Nemáme zapotřebí tahat králíky z klobouku

Pro komunální volby se spojil se Stranou zelených a věří, že lidé na podzim ocení práci opozice. V zastupitelstvu už sedí dvanáct let a rozhodně má co nabídnout. Takový je lídr kandidátky SNK Evropských demokratů Jiří Witzany.

Máte za sebou čtyři roky v opozici. Jaké byly, když radnici díky většinovému počtu hlasů ovládali občanští demokraté? Neměl jste občas pocit zmaru?

Samotná zastupitelstva byla kratší než dříve, a to o několik hodin. Opozice cítila, že nemá šanci na změnu. Často bylo vše předjednáno a v podstatě už také předem rozhodnuto. To vytvářelo určitý pocit zmaru, to je pravda. Opozice se pak postupem času trochu unaví. Na druhou stranu i tak bylo nutné diskutovat a předkládat argumenty, což jsme také stále dělali. Opoziční boj je v každém případě smysluplný, tak to vnímám, je to součást demokracie.

Není to vaše první volební období na radnici, ale už třetí, na magistrátu jste tedy 12 let. Co vás vedlo k tomu, že vstoupíte do politiky?

Vždy jsem se cítil jako člověk politický. V době sametové revoluce jsem byl na vojně a pak jsem strávil pět let v USA, a když jsem se vrátil, začal jsem se o politiku zajímat a tak nějak přirozeně jsem se dostal na kandidátku čtyřkoalice do zastupitelstva, kandidoval jsem v Praze 6, kde jsme tehdy porazili ODS, což byl velmi dobrý začátek. ODS pak sice vládla s ČSSD, ale některé věci se podařilo prosadit či zablokovat. V druhém období jsem byl hodně v kontaktu s tehdejším primátorem Janem Kaslem, s nímž jsme založili Evropské demokraty, a podařilo se nám získat okolo 18 procent, což bylo velmi dobré, na vstup do rady to ale nebylo.

Poslední čtyři roky na magistrátu tedy asi byly nejsložitější?

Byly opravdu nejtěžší. Často nás válcovala hlasovací mašinérie, na druhou stranu myslím, že na tento postup ODS doplatila – nyní je tady velká šance něco změnit, proto cítím novou sílu.

Budete mít ale šanci to měnit vy, tedy SNK ED a Strana zelených, s níž jdete společně do voleb? Přece jen Evropští demokraté zaznamenali odliv voličů, a také stranu opustilo mnoho jejích členů. Nelákalo vás také někdy opustit stranu?

Už jsem starší a vím, že chci zůstat věrný. Navíc stranu jsem spoluzakládal, připravoval jsem program a stanovy, takže cítím tu loajalitu ještě více. Vím, že část naší základny odešlo do Věcí veřejných, ale postupem času jsem zjistil, že to byli většinou lidé vyslaní od ODS, kteří u nás dělali potíže. Na druhou stranu hodně kvalitních lidí, a to mě mrzí, odešlo do TOP 09. Nyní se nám ale opět daří stranu oživovat, takže budoucnost strany vidím optimisticky.

Původně jste deklarovali spolupráci s KDU-ČSL, proč jste se nakonec spojili se zelenými?

To je trochu citlivá otázka. Mezi SZ a KDU-ČSL jsou velké programové rozdíly, takže tyto dvě strany spolu do toho jít nemohly. My jsme pak byli postaveni před rozhodnutí – buď jeden, nebo druhý. Nakonec jsme se rozhodli pro zelené, i proto, že tvoříme v zastupitelstvu hned dva silné opoziční kluby, které se v 95 procentech shodly.

Volby se kvapem blíží. Podařilo se vám sestavit zajímavou a silnou kandidátku. Co budete považovat za úspěch?

Minimálním úspěchem pro nás bude získat po jednom mandátu v každém ze sedmi obvodů. To znamená 9 až 10 procent. Výrazný úspěch by byl 15 procent. Musím opět připomenout, že jsme silná opozice, která výrazně pomohla dostat v Praze ODS na kolena. Věřím, že bude přirozené, že si to voliči uvědomí, na druhou stranu se budou možná řídit podle výsledků parlamentních voleb. Chci dodat, že například TOP 09 má sice velmi zajímavého kandidáta v podobě Zdeňka Tůmy, který však nemá žádné zkušenosti s komunální politikou. Pak je tu Markéta Reedová a Věci veřejné, ona reprezentuje tu falešnost strany, která se tváří, že je v opozici, přitom většinu volebního období loajálně sloužila primátorovi Pavlu Bémovi a ODS jako takové.

Co konkrétně váš volební obvod číslo pět, pro Prahu 2, 3, 9 a přilehlé městské části?

Na úvod bych chtěl podotknout, že to rozdělení Prahy na sedm obvodů není dobré. Komu vlastně kandidáti budou odpovídat? Celé Praze, nebo jen jednotlivému obvodu? Jinak mohu říct, že jsem se hodně angažoval v kauze zúžení magistrály, snahy o omezení hlučnosti a provozu. Ve spolupráci s Janou Černochovou (starostka Prahy 2 za ODS pozn. red.) se podařilo zúžit Legerovu ulici, kdy jsem následně od ní obdržel děkovný dopis za svou iniciativu. V Praze 3 v současné době pracuji na Vysoké škole ekonomické v oblasti aplikované matematiky, takže se zde pohybuji většinu pracovního dne.

Kde vidíte největší soupeře v tomto obvodu?

Asi největší soupeř je kandidát za ODS docent a proděkan lékařské fakulty Bohuslav Svoboda.

Jak mají lidé pojmout komunální volby? Soustředíte se přímo na komunální problémy, nebo to budou celopražská témata?

Myslím, že ze sedmdesáti procent bude kampaň celopražská. Faktem je, že musíme například konkrétně upozornit na problémy v Praze, kde má vládnoucí ODS potíže.

Co říkáte na to, že některé strany nasazují do kampaně, respektive na kandidátky, mediálně známé tváře, viz například ODS v podobě hudebníka Jana Kalouska?

Také budeme oslovovat osobnosti, které nás mohou podpořit, ale určitě nechceme tahat králíka z klobouku, který nemá s pražskou politikou nic společného, to nemáme zapotřebí. Chtěli jsme, aby za nás kandidoval Petr Fejk, bývalý ředitel pražské zoo, ale z pracovních důvodů to nakonec nebylo možné.

Řekněme, že ve volbách uspějete natolik, že budete ovládat hlavní město. Co bude váš hlavní úkol, na co se soustředíte?

Určitě bych usiloval o změnu při zadávání investičních projektů. Dnes jsou mnohdy od začátku špatně nastavené. Symbolizuje to projekt opencard. V normální komerční organizaci vše prochází schvalovacím procesem, kdy se všichni soustředí na projekt jako celek. Na magistrátu to vzniká salámovou metodou. Rada se rozhodne, že něco podpoří určitou částkou, stane se z toho investice, která v prvním roce stojí v uvozovkách jen 50 milionů korun. Jenže nakonec stojí dvě miliardy, ale na to už se tolik nehledí a vše je pohodlně prohlasováno. Nekouká se na to, zdali je plán realistický a projekt bude úspěšný.

To určitě není jediný nedostatek?

Samozřejmě že ne. Obrovský problém pak vidím v tom, že se dnes město v podstatě nezajímá o podporu vysokého školství. Praha je město vzdělanosti, ale dnes začíná pomalu ztrácet na Brno. Chybí zde technologické parky a inkubační centra. Tomu je potřeba výrazně pomoci. Město by mělo nabídnout pozemky pro výstavbu parků a odborných pracovišť. Vysoké školy potřebují rozšířit své kapacity a město se v tomto ohledu určitě může aktivně zapojit, ale v současné době to nedělá. Pak je tady výstavnictví, které je dnes v dezolátním stavu, to je také potřeba řešit.

Zmínil jste projekt opencard. Potřebuje Praha elektronickou kartu nebo ne?

Město většině Pražanů tuto kartu nutí. Takže nelze jednoduše říct, my to rušíme. Je zde řada sporných otázek. Právě opencard je tak velký otazník, k němuž by se měli lidé vyjádřit v referendu. Jsem jednoznačně pro, aby se u takto zásadních projektů vyjadřovali také lidé.

Máte opencard?

Zatím stále používám lístky. Ale třeba můj syn, který jezdí MHD pravidelně, opencard má. Je mi nepříjemné to čipování a možnost sledování cestujících.

Myslíte, že policie nakonec odhalí nějakého viníka za chyby v projektu opencard?

Nejsem přímo zastáncem podávání trestních oznámení. Jsme rádi, že to zastupitelka Jana Ryšlinková udělala, nicméně v těchto případech se většinou nic nevyšetří a nakonec politici řeknou, nic se neprokázalo, nedošlo tedy k pochybění, přitom právě u opencard bylo těch selhání mnoho.

Neobáváte se, že to bude obdobné i u vyšetřování třetího propadu tunelu Blanka?

Myslím, že to je podobný případ a očekávám, že to skončí tak, že konkrétní viník určen nebude.

Jaký máte názor na stavby Městského a Pražského okruhu, měla by být prioritou jejich dostavba?

Pražský okruh je určitě priorita, která by měla odlehčit Praze od transitní dopravy. Také Městský okruh je velmi důležitý, je to v podstatě rozjetý projekt, který nelze jen tak zastavit, bude to určitě velké politické téma. Faktem je, že se jedná o megalomanský projekt za desítky miliard korun a možná bude potřeba hledat nějaký kompromis, který by nebyl tak nákladný. Pokud se bude ve stavbě Městského okruhu pokračovat, bude také potřeba říct, že nezbude tolik peněz na školství, na opravy, na zeleň či na sociální oblast. V tomto případě by také mohlo pomoci referendum, kdy by si lidé vybrali, zda chtějí pokračování stavby za tuto cenu.

Pak je také potřeba, že pokud budeme ve stavbě tunelů pokračovat, je potřeba na povrchu dopravu výrazně omezit. V případě Blanky totiž dáváme auta pod zem a přitom ještě na povrchu vytváříme kapacitní silnice, což je jasně vidět třeba na Letné, kde bude o jeden jízdní pruh více.