Na přípravu celého menu měly dvě hodiny. Výsledek jejich snažení poté zhodnotila porota, ve které zasedli například zástupci ministerstva zdravotnictví, školství a školní inspekce, kuchařští profesionálové nebo odborníci na výživu.

Cílem soutěže, která probíhá už poosmé, je podle její ředitelky Aleny Strosserové, která je sama nutriční terapeutkou a metodičkou školního stravování na Praze 3, ukázat veřejnosti kvalitní školní stravování a bojovat proti stereotypům.

„Soutěž je koncipována tak, aby se ukázalo, že se ve školních jídelnách vaří dobře a aby měly možnost předvést, co přesně dělají, tudíž by informace o nich nebyly založeny jenom na dohadech a stereotypech," vysvětlila Strosserová.

Soutěžní týmy letos dostaly zadáno připravit pokrmy na téma králík a mléčné výrobky. „Soutěž je dvoukolová. První fáze je korespondenční, jídelny se mohou přihlásit a poslat svoje menu rozepsané jak ohledně financí, tak surovin. Finance jsou omezeny na třicet čtyři korun na porci, což je zastropováno vyhláškou o školním stravování," říká Strosserová s tím, že jednou z podmínek bylo také to, že předložená jídla musí být standardně na jídelníčku školy. Týmů se přihlásilo 89, z nich odborná komise vybrala deset finalistů.

Bez Prahy a Brna

Ve finálové desítce letos chyběla Praha i Brno. „Zajímavostí je, že někdy to bývalo tak, že v Praze vyhrála Praha a v Brně zase Brno, ale letos se nám do finále poprvé nedostalo ani jedno družstvo ze dvou největších měst," říká Strosserová.

„Soutěž ukáže veřejnosti, že ve školních jídelnách se vaří opravdu na úrovni a není pravda, co se vždycky říká o univerzálních hnědých omáčkách (UHO) a tak podobně. Dávno už to je úplně někde jinde," uvedl člen jednoho ze soutěžních týmů Václav Vojcik z Albrechtovy střední školy z Českého Těšína. Ocenil také výborně vybavenou kuchyni.

„Je vidět, že kuchaři a kuchařky se posouvají dopředu, co se týče zařazování nejmodernějších surovin a jsou i odvážnější v kombinacích," míní porotkyně Anna Packová, brněnská metodička školního stravování a zakladatelka soutěže.

O kuchaře je nouze

Školní jídelny podle ní stále čelí řadě překážek, které jim brání vařit tak, jak předvedli účastníci soutěže. Problém mají podle ní hlavně menší jídelny, které mají méně peněz. Občas kvalita stravování narazí i na neochotu personálu nebo i strávníků. „Máme školy, kde strávník tlačí personál ke standardu a ke konzervativnosti," uvedla.

Navíc podle Packové je problém sehnat kvalitní personál. „O kuchaře je nouze. Sehnat dobrý, vyučený personál do školní jídelny na místa vedoucích kuchařek je opravdu problém. Finanční ohodnocení je více než špatné, navíc společenská prestiž toho povolání je strašně nízká," uvedla. Doplnila však, že velké procento personálu jídelen se snaží dle jejích zkušeností posouvat školní stravování dopředu.

První místo v soutěži a částku patnáct tisíc korun nakonec vybojovala základní škola z Otrokovic, která servírovala dýňovo-mrkvový krém s čočkou, králičí burger, houbovou pohanku s rýží a ovoce v jogurtu. Druhá skončila základní a mateřská škola z Velkého Beranova a třetí Střední průmyslová škola dopravní z Plzně.

Uvařit za tyto peníze dobré jídlo může být oříšek, ale jde to

Finále soutěže Nejlepší školní oběd – kuchařské týmy z deseti nejlepších školních jídelen. MAKRO Akademie.

Do hodnotící komise soutěže o nejlepší kulinářský výtvor školní jídelny zasedl i známý šéfkuchař a prezident Asociace kuchařů a cukrářů Miroslav Kubec. Jako šéfkuchař pražského hotelu InterContinental vnesl do poroty pohled skutečně vysoké gastronomie. Jídla vesměs oceňoval, jen si trochu postěžoval na kvalitu dezertů, které podle něj mohly být o něco nápaditější.

Jak hodnotíte projekt soutěže?

Už jsem u téhle soutěže delší dobu, dneska máme osmý ročník a když myšlenka původně vznikla, velmi jsme to ocenili. Školy sledují, co se na soutěžích vaří a chodí velice dobře připraveny. Je vidět, že i gastronomie ve školních jídelnách se posouvá k lepšímu.

Sledujete během let pokrok v tom, co týmy prezentují?

Týmy vaří čím dál zajímavější menu, je to určitě i tím, že dostávají nějakou osvětu jedna při soutěži samotné, jednak při přípravě, kdy mají možnost s námi komunikovat a dozvědět se, co by na soutěži mělo být a co ne. Samozřejmě se někdy objeví něco, co by tu být nemělo, ale v devadesáti procentech je to opravdu skvělá soutěžní práce.

Dá se za třicet čtyři korun vůbec uvařit tak, aby jídlo bylo výživné, zdravé a ještě vypadalo?

Pro školy je to strašně náročné, ale pokud tam pracují rozumní lidé, kteří dokážou jídlo správně spočítat a naplánovat, tak to jde. Je nutné si uvědomit, že omezení třicet čtyři korun je průměrná měsíční cena, proto se některý den třeba podaří uvařit něco levněji, některý můžou zase trošku přesáhnout. Takže v průměru se s tou cenou dá pracovat a kvalitní jídla uvařit, ale je to náročné.

Pracuje i vaše asociace nějak se školami a snaží se zlepšovat školní stravování?

Snažíme se, ale musím říct, že se se školami často těžko komunikuje, protože se jedná o celkem uzavřený okruh lidí. Teď jsme ale začali dělat na zajímavém projektu s menzami, kdy trénujeme jejich kuchaře, což má velký úspěch a budeme v tom pokračovat. Měli jsme jednání s paní Packovou o tom, že by asociace mnohem intenzivněji vstoupila i do této soutěže, kdy bychom kuchaře a kuchařky připravovali. Pracujeme i na zajímavém projektu, který se jmenuje Kulinářské umění, kdy se snažíme vzdělávat školy a kuchaře tak, aby vařili správně. Snažíme se to aplikovat i do učňovských škol, které v České republice učí vařit. Věřím, že posun bude viditelný a gastronomie se bude i dál vyvíjet pozitivním směrem.