VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Náprstkovo muzeum vystavuje egyptské mumie

Praha /FOTOGALERIE/ - Po dlouhých 40 letech se Národní muzeum rozhodlo vystavit unikátní soubor staroegyptských mumií a představit výsledky jejich nového výzkumu. Ten odkrývá tajemství dávné civilizace, která obývala úrodné pláně povodí Nilu i nehostinnou saharskou poušť.

4.5.2011
SDÍLEJ:

Náprstkovo muzeum vystavuje egyptské mumie.Foto: Deník/Michal Bílek

Událostí letošního kulturního léta v Praze bude výstava egyptských mumií ze sbírek Náprstkova muzea, jež se vystavují opět po čtyřiceti letech.

Tentokrát je součástí výstavy zajímavý doplněk – výsledky dvouletého systematického výzkumu, v jehož rámci se pomocí počítačové tomografie (CT) podrobily lékařskému vyšetření nejen všechny mumie deseti dospělých osob, ale i mumifikovaná těla dvou dětí a rovněž části lidských těl – hlavy, ruce a nohy, a desítky mumifikovaných zvířat.

Tým tvořený egyptology, antropology, a lékaři získal v rámci CT vyšetření cenné poznatky. Podařilo se například téměř s jistotou prokázat, že jedna z mumifikovaných osob trpěla tzv. non-Hodgkinským lymfomem. Jde o nádorové onemocnění, jež postihuje zejména lymfatické uzliny a dnes je již léčitelné – v době starého Egypta ale nikoliv. Jiným zajímavým odhalením byl nález strumy, či tzv. volete. „Je to překvapivý nález, protože struma je projevem nedostatku jodu ve stravě a u středomořských národů je velmi řídkým jevem,“ řekl k tomuto poznatku Jiří Bučil z diagnostického centra Mediscan, jež se zabývá zobrazovacími metodami včetně počítačové tomografie.

V Praze je 215 let

Mezi vystavenými mumiemi je i ta, jež je v Praze nejdéle – její přítomnost v české metropoli je dokumentována již v roce 1796, i když do sbírek muzea se dostala zhruba o sto let později. Zajímavé je, že celý svůj pražský pobyt přečkala mumie takřka na jednom místě – zprvu v soukromém domě v ulici Na Perštýně a poté na Betlémském náměstí.

Mezi mumiemi dospělých je vystaveno i mumifikované tělo, na němž v polovině 19. století uskutečnil asistent Jana Evangelisty Purkyně první vědecký výzkum svého druhu v českých zemích.

„Při nynějším výzkumu jsme spolupracovali také s americkými výzkumnými institucemi, které nám radily v technologickém postupu a při srovnávacím výzkumu,“ řekl Deníku kurátor Onderka. Podle něj bude výzkum mumií ještě pokračovat a lze očekávat nové poznatky. Naproti tomu obohacení sbírek muzea o nové předměty se čekat nedá. „Jakékoli nálezy není nyní z Egypta možné vyvážet,“ vysvětlil Onderka.

David Karásek, jednatel firmy Euromedic, řekl Deníku: Víme, že neporušujeme soukromí mumií

Byla vaše firma vybrána pro výzkum mumií z Náprstkova muzea už na základě zkušeností z nějakých podobných akcí?
Ne, tato akce byla první svého druhu u nás, takže jsme si o tom nejdříve podrobně povídali a řešili jsme dokonce i otázku, zda nějak neporušujeme soukromí těch mumifikovaných. Ale doktor Onderka to dokázal velmi dobře vysvětlit, takže jsme potom neměli žádné pochybnosti. Pro nás to tedy byla první podobná akce, ale nyní už máme docela bohaté zkušenosti.

Nebáli byste se tedy jít do jiné podobné akce, jako bylo například před nedávnem vyšetření ostatků Tycha Brahe?
Určitě ne. Je to hlavně technická otázka. Jsou tam jiné nároky než na vyšetření u žijících lidí, navíc jsou stanovené mezinárodně a musíte mít natolik dobrou technologii, abyste jim vyhověli. A to my máme.

Jak vlastně vznikly ty jakoby rentgenové obrázky vnitřku mumií, které jsou na výstavě k vidění?
Je to klasická počítačová tomografie, kdy rentgenové paprsky obrazně řečeno prořežou to tělo spoustou řezů – v našem případě hodně přes tisíc – které jsou velice husté a z nich se potom poskládá obraz. Je to otázka softwaru, který je dnes už dokonalý.

Padla zmínka o tom, že mumie měly dobře zachovaný chrup. Bylo to jen tím, že staří Egypťané nepoužívali cukr
v dnešním slova smyslu?

To nevím, také jsou tu některé, které mají chrup poškozený. Ale na to, jakou my dnes máme odbornou péči, a oni neměli žádnou, na to měli chrup ještě dobře zachovaný a používali jej, to je z těch vyšetření zřejmé.

Kromě kostí se u mumií někde zachovaly i zbytky jiných tkání. Dá se z nich ještě něco poznat?
Prakticky ne. U některých mumií zde můžete vidět zbytky měkkých tkání, třeba jazyka, ale pro vědecké účely je to nepoužitelné. Je to spíše zajímavost, že se po tak dlouhé době nějaké měkké tkáně vůbec zachovaly. Ale setkali jsme se s jinou pozoruhodností: U jedné mumie vyšetření odhalila, že šlo o jedince jiného pohlaví, než se původně vědci domnívali. Doktor Onderka, který studoval hieroglyfické nápisy tady na těch rakvích, řekl, že význam jednoho znaku se dá vysvětlit dvojím způsobem a že tedy náš nález tak trochu mění význam toho, jak číst konkrétní text na rakvi té či oné mumie.

Autor: Jan Horák

4.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda 110 R.
AUTOMIX.CZ
13

Škoda zvažuje sporťák inspirovaný legendárním "erkem". Jak by mohl vypadat?

Pavel Bělobrádek

Vláda na vědu a výzkum schválila více peněz. Dá na ně přes 36 miliard korun

Nečasová nepřišla k soudu. Zradilo ji zdraví

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová (dříve Nagyová), která čelí obžalobě v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství, dnes nepřišla vypovídat k soudu. Podle jejího právníka Eduarda Bruny je nemocná a zároveň nedala souhlas s konáním jednání ve své nepřítomnosti. Soud proto hlavní líčení odročil.

Jurečka: Miloš Zeman by na prezidenta vůbec neměl kandidovat

Prezident Miloš Zeman by podle 1. místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky neměl znovu kandidovat. Nevadí mu prezidentův zdravotní stav, ale s jeho výroky a činy. Dnes to uvedl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. 

Soud začne rozplétat další korupční kauzu Nemocnice Na Homolce

Praha - Pražský městský soud začne v pondělí projednávat další údajnou korupci při zakázkách pražské Nemocnice Na Homolce. Obžalobě i tentokrát čelí bývalý ředitel instituce Vladimír Dbalý, spolu s ním pak dalších pět lidí. Dbalému, který bral údajně úplatky za nezákonné uzavírání smluv na poskytování konzultací nebo služeb, hrozí až 12 let vězení.

Židovské muzeum: Snažíme se vyhledávat potomky původních vlastníků

Praha - Židovské muzeum se mělo stát podle plánů nacistů takzvaným muzeem vyhynulé rasy. K tomu nakonec naštěstí nedošlo. Dodnes tu ale zůstalo mnoho vzácných předmětů po Židech deportovaných do ghett a koncentračních táborů. S kurátorkou muzea Michaelou Sidenbergovou jsme hovořily o tom, jak dochází k navrácení předmětů potomkům původních majitelů.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies