvaru vznikne i čestná stráž, asistovat bude u nejslavnostněj­ších chvil sboru. „Součástí bezpečnostního sboru je i určitá symbolika," poznamenal Stránský k důvodům zřízení čestné stráže.

Čtěte také: Hrad má novou hasičskou jednotku, zaměří se i na chemickou ochranu

Autor: ČTK

16.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průzkum zjistí, zda jsou lidé spokojeni s regulací buskingu

Praha - Vedení hlavního města chce v sociologickém průzkumu zjišťovat, jak jsou lidé spokojeni s regulací pouličního umění a zda je takzvaný busking neruší. Firmě, která veřejné dotazování zajistí, zaplatí 350 tisíc korun bez DPH, vyplývá z informací na webu magistrátu. Novelizovaná vyhláška týkající se pouličního umění platí od března. Proti ní se v petici postavilo 2400 lidí.

Za pivem na vysokou. Už 10 let vaří Suchdolského Jeníka

Praha /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE/- Výukový minipivovar České zemědělské univerzity najdete na okraji Suchdola. Poloha na kopci mu zajišťuje výjimečný výhled na celé město a nejen to. Unikátní je pivovar i samotné pivo Suchdolský Jeník. Už při příchodu k budově je jasné jedno, momentálně se nevaří. Okolí není naplněné obvyklou pivovarnickou vůní. „Vaříme podle potřeby výuky a teď jsou prázdniny," vysvětluje sládek Ladislav Chládek.

Od největší letecké katastrofy v ČSSR uplynulo 40 let

Dvacátého osmého července 1976 došlo k nejtragičtější letecké nehodě ČSA na území tehdejšího Československa, když pádem do rekreační vodní nádrže Zlaté piesky u Bratislavy skončil let stroje Il-18. Zahynulo 76 osob, údaje o počtu přeživších se dodnes liší.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.