Co by se při opakování podobné situace událo v Praze dnes, zítra, za rok? Mají žít Pražané v obavách z další hluboké tlakové níže, která sevřela Česko v první polovině srpna 2002 a přinesla nezvykle vytrvalé lijáky? Na tyto otázky se snažili najít odpověď záchranáři při sobotním protipovodňovém cvičení v centru města. Nejen oni poté konstatovali opakování tragédie nehrozí ochrana Prahy je komplexní a jen krůček od dokončení, který představuje vesměs jen kolaudace stěny ve Velké Chuchli.

Čtěte také: SPECIÁL 10 let od povodní

Protipovodňová opatření o celkové délce 19,255 kilometru na obou březích Vltavy mají i při dalším náporu pětisetleté vody učinit z Prahy zcela bezpečné místo. Na jejich případné urychlené instalaci by se pak podílelo přibližně pět tisíc lidí.

„Snad jen, kdyby někdo zaútočil na vodní díla vltavské kaskády, ocitlo by se hlavní město v nebezpečí, protože by zkrátka nezbyl čas," poznamenal v sobotu po skončení cvičení starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký. „Celý protipovodňový systém lze nyní postavit do osmačtyřiceti hodin a v takovém čase se lze na povodeň podobné té, která nás zasáhla před deseti lety spolehlivě připravit," vysvětlil primátor Bohuslav Svoboda s tím, že Praha aktuálně disponuje tím nejlepším systémem protipovodňové zábrany v rámci celé Evropy.

„Stál čtyři miliardy korun a bez závad by měl vydržet alespoň osmdesát let. Pražané by měli vědět, že i ty nejnižší zábrany jsou přinejmenším o celých třicet centimetrů vyšší, než jaká byla maximální hladina Vltavy v srpnu před deseti lety," ujistil primátor.

Jedinou slabinou podle Svobody i Lomeckého zůstávají Karlovy lázně. To je však záměr. Případná povodeň totiž musí protéci právě jimi. To proto, aby v krajním případě zůstal nepoškozen Karlův most.

Fakta o povodních z roku 2002

- Povodeň z léta 2002 bývá často označována za nejrozsáhlejší v historii hlavního města. Hladina Vltavy dosáhla třetího stupně povodňové aktivity již 8. srpna, za dva dny začala mírně klesat, poté však přišla druhá vlna srážek na jihu a západě Čech. V pondělí 12. srpna byl v Praze znovu vyhlášen stav ohrožení. Vzestup hladiny trval přibližně tři dny. Řeka kulminovala 14. srpna s průtokem více než 5000 metrů krychlových vody za vteřinu. Vysoce tak překročila limit stoleté vody, o které se v Praze mluví při průtoku větším než 3700 metrů krychlových za vteřinu a která byla předtím naposledy v roce 1890.

- Při kulminaci voda pokrývala 2877 hektarů, tedy 5,8 procenta metropole (při normálnímu stavu je to jen 527 hektarů). Okrajové čtvrti Zbraslav, Lahovice, Radotín, Chuchle či Lipence se změnily v jedno velké jezero. Na levém břehu postihla voda nejvíce Smíchov, Malou Stranu a Holešovice, na protější straně Karlín, kde se zřítilo několik domů, Libeň a částečně i Staré Město. Pod vodou skončila dolní část Podbaby v Praze 6, zaplaveno bylo Lysolajské údolí, Sedlec a velká část Troje.