Ještě před dvaceti lety zde zasedali komunističtí poslanci, odsoboty si na jejich místo může sednout kdokoliv. Řeč je o budově bývalého Federálního shromáždění, kterou převzalo do své správy sousední Národní muzeum.

Poprvné v historii

To představí široké veřejnosti formou komentovaných prohlídek.

Stane se tak poprvé v historii budovy, která byla jako Federální shromáždění a později jako přísně střežené sídlo rádia Svobodná Evropa pro běžného smrtelníka nedostupná.

„Jsem moc rád, že se nám v rekordně krátkém čase podařilo tyto prostory otevřít veřejnosti, aby se konečně podívala do zakázané budovy, na kterou doposavad mohla hledět jen z dálky, přes policejní zátarasy. Národní muzeum tímto činem dokazuje, že budovu převzalo především proto, aby sloužila kultuře,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

VIDEO: Z magistrályzmizely zátarasy. Po osmi letech

Zde se pekly dějiny

Budova kromě nového museum shopu, kavárny a dětského koutku zaujme svoji monumentální a chladnou architekturou. Návštěvníci si budou moci prohlédnout kuloáry bývalého parlamentu, kanceláře poslanců, včetně té Alexandra Dubčeka, atrium, zasedací místnosti s nezvyklým výhledem na Prahu a největším lákadlem bude pravděpodobně velký zasedací sál Sněmovny lidu, původně burzovní sál.

„Zde se opravdu pekly dějiny naší země. Zde byla zrušena vedoucí úloha komunistické strany, bojovalo se zde o název čerstvě demokratické republiky, vystoupili zde sovětský prezident Michail Gorbačov, britská ministerská předsedkyně Margharet Thatcherová, francouzský prezident Francois Mitterrand, americký prezident George Bush starší nebo britská královna Alžběta II. A konečně se zde rozpadl i náš stát,“ se zájmem vykládá mladičká průvodkyně Jarmila.

Kde sedával Václav Klaus

Na jednotlivých sedadlech sálu pod jekorovým stropem jsou vyznačena jména poslanců a ministrů poslední vlády a federálního shromáždění před zánikem československé federace. Lidé se tak mohou posadit na místo, kde sedával Rudolf Hrušínský, Václav Klaus nebo Jan Kačer. Budova je ale zajímavá i po architektonické a umělecké stránce. Vyzdobena je cennými uměleckými díly, k nejzajímavějším patří sousoší Otty Gutfreunda Rodina, socha Eva Jana Štursy či rozměrný gobelín Praha Cyrila Boudy.

Prohlídka budovy

  • Doba otevření budovy:10 až 18 hodin
  • Doba prohlídky: max. 60 minut
  • Začátky prohlídek: Sobota, neděle a svátky každých 30 minut,, pondělí až pátek každou celou hodinu
  • Vstupné: 80 Kč, snížené 40 Kč
  • Rezervace prohlídky: Vzhledem k očekávanému zájmu doporučujeme rezervovat si termín prohlídky telefonem (224 497 430 v době 10 až 16 denně) nebo e-mailem (info@audioguide.cz), vždy minimálně 3 dny před dnem prohlídky.
  • Podmínky rezervace: Rezervovat je možno prohlídky začínající v 11 a 15 h. Návštěvníkům s pohybovým omezením je vyhrazena rezervace prohlídky v 17 h.

    • Třináct kilo slovenského zlata

    Vedle komentovaných prohlídek, které potrvají až do 15. října bude v prostorách nové budovy Národního muzea 16. září otevřena výstava Košický zlatý poklad, na které budou moci návštěvníci zhlédnout jeden z největších a nejunikátnějších evropských zlatých pokladů, který mimo jiné čítá 2900 zlatých mincí a celková váha zlata pokladu dosahuje téměř třinácti kilogramů.

    „Rádi jsme přijali nabídku slovenské strany, ostatně v budově sídlil československý parlament a proto sem slovenské exponáty jaksi patří,“ komentuje plán první výstavy v nové budově Lukeš.

    Dvacet let svobody

    K 20. výročí pádu komunistického režimu Národní muzeum připravuje výstavu Be free, která bude zahájena symbolicky 17. listopadu a bude věnována touze člověka po svobodě. Dalším projektem v tomto roce bude výstava Olympionici, na rok 2010 připravuje Národní muzeum ve spolupráci s Moravským zemským muzeem výstavu toho nejlepšího z moravských sbírek s názvem Poklady Moravy.

    Zatímchybí jméno

    Nová budova, kterou bude Národní muzeum využívat nejen pro přednášky a výstavy, ale také jako badatelny, kanceláře a nové sídlo generálního ředitele, stále hledá své jméno.

    „Po převzetí budovy Národní muzeum požádalo veřejnost o pomoc při hledání jejího nového jména. Sešlo se celkem 617 návrhů od 420 lidí, ale výběrová komise nedospěla ke konečnému výsledku,“ informuje mluvčí muzea Radka Schusterová. „Proto všechny návrhy zveřejňujeme, aby se mohla vést další diskuze, ze které, jak doufáme, vzejde do konce října nový a výstižný název,“ dodává Lukeš.

    Jestli tedy stavba ponese jméno Bouda, Harmonika, Dominant, Plus, Metropolis, Radialum či jiné se zatím neví. Veřejnost může Národnímu muzeu posílat své další návrhy, z nichž bude vybráno jméno, které by podle přání všech zaměstnanců muzea zlidovělo a zapustilo mezi lidmi kořeny.

    Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš Deníku řekl:

    Nová budova se stává nejpříjemnějším muzejním prostorem země

    Praha/ Od zítřka se pro všechny zájemce otevírá nová budova Národního muzea. Nejprve formou komentovaných prohlídek, později jako výstavní a přednáškový prostor. Na další funkce budovy a budoucnost jsme se zeptali generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše.

    Jak se budova od 1. června, kdy jste ji oficiálně převzali, změnila?

    Rádio Svobodná Evropa se budovu snažilo proměnit v uzavřenou pevnost. Národní muzeum ji naopak mění v otevřené místo, které se stane nejpříjemnějším a nejmodernějším muzejním prostorem České republiky. Veškeré úpravy směřují k tomu, aby se zde návštěvníci cítili co nejlépe. V prostorách bývalé poslanecké jídelny je otevřena příjemná kavárna Prager, pojmenovaná podle architekta budovy, částečně vybavená původním nábytkem z komunistické éry. Kavárna bude postupně rozšířena o restaurační provoz. Hned u vchodu naleznou návštěvníci moderní muzeum shop a pro děti je připraven dětský koutek. V jeho blízkosti jsou toalety vybavené přebalovacími pulty. Prosadil jsem je i na pánských toaletách, mám malou dceru a vím, co je potřeba.

    Jak bude Národní muzeum novou budovu využívat?

    Jsou zde potencionální výborné přednáškové sály a výstavní prostory. Budova je památkově chráněna a tak zde nebudeme realizovat nějaké zásadní zásahy, které by budovu změnily. Studovali jsme Pragerovy návrhy a on upravoval Federální shromáždění podle představ, že parlamentní městečko vznikne v budoucnu na Letné a zde bude jakési multikulturní centrum. Proto je budova uzpůsobena pro naše potřeby. Je zde také 130 kancelářských prostor, takže se sem z historické budovy přestěhují kanceláře a badatelny a původní budova Národního muzea se tak vyčistí a vznikne tam mnoho výstavních prostor navíc, jak tomu bylo v době jejího otevření.

    Jak bude vypadat provoz muzea po dobu jeho plánované rekonstrukce?

    Generální rekonstrukce historické budovy začne někdy na přelomu let 2011 a 2012 a bude trvat do roku 2016. Po dobu rekonstrukce budeme intenzivně využívat novou budovu na výstavy a budou zde vystaveny nejzásadnější exponáty, aby se muzeum neodmlčelo. Součástí stavby s rozpočtem 3,8 miliardy bude i vybudování tunelu mezi historickou a novou budovou. Náklady na jeho zbudování, které jsou odhadovány na 50 miliónů korun se v rozpočtu ztratí, a tunel bude důležitým a strategickým pojítkem muzea. Výběrové řízení na projektanta celé rekonstrukce, včetně tunelu, právě probíhá a bude ukončeno v září.

    Kdysi tu byla burza

    Na místě bývalého Federálního shromáždění se nacházely nejprve gotické hradby z doby Karla IV. Po jejich zbourání v 19. století tu byla postavena dřevěná novoměstská divadelní aréna. Na začátku 30. let 20. století koupila pozemek od Německého divadla Pražská burza pro novostavbu své budovy.

    Nejstarší částí dnešní nové muzejní budovy je tedy téměř dochovaný objekt bývalé Pražské burzy peněžní a zbožní. Byl dokončen a slavnostně zprovozněn 24. února roku 1938. Vyprojektoval ho ve stylu klasicistní moderny český architekt Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry.

    Vojenské skladiště

    Na začátku druhé světové války bylo v budově vojenské skladiště. V září roku 1943 byla před pokračujícími nálety evakuována do Prahy opera z Duisburgu v Porýní, hrála v Německém divadle a v budově Pražské burzy měla zázemí. Na konci války byl v prostorách burzy lazaret, protože se budova nachází poblíž nádraží.

    Po roce 1945 se hledalo nové sídlo pro parlament, budova pražského Rudolfina byla totiž během války přestavěna opět na koncertní sál. Volba padla na budovu bývalé Pražské burzy. Parlament zde sídlil od roku 1946. Zajímavostí je, že ještě v 60. letech zde bylo Národní shromáždění umístěno provizorně, stále se uvažovalo o stavbě sídla parlamentu na Letné, jak to bylo určeno již za první republiky. K tomu však nedošlo a na konci 60. let bylo rozhodnuto, že tato budova bude rozšířena a dále provizorně poslouží pro účely parlamentu.

    Ojedinělé řešení

    V roce 1964 byl zpracován první návrh přestavby budovy, který vzešel z architektonické soutěže. Soutěž vyhráli tři přední čeští architekti. Nejvýznamnějším byl architekt Karel Prager, dalšími byli Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht. Přišli se zcela ojedinělým řešením přístavby. Nechali zachovanou budovu Pražské burzy, vedle ní zbourali dva činžovní domy směrem k Václavskému náměstí a na jejich místě vytvořili přístavbu. Přestavba byla dokončena v roce 1973.

    ederální shromáždění zde sídlilo až do rozpadu federace na konci roku 1992. V letech 1995 až 2009 vysílalo z budovy Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, které se do Prahy přesunulo z Mnichova. Podle usnesení vlády z 22. listopadu 2006 je objekt přidělen Národnímu muzeu pro jeho trvalé rozšíření. K slavnostnímu předání došlo 1. června.