A proč právě Pražané z menších městských částí měli větší chuť přijít k volbám? To vysvětlil pro Pražský deník politolog Petr Pravda. „Tyto menší části Prahy jsou převážně tvořené vilovou zástavbou a nejsou tam velká sídliště. Lze tedy říci, že tam žijí nadprůměrně bohatí lidé a ti mají obecně o politiku větší zájem než lidé s průměrným a podprůměrným příjmem."

Prvenství kromě menších městských částí si však podle Petra Pravdy může připsat nakonec celá Praha díky nejvyšší volební účasti v porovnání se zbytkem republiky. K volbám přišlo 64,14 procent Pražanů. „Je to dáno faktem, že je Praha nejbohatší region republiky, žije tu nadprůměrný počet lidí s vysokoškolským vzděláním a obecně lze říci, že majetnější a vzdělanější lidé mají o politiku nadprůměrný zájem a pečlivě ji sledují," říká politolog.

Téměř každý čtvrtý Pražan, který vhodil do volební urny lístek, si přál vítězství strany TOP 09. Ta také zvítězila téměř napříč všemi městskými částmi. Výjimkou byl například Lochkov či Vinoř, kde bodovalo hnutí ANO 2011. A jediným „oranžovým" ostrůvkem v celé Praze se staly Královice.

„V Královicích vyhrála sociální demokracie jen díky tomu, že podpora pro pravicové a středo-pravicové strany byla rovnoměrně rozložena mezi několik subjektů. To vedlo k tomu, že sociální demokracie vyhrála volby v této městské části, i když nezískala výrazně nadprůměrný počet hlasů, " řekl k vítězství ČSSD politolog Petr Pravda.

Oranžové Královice?

Královice se tak i přes pomyslné první místo ČSSD nemohou řadit k městským částem s typicky levicovými voliči. Sociální demokraty sice podpořilo třicet voličů ze 171 obyvatel, jen o jeden hlas méně však dostala TOP 09 a ODS dalo svůj hlas 24 voličů.

A co říká politolog na úspěch hnutí ANO 2011 v Lochkově či Vinoři?

„V menších městských částech obecně dlouhodobě vládnou pravicové strany především ODS, a voliči mohou mít tedy tendenci volit ANO 2011, které se představuje jako výrazná změna, ale zároveň se prezentuje jako spíše pravicová strana. To může vyhovovat spíše bohatším obyvatelům menších městských částí," míní Petr Pravda.

Voliči kroužkovali, ale s rozmyslem

Preferenční hlasy v říjnových volbách Pražané opět využívali. Podle politologů už ale nekroužkovali spodní kandidáty, jak tomu bylo v roce 2010. Hranici nutnou pro zisk mandátu tak díky kroužkování překročili pouze kandidáti, které obyvatelé metropole dobře znali.

Ze dvanáctého místa například díky 4 772 preferenčním hlasům poskočil na stříbrnou příčku na kandidátce ČSSD Jiří Koskuba, primář z Nemocnice Na Bulovce.

To nepřekvapuje politologa Zdeňka Zbořila. „V Poslanecké sněmovně je stále přemíra lékařů. A to mnohdy i na místech, kde by bylo záhodno mít někoho s právnickým vzděláním viz to, že ministerstvo průmyslu vedl anesteziolog. Voliči ale nejsou hlupáci, proto už právě těm právníkům věří málokdo. Naopak lékaři jsou stále přijímáni veřejností jako lidé, kteří jsou nám blízcí, kteří pomáhají."

Kroužkování si oblíbili i voliči KSČM, kteří Martě Semelové kandidující z prvního místa nadělili 3 291 hlasů.

Ještě více však kroužkovali u dvojky kandidátky Jiřího Dolejše, který získal 8 219 preferenčních hlasů. A čím si dvaapadesátiletý ekonom vysloužil takovou přízeň?

„Veřejností i komunistickými voliči je Jiří Dolejš vnímán jako člověk pro řešení ekonomického tápání. Obrovský rozdíl preferenčních hlasů ale také souvisí s velmi špatným mediálním obrazem Marty Semelové, která je dlouhodobě veřejnosti neprávem prezentována jako obhájkyně Klementa Gottwalda," míní politolog Zdeněk Zbořil.