VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Národní muzeum: Den na důkladnou prohlídku stačit nebude

Praha /ROZHOVOR, GRAFIKA/ – Už jen pár dnů mají zájemci na to, aby navštívili historickou budovu Národního muzea v Praze před chystanou rekonstrukcí. Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš vypráví o připravované rekonstrukci.

4.7.2011
SDÍLEJ:

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Možnost projít si jeho prostory budou mít zájemci naposled 7. července, kdy bude budova mimořádně otevřena do 20 hodin, a to po celý den zdarma. V novém (a plně bezbariérová) je uvítá za pět let.

„Tuto dobu chceme využít k propagaci menších objektů, které pod Národní muzeum spadají. Dosud žily ve stínu historické budovy, a přitom mají návštěvníkům také co nabídnout, jsou součástí jedné velké rodiny,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Národní muzeum bylo v době svého vzniku potvrzením, že český národ povstal z popela a zařadil se mezi vyspělé evropské národy. Tomu odpovídala monumentalita jeho hlavní budovy, z dnešního hlediska nepříliš funkční. Čím by mělo být Národní muzeum po rekonstrukci?
Kritikové Josefu Schulzovi – architektu a staviteli muzejní budovy, která byla zpřístupněna v roce 1891 – také monumentalitu budovy vyčítali. Říkali, že se taková obluda do Prahy nehodí, protože daleko převyšuje domy na Václavském náměstí, které byly tehdy o patro nebo o dvě nižší. Zpětně se ale ukazuje, že Schulz přemýšlel nadčasově. Uvědomil si, že jakmile se Praha „zvedne“, bude budova muzea adekvátní okolní zástavbě a stane se její dominantou. Jakkoli se tedy může zdát, že byla budova architektonicky naddimenzovaná, prostorově se postupně jevila jako poddimenzovaná. Víc a víc místa totiž začaly zabírat depozitáře, studovny a pracovny našich zaměstnanců, čímž se snižovala návštěvnická kapacita. To se rekonstrukcí změní, návštěvníkům bude budova otevřena z devětadevadesáti procent.

Muzeum získá nový rozměr, nejen tím, že jde o první rozsáhlou opravu od jeho vzniku, ale také rozšířením o další budovu bývalého Federálního shromáždění, kde v posledních letech sídlilo Rádio Svobodná Evropa. Jak to změní jeho charakter?
Do bývalých, asi 140 poslaneckých kanceláří Federálního shromáždění jsme už přestěhovali provozní část muzea, knihovnu a pracovníky Historického muzea. Plánujeme propojit obě budovy podzemní chodbou, kde vzniknou další výstavní prostory rozšířené na dvojnásobek (na cca 11 300 m²). Návštěvníci tak spatří mnoho unikátních sbírkových předmětů, které jsou doposud ukryty v depozitářích.

Plynule tedy přejdou z jedné budovy do druhé…
Vyberou si, kterým vchodem do muzea vejdou. Ale jeden den jim na důkladnou prohlídku rozhodně stačit nebude. Proto hodláme vytvořit strukturu návštěvnických okruhů, aby měli lidé důvod chodit do muzea průběžně – jednotlivci i skupiny. Do té druhé kategorie spadají samozřejmě školáci. Těm nabídneme expozice navazující na jejich učební látku.

A co plánujete s jednacím sálem obou bývalých sněmoven?
Počítáme s ním jako s multimediálním sálem, v němž se budou konat přednášky a nejrůznější prezentace. Máme v úmyslu zmodernizovat jeho interiér tak, aby odpovídal současným požadavkům.

Jak byste zdůvodnil, proč je potřeba, aby v době šetření šly finance právě do rekonstrukce muzea?
V celkovém součtu se jedná o zhruba čtyři miliardy, což může budit zdání, že je to moc, ale podle mě ta částka tak hrozivá není. Musíme do ní totiž zahrnout nejen samotnou opravu, ale i jeho vystěhování, dorekonstruování depozitářů v Terezíně, vybavení úložnými systémy, moderními technologiemi, restaurování a vybudování expozic. Od roku 2006, kdy byla rekonstrukce schválena, jsme už utratili asi 500 milionů. A fakt, že jsme se s ní „vešli“ do doby škrtů, je vlastně náhoda. Oprava byla skutečně neodkladná, protože nejenže expozice v muzeu neměly žádnou koncepci, ale budova je v havarijním stavu, už dávno nevyhovuje jak z klimatických (což mělo neblahý vliv na exponáty), tak bezpečnostních důvodů. Stává se například, že víc zafouká vítr a za noc nám vypadne až šest oken…

#nahled|http://g.denik.cz/8/44/grafika_muzeum_narodni_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/8/44/grafika_muzeum_narodni.jpg|Národní muzeum v datech.#

Na stavu budovy se podepsala i magistrála, o jejíž budoucnosti se v posledních letech mluvilo. Děje se v této věci něco nového?
Nastartovali jsme diskusi o tom, jak muzeum vysvobodit a vrátit původní urbanistickou situaci, která počítala s tím, že socha sv. Václava, fontána nad ním a muzeum budou velkolepým zakončením bulváru. Předchozí vlády a vedení Prahy se dohodly na řešení, z důvodů úsporných je ale nyní u ledu.

Muzeum uzavřete výstavou Staré pověsti české. Čím jej otevřete?
To ještě nevíme, ačkoli máme výstavní plán připraven zhruba do roku 2015. Musíme ale jednat i aktuálně. Věřím, že něco zajímavého vymyslíme.

GABRIELA KOVÁŘÍKOVÁ

Autor: Redakce

4.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil 26. května v Praze na tiskové konferenci.
17

Sobotka bude mít dostavení s ministry, zhodnotí práci vlády

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení