Příznivci brutalistní architektury svedli v posledních dvou letech s developerem HB Reavis, jemuž budova patří, několik právních bitev. Podle nich je dílo týmu architektů Jindřicha Malátka, Ivo Loose, Zdenka Eisenreicha a Václava Aulického z let 1972 až 1978 jednou z nejvýraznějších realizací svého stylu v Česku a je nedílnou součástí historie Prahy.

Zdroj: Deník/Martin Divíšek

O památku se nejedná, rozhodlo ministerstvo

Příznivci společně s Klubem Za starou Prahu proto u ministerstva kultury bojovali za to, aby byl Transgas prohlášen za kulturní památku. Podle ministerstva jsou ale objekt nevhodně začleněn do okolí. „Architektonické kvality stávající budovy nevyvažují její závažné urbanistické nedostatky,“ uvedlo jako důvod.

Lidé si prohlížejí budovy při komentované prohlídce areálu Transgasu
Dobojováno? Stavební úřad kývl na demolici brutalistické budovy Transgasu

Podobně se vyslovil i Institut pro plánování rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Ten totiž nehodnotil pouze architektonickou hodnotu budovy, ale její bezprostřední přínos pro okolí.

HB Reavis povolení k demolici získal 29. ledna. Příslušný úřad ještě několik dní vyčkával, zda proti němu nepřijde odvolání.

Budova Transgas na Vinohradské třídě.
Byznys opět zvítězil nad architekturou. Brutalistní Transgas čeká demolice

Spekulovalo se také, že developer komplex prodá. Zatím firma na jeho místě plánuje postavit sedm kancelářských budov.

Komplex bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky získala firma slovenského podnikatele a miliardáře Ivana Chrenka HB Reavis od společnosti ČEZ v roce 2014. Dva roky poté nový majitel oznámil svůj záměr bourat.

Transgas v Praze.
Povolení k demolici Transgasu nabylo právní moci. Nikdo se neodvolal