VYBERTE SI REGION

Národní muzeum: Den na důkladnou prohlídku stačit nebude

Praha /ROZHOVOR, GRAFIKA/ – Už jen pár dnů mají zájemci na to, aby navštívili historickou budovu Národního muzea v Praze před chystanou rekonstrukcí. Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš vypráví o připravované rekonstrukci.

4.7.2011
SDÍLEJ:

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Možnost projít si jeho prostory budou mít zájemci naposled 7. července, kdy bude budova mimořádně otevřena do 20 hodin, a to po celý den zdarma. V novém (a plně bezbariérová) je uvítá za pět let.

„Tuto dobu chceme využít k propagaci menších objektů, které pod Národní muzeum spadají. Dosud žily ve stínu historické budovy, a přitom mají návštěvníkům také co nabídnout, jsou součástí jedné velké rodiny,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Národní muzeum bylo v době svého vzniku potvrzením, že český národ povstal z popela a zařadil se mezi vyspělé evropské národy. Tomu odpovídala monumentalita jeho hlavní budovy, z dnešního hlediska nepříliš funkční. Čím by mělo být Národní muzeum po rekonstrukci?
Kritikové Josefu Schulzovi – architektu a staviteli muzejní budovy, která byla zpřístupněna v roce 1891 – také monumentalitu budovy vyčítali. Říkali, že se taková obluda do Prahy nehodí, protože daleko převyšuje domy na Václavském náměstí, které byly tehdy o patro nebo o dvě nižší. Zpětně se ale ukazuje, že Schulz přemýšlel nadčasově. Uvědomil si, že jakmile se Praha „zvedne“, bude budova muzea adekvátní okolní zástavbě a stane se její dominantou. Jakkoli se tedy může zdát, že byla budova architektonicky naddimenzovaná, prostorově se postupně jevila jako poddimenzovaná. Víc a víc místa totiž začaly zabírat depozitáře, studovny a pracovny našich zaměstnanců, čímž se snižovala návštěvnická kapacita. To se rekonstrukcí změní, návštěvníkům bude budova otevřena z devětadevadesáti procent.

Muzeum získá nový rozměr, nejen tím, že jde o první rozsáhlou opravu od jeho vzniku, ale také rozšířením o další budovu bývalého Federálního shromáždění, kde v posledních letech sídlilo Rádio Svobodná Evropa. Jak to změní jeho charakter?
Do bývalých, asi 140 poslaneckých kanceláří Federálního shromáždění jsme už přestěhovali provozní část muzea, knihovnu a pracovníky Historického muzea. Plánujeme propojit obě budovy podzemní chodbou, kde vzniknou další výstavní prostory rozšířené na dvojnásobek (na cca 11 300 m²). Návštěvníci tak spatří mnoho unikátních sbírkových předmětů, které jsou doposud ukryty v depozitářích.

Plynule tedy přejdou z jedné budovy do druhé…
Vyberou si, kterým vchodem do muzea vejdou. Ale jeden den jim na důkladnou prohlídku rozhodně stačit nebude. Proto hodláme vytvořit strukturu návštěvnických okruhů, aby měli lidé důvod chodit do muzea průběžně – jednotlivci i skupiny. Do té druhé kategorie spadají samozřejmě školáci. Těm nabídneme expozice navazující na jejich učební látku.

A co plánujete s jednacím sálem obou bývalých sněmoven?
Počítáme s ním jako s multimediálním sálem, v němž se budou konat přednášky a nejrůznější prezentace. Máme v úmyslu zmodernizovat jeho interiér tak, aby odpovídal současným požadavkům.

Jak byste zdůvodnil, proč je potřeba, aby v době šetření šly finance právě do rekonstrukce muzea?
V celkovém součtu se jedná o zhruba čtyři miliardy, což může budit zdání, že je to moc, ale podle mě ta částka tak hrozivá není. Musíme do ní totiž zahrnout nejen samotnou opravu, ale i jeho vystěhování, dorekonstruování depozitářů v Terezíně, vybavení úložnými systémy, moderními technologiemi, restaurování a vybudování expozic. Od roku 2006, kdy byla rekonstrukce schválena, jsme už utratili asi 500 milionů. A fakt, že jsme se s ní „vešli“ do doby škrtů, je vlastně náhoda. Oprava byla skutečně neodkladná, protože nejenže expozice v muzeu neměly žádnou koncepci, ale budova je v havarijním stavu, už dávno nevyhovuje jak z klimatických (což mělo neblahý vliv na exponáty), tak bezpečnostních důvodů. Stává se například, že víc zafouká vítr a za noc nám vypadne až šest oken…

#nahled|http://g.denik.cz/8/44/grafika_muzeum_narodni_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/8/44/grafika_muzeum_narodni.jpg|Národní muzeum v datech.#

Na stavu budovy se podepsala i magistrála, o jejíž budoucnosti se v posledních letech mluvilo. Děje se v této věci něco nového?
Nastartovali jsme diskusi o tom, jak muzeum vysvobodit a vrátit původní urbanistickou situaci, která počítala s tím, že socha sv. Václava, fontána nad ním a muzeum budou velkolepým zakončením bulváru. Předchozí vlády a vedení Prahy se dohodly na řešení, z důvodů úsporných je ale nyní u ledu.

Muzeum uzavřete výstavou Staré pověsti české. Čím jej otevřete?
To ještě nevíme, ačkoli máme výstavní plán připraven zhruba do roku 2015. Musíme ale jednat i aktuálně. Věřím, že něco zajímavého vymyslíme.

GABRIELA KOVÁŘÍKOVÁ

Autor: Redakce

4.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Radmila Kleslová.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Před 140 lety se narodila první žena, která promovala v Karolinu

Praha - Zooložka Marie Zdenka Baborová, která se narodila před 140 lety, 17. ledna 1877, byla první ženou, které byl v červnu 1901 udělen doktorát filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK) v Praze. Bylo jí 24 let.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Před 50 lety zemřela spisovatelka Marie Majerová

Praha -  Po léta byla režimem prezentována jako neochvějně socialistická spisovatelka, což zejména po válce také byla. Marie Majerová, která zemřela před 50 lety, 16. ledna 1967, v nedožitých 85 letech, působila též jako novinářka bojující za práva žen, ale proslula i jako femme fatale avantgardních umělců. V mládí byla jejím krédem svoboda a volná láska, pak uvěřila v komunismus. Jako zotročující síly viděla kapitalistický systém i nerovnost pohlaví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies