„Chtěli jsme na tomto místě postavit dům rozumný, trochu chudší tak, aby vedl studenty ke skromnosti, jednoduchý až obyčejný.“ Tak charakterizovala architektka Alena Šrámková nejnovější budovu Českého vysokého učení technického, která byla před čtrnácti dny slavnostně otevřena v Dejvicích.
„Dům, který není příliš choulostivý na nepořádek, má svou vnitřní důstojnost a jak věříme, je bez exkluzivního soudobého designu. Také má v sobě některé prvky, které se dnes už moc nepoužívají. Je v něčem jako ze staré školy – to proto, aby v budoucnu nezestárnul, aby byl trochu mimo čas,“ vysvětlila dále Šrámková, v jejímž ateliéru Šrámková architekti s.r.o. podoba nové budovy vznikla. Vítězný návrh vzešel ze soutěže 35 týmů, vybrala jej komise složená z významných architektů.
Umístění nové budovy volně navazuje na dostavbu areálu vysokých škol z přelomu 50. a 60. let minulého století. Záměrem tehdy bylo vytvořit volnou prostorovou kompozici objektů v zeleni, rozvíjející původní zastavovací plán Dejvic profesora Antonína Engela z roku 1924. Budova, která se stavěla pouhých osmnáct měsíců, navazuje na pozemku v dejvickém kampusu na budovy Fakulty stavební, Studentského domu a Národní technické knihovny. Je sídlem fakulty architektury a fakulty informačních technologií.
Skromnost není fádnost
Třebaže vnější vzhled budovy je strohý, rozhodně není fádní. Plášť budovy je z cihel, pouze u vstupní části je odhalena betonová konstrukce objektu. Pohledový beton pak nachází bohaté uplatnění i uvnitř budovy, včetně poslucháren, menších učeben a ateliérů. Některé učebny a ateliéry jsou řešeny jako mezonetové, všechny pobytové místnosti mají denní světlo. Novinkou proti klasickým školním budovám je určitá forma otevřeného prostoru: místnosti mají prosklené stěny, takže je vidět, kdo a co uvnitř dělá. Věc, na kterou si u svých pracoven museli někteří pedagogové zvykat.
Celý objekt je přes atria přirozeně provětráván a v letním období v noci řízeně ochlazován. Intenzita umělého osvětlení je automaticky regulována a celý objekt je tak z hlediska provozních nákladů energeticky vysoce úsporný, byť ne vysloveně nízkoenergetický. Ani systém řízení výtahů ovládaný zvenčí, není samoúčelný: prý se tak brání zbytečným jízdám nahoru a dolů. I výtahy jsou samozřejmě průhledné.
Velká, ale úsporná investice
„Pro ČVUT jde o největší stavební investici za posledních 35 let, pokud jde o budovy využívané pro vědu, výzkum a pedagogické účely,“ řekl rektor školy profesor Václav Havlíček. Odpovídají tomu i celkové náklady. Ty investiční dosáhly 1,160 miliardy, z nichž 999 bylo pokryto ze státní dotace, z vlastních zdrojů ČVUT šlo 161 milionů korun. Za tyto prostředky získalo ČVUT 34 584 metrů čtverečních podlahové plochy a obestavěný prostor o kapacitě 147 041 metrů kubických. Další neinvestiční náklady ve výši 65 milionů pokrylo ČVUT z vlastních zdrojů. Šlo zejména o nákup volného interiérového zařízení, telefonů a další drobné techniky a rovněž pokrytí výloh na architektonickou soutěž.
Slova o jednoduchém, chudším až obyčejném domě vyřčená architektkou Šrámkovou mají své opodstatnění jen z části. Uvnitř budovy má oko studenta nebo jiného návštěvníka vždy možnost spočinout na něčem zajímavém: na mezonetových místnostech, na chodbách vysunutých v jednotlivých patrech do atria (slouží pro studenty čekající na zkoušku či zápočet) či na půvabném točitém schodišti uvnitř jednoho ze tří atrií.
Přidanou hodnotou, kterou musí nutně ocenit zejména studenti architektury, je krásný výhled do okolí, nejen na ostatní objekty vysokoškolského kampusu, ale i na sousední části Prahy.
Autoři projektu řekli, že jejich záměrem bylo vytvořit dům „trochu chudší“, aby naučili studenty skromnosti. Jak se jim to podařilo?
Já si myslím, že je otázkou, co je chudší budova. Tato budova je střídmá ve svém výrazu, ale z hlediska vlastní vybavenosti odpovídá současnému standardu. Dokonce si myslím, že z toho, co ČVUT za dobu své existence postavilo, je to jedna z nejlepších budov. Odpovídají tomu i investiční náklady, celkem 1,226 miliardy – ale to je včetně interiérů a audiovizuálního vybavení. Paní profesorka Šrámková a její dva kolegové, architekti Tomáš Koumar a Lukáš Ehl říkají, že chtěli udělat transparentní budovu. Jak kanceláře pedagogů (tato je čestná výjimka), tak učebny i ateliéry jsou transparentní a návštěvníci budovy mohou sledovat, jak výuka architektury probíhá.
Čili otevřený prostor (open space) pronikl už i na školu?
Ano, pronikl. Samozřejmě, pro nás je to novum a první reakce byly zvláště u pedagogů rozpačité. Jsme tu od 14. února a už při tom stěhování svědčily první reakce o tom, že lidé se do nové budovy těší. Už standard, který mají k dispozici, znamená velký rozdíl proti tomu, co bylo ve výškové budově v areálu stavební fakulty. Až čas zřejmě ukáže, jak se dokážeme s tou budovou sžít.
Jak se s ní sžívají studenti?
Je potěšující, že se s ní sžívají dobře. Možná, že díky té transparentnosti se zdá, že jich sem chodí více, než chodilo do té staré budovy. Ale třeba je to jen pocit.
Autoři projektu také uvádějí, že se snažili vytvořit takové prostředí, aby studenti chodili do školy i v době, kdy nemusejí. Je tomu tak, jsou zde třeba nějaké klubovny?
Samozřejmě, že je pro studenty příjemné, že jsou v místnosti, kde mají veškeré zázemí, kam nemusejí nic nosit, mají tam své skřínky. Na každém patře jsou ateliérové místnosti s tímto zázemím a dále čtyři speciální učebny, které mají zvýšený komfort z hlediska akustiky a audiovizuální techniky. Vlastně poprvé, co se fakulta oddělila od stavební fakulty, má všechna svá pracoviště pohromadě. Jsou tu modelovny, laboratoře a učebny průmyslového designu. To vše možná teprve doceníme.
Co byste u budovy vyzvedl z hlediska technologického?
Především je budova řazena mezi energeticky nenáročné, byť není nízkoenergetická. Ale určitě svou tepelně energetickou charakteristikou obvodového pláště a oken splňuje doporučené parametry. Navíc celá budova z hlediska tepelné zátěže automaticky reaguje na vnější podmínky. Například zde vidíte žaluzie, které jsou řízeny venkovními čidly a automaticky se zatahují při osvitu. Navíc je tam čidlo, které měří rychlost větru a podle toho se žaluzie zase zvedají. Kromě toho je celá budova přirozeně větraná, výjimkou jsou posluchárny, jež jsou klimatizované. V letních měsících se automaticky otevřenu okna a beton naakumuluje chlad, který bude během dne uvolňovat. A pak je tu ještě specialita u výtahů, která se osvědčila u výškových budov: energie při brzdění výtahu se uchovává a slouží k provozu kabin.
K čemu se použijí uvolněné prostory, odkud fakulta architektury odešla?
Především se výstavbou nové budovy řešilo poddimenzování prostor pro fakultu. Jinak se do uvolněných prostor stěhuje nová fakulta informačních technologií, která má zde v této budově děkanát a patří jí jedno patro. V ulici Jugoslávských partyzánů využijeme uvolněné prostory pro technologické informační centrum. A potom máme připraven velkorysý projekt Českého institutu informatiky a kybernetiky, který v budoucnosti také využije prostory po fakultě architektury.