Sloučení a zánik akutně hrozí košířské základní škole v Plzeňské ulici. Škole se stoletou tradicí, která se v současné době pyšní individuální péčí o nadané i všemožně handicapované děti.

Učitelé i rodiče žáků bijí na poplach.

Shánějí právní pomoc, sepisují petici a sdružují se na sociální síti Facebook. Ještě mají čas ovlivnit patřičné lidi a zvrátit tak nedávné rozhodnutí rady městské části o sloučení školy s jinou – a jejím faktickém konci.

Přinejmenším do listopadového zasedání zastupitelstva, které může – nebo také nemusí – záměr radních podpořit.

Zdá se, že paradoxně právě to, na co je škola pyšná – totiž individuální přístup k žákům na základě nižšího počtu dětí ve třídách – se jí může stát osudným. Místostarosta Prahy 5 odpovědný za školství Petr Lachnit (ČSSD) vysvětluje, že současný početní stav žáků je pro radnici, jakožto zřizovatele školy, finančně neúnosný.

"Základní školu v Plzeňské dlouhodobě navštěvuje velmi málo žáků. Jednotlivé třídy jsou rovněž dlouhodobě zaplněny méně než osmnácti žáky, což je vyhláškou stanovený limit,“ argumentuje zástupce starosty Prahy 5 Lachnit. Připomíná zároveň, že v Plzeňské scházejí i některé základní atributy moderní školy. „Jde například o tělocvičnu,“ upřesňuje Lachnit.

Pro učitele i rodiče jsou to však chabé argumenty. Když jim Petr Lachnit minulý čtvrtek na školské radě oznámil záměr sloučit školu v Plzeňské s nedalekou základní školou v ulici Podbělohorské, rozhodli se postavit se na odpor. „V těchto dnech se chystá petice za záchranu školy v Plzeňské,“ řekla včera Deníku členka školní rady, petičního výboru – a hlavně rozzlobená matka jednoho z žáků Nikola Šímová.

Podle závěrů Nikoly Šímové i podle názorů desítek rodičů, kteří iniciativu za záchranu školy podpořili na Facebooku ,je právě nízký počet dětí ve třídách jedním z důvodů, proč se pedagogové mohou, na rozdíl od jiných škol, věnovat dětem individuálně.

„Škola v Plzeňské přijímá děti průměrné, nadané, autisty i děti s jiným postižením. Funguje zde program pro nadané děti, který je v rámci celé republiky ojedinělý,“ ujišťuje další členka petičního výboru Helena Arnoldová.

„Vždyť na nedávné celosvětové konferenci o nadaných dětech reprezentovali Českou republiku právě zástupci naší školy,“ zdůrazňuje Šímová.

Protichůdné informace

V ohlasech na facebookových stránkách, zřízených výhradně na „obranu“ školy před sloučením, připomínají další rodiče, že v Plzeňské působí pedagogové vyškolení k práci s nadanými dětmi, ale i s autisty a dyslektiky. Ti, podle zjištění Deníku navíc mohou po skončení výuky navštěvovat různé zájmové kroužky.

Petr Lachnit však údajně disponuje jinými informacemi.

"Podle sdělení paní ředitelky se ve speciálním programu nacházejí pouze čtyři žáci první třídy a stejný počet žáků druhé třídy. Znovu opakuji, že vyhláškou stanovený minimální limit pro obecnou základní školu je osmnáct žáků ve třídě,“ reaguje Lachnit a dodává: „V případě Plzeňské se vyučuje na základě výjimky pod tento limit – a taková situace je pro městskou část dlouhodobě neudržitelná.“

V radou schváleném dokumentu o sloučení škol v Plzeňské a Podbělohorské dále stojí, že zřizovatelem tříd, specializovaných na výuku nadaných i handicapovaných dětí, je dle vyhlášky ministerstva školství magistrát, nikoliv městská část. Nepomohl by tedy převod ZŠ Plzeňská právě pod magistrát?

I tato otázka zřejmě padne. Ovšem aktuální v tuto chvíli není.

V současnosti jsou plány rady městské části jiné. Technicky vzato by se po případném schválení sloučení měly děti z Plzeňské přesunout do Podbělohorské.

„V těsném okolí Plzeňské máme ještě další čtyři školy, kam je možno děti umístit. Dále nabízíme přesunout i celé třídy do Základní školy Weberova. Záleží na zájmu rodičů,“ řekl Deníku Lachnit.

Jenže tato nabídka je pro rodiče zřejmě neakceptovatelná.

Škola Weberova je prý předimenzovaná, na Facebooku se navíc objevila připomínka, že základní škola Podbělohorská nabízí pouze 1. stupeň a není tam kuchyň.

„Argumenty rady jsou naprosto scestné. Naše škola nemá tělocvičnu už 100 let a nikdy to nikomu nevadilo,“ reagují rodiče v diskusi na Facebooku.

Zástupci rodičů částečně chápou tíživou ekonomickou otázku. „I v tomto ohledu se však škola snaží podnikat různé kroky. Pronajala například prostory v mateřském centru Andílek, který má ve svém programu prvky ze speciálního učiva Montessori (didaktická metoda – pozn. red.) – a díky tomu by žáci mohli naopak přibývat,“ říkají členové školské rady Ada Boček a David Manych.

„Pokud by škola v Plzeňské byla rušena, pak by se to dotklo nejen dětí z okolí, ale i z Barrandova, Jinonic, ba dokonce Rudné či Berouna. Zrovna tak dětí různých etnických enšin. I rodiče těchto dětí si školu vybrali kvůli konceptu a výukovému programu, který nabízí,“ dodává Šímová.

O lukrativní budovu prý nejde

Poté, co rada Prahy 5 schválila záměr sloučit dvě základní školy, objevily se také spekulace, zda se prioritně nejedná o historickou budovu ZŠ Plzeňská a její další využití. Stojí totiž na velmi lukrativním místě.

„Nějaké vedlejší úmysly rozhodně vylučuji. Vše probíhá zcela transparentně a rodiče i pedagogičtí pracovníci jsou podrobně a okamžitě informováni o všech krocích vedení městské části,“ okomentoval spekulaci Lachnit.

Pro sloučení
Petr Lachnit – zástupce starosty Prahy 5 pro oblast školství: „Školu dlouhodobě navštěvuje málo žáků. Ve třídách je podlimitní stav, který je v rozporu s vyhláškou, což je finančně neudržitelné. Třídy pro nadané či handicapované žáky zřizuje magistrát, nikoliv městská část. Ve škole chybí základní atributy, například tělocvična.“
Proti sloučení
Nikola Šímová – členka školské rady, petičního výboru a matka žáka školy: „Škola se stoletou tradicí nabízí individuální přístup pro nadané i handicapované děti. Docházejí do ní děti z širokého okolí, včetně dětí z etnických menšin. Vše funguje v plné harmonii. Nadané děti z Plzeňské reprezentovaly republiku na celosvětové konferenci.“