VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Náměstkyně primátorky: Praha by měla dát své budovy squatterům

Praha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Stovky opuštěných budov chátrají v Praze. Některé už čtvrt století. Podle náměstkyně pražské primátorky Petry Kolínské (Zelení) je to třeba změnit. Proto nabízí neobvyklé řešení.

10.2.2017 2
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Petra Kolínská. Foto: DENÍK/ Dimír Šťastný

Jak lze zvrátit nelichotivou situaci, kdy v metropoli chátrá mnoho budov, mnohdy patřících státu nebo městu?

Jako jednu z možností vidím squatting. Kdyby městské části věděly, že když nechají dům dlouho prázdný, budou konfrontovány se squattery, daly by si více pozor na liduprázdné budovy. Cílem není umetat cestičku a pomáhat squatterům obsazovat objekty, ale aby společnost považovala za nezdravý jev, který je potřeba řešit, když jsou zde prázdné domy a jejich majitele nenutí nic k údržbě. Zároveň mohou být squatteři místu prospěšní.

Čím?

Nebýt jich na Ladronce, nebylo by tam co opravovat. Park by o statek přišel. To, že mohl být zrekonstruován a dostat za opravu cenu Stavba roku, bylo díky péči, kterou squatteři domu věnovali. Nebála bych se rovněž říci, že squatting je i určitým kreativním start-upem pro lidi, kteří se pak ve společnosti ukážou jako velmi progresivní. Třeba na Ladronce žil umělec Vladimir 518.

V současnosti je squatting považován za nelegální činnost. To by byla překážka, ne?

Nejdřív by mělo dojít k legalizaci squattingu, jako je tomu v jiných evropských státech, což by mělo být formou zákona pro celou republiku. Právní úprava by měla umožnit využití objektu, pokud je dlouhodobě prázdný a chátrá. Jestli jsou dlouhá doba tři roky, pět nebo víc, to je na případnou debatu. Pravidla nemám v šuplíku. Squatteři by však nesměli obtěžovat okolí, museli by se postarat o odpadky, požární bezpečnost a respektovat svou dočasnost.

Čtěte také: Další střet na magistrátu? Územní rozvoj může dál štěpit pražskou koalici

Nemohl by to být problém? Na žižkovské Klinice vypršela squatterům smlouva už před dvěma roky a oni tam přesto nadále jsou.

Dočasnost by měla souviset s tím, co bude s budovou po odchodu squatterů. U vily Milada byly obrovské policejní manévry a teď zase chátrá a nikdo v ní není. Na uvolnění objektu má smysl trvat, pokud má majitel proveditelný plán, co s domem udělat. U Kliniky je problém, že po odchodu by byla zavřená a chátrala by.

Podle posledních zpráv mají v Klinice vzniknout kanceláře pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC).

Pokud mají vzniknout kanceláře, tak potřebujete mít vypracovaný projekt a stavební povolení. V této fázi to myslím není. Proto bych doporučila, aby SŽDC se squattery uzavřela nájemní smlouvu a sobě i veřejnosti garantovala, že potom, co současní obyvatelé odejdou, tak se nebude dva roky čekat na první řemeslníky. Tak by to mělo být i obecně. Vlastníci by měli pracovat na rekonstrukčních plánech a do té doby by měl místo někdo využívat. Ten by se pak přesunul jinam, nebo by majitel shledal, že chce, aby tam taková aktivita pokračovala.

Neublížilo by městu, kdyby lidem z Kliniky nabídlo další dům? Situace kolem ní se za poslední roky vyostřila.

V koaliční smlouvě máme, že město mělo Kliniku získat, což nevyšlo. Co sleduji, tak aktivity Kliniky jsou veřejně prospěšné, takže nikomu a ničemu neškodí. Fámy, že se tam zdržují nebezpečné živly, extrémisté a teroristé, se nepotvrdily. Při nabídce dalšího objektu by pak ale záleželo, zda bychom se dohodli, co se v domě má dít.

Čtěte také: Úřad nedoporučuje postavit u řeky v Modřanech sportovní centrum

Zmínila jste, že by měl vlastník nabídnout prázdnou budovu k využití, než se pustí do její opravy. Sama Praha má však opuštěné domy, které se neopravují.

To je pravda, proto bychom se měli v první fázi zaměřit na objekty, které patří státu, samosprávám a státním organizacím. Abychom šli soukromým vlastníkům příkladem. Co se týče prázdných budov v majetku Prahy nebo městských částí, tak si umím představit, že by se některé nemovitosti nabídly občanským iniciativám a neziskovým organizacím, pokud by měly zájem neopravený objekt na určitou dobu využívat. Není třeba čekat, až se do prázdných domů někdo nabourá, měli bychom je aktivně nabízet.

Má město v tuto chvíli plán na oživení některé z prázdných budov?

Aktuálně bychom rádi s Univerzitou Karlovou oživili dům v Hybernské ulici, jenž patří městu. Univerzita by tam ráda rozšířila svůj kampus. Také se řeší další využití radničních domů poblíž Staroměstského náměstí. Po odstěhování magistrátních úředníků do Škodova paláce byly roky prázdné, nyní tam sídlí Skautský institut. Zároveň probíhá inventura stavu všech budov, které vlastní hlavní město. Konečně se dozvíme, jaké máme všechny objekty a v jakém stavu.

Posledních několik týdnů se celostátně řešil nedostatek sociálních bytů. Když je v metropoli řada prázdných budov, které patří městu, nedaly by se využít i pro tento účel?

Určitě. Vytvářený přehled nám ukáže, jestli máme skoro prázdné nebo prázdné bytové domy. Tam bych doporučovala pozvat nájemníky, kteří si na vlastní náklady byty upraví. Následně si odbydlí investici místo nájemného. Jde o způsob, jak nabídnout bydlení lidem, kteří nemají velkou hotovost, ale jsou manuálně zruční. Už to není squatting, je to podpora dostupného bydlení.

I když začne město oživovat své opuštěné budovy, nemusí se přidat soukromí vlastníci. Stejně se tedy může stát, že mezi opravenými nemovitostmi zůstanou domy duchů.

Teď jsme ve fázi, kdy lidé rezignovali na to, že 20 let něco chátrá. Pokud se ve veřejnosti podaří vytvořit poptávku po tom, že takový stav nadále nebude chtít, tak na to mohou majitelé zareagovat. Když zároveň začne město své stavby opravovat, může pak být proti soukromým vlastníkům důslednější.

Jak? Mnoho objektů patří zahraničním majitelům, kteří si zpoza hranic nemusí všimnout aktivity Prahy.

Nedostupnost majitelů nebo někoho, kdo by je zastupoval, není hlavní problém. Majitelé spíš vědí, že město v tuto chvíli nemá žádný účinný nástroj, jak je pokutovat za to, že dům padá lidem na hlavu nebo dělá Praze ostudu. Pokuty jsou nízké, Praha může stavebně zasáhnout do budovy jen obtížně. Kdybychom teď vyhlásili program tvrdé ruky vůči soukromým majitelům, tak jejich první reakce by byla, že sami máme domy, které chátrají.

Přesto asi existují ještě nějaké možnosti, jak přimět vlastníka starat se o nemovitost, že?

Přesně tak. Měla by se změnit daňová politika v této věci. U budov, které zjevně chátrají, by měla narůstat daň z nemovitosti. Tím by se nevyplácelo majitelům čekat, až budova spadne, aby tam mohli postavit něco jiného, co jim bude víc vydělávat. Vše však nemusí být jen o postihu. Umím si představit, že na magistrátu vznikne speciální tým, který bude aktivně s majiteli ve styku, bude se jich ptát, proč nechávají domy dál chátrat. Může nabízet i odkup. V případě, kdy to dává smysl, může nabídnout dotační programy.

Pokud ani to nezabere?

Občanský zákoník umožňuje, že vlastník může přijít o svou nemovitost, pokud se o ni 10 let nijak nestaral. Tohle pravidlo platí od roku 2014, takže v roce 2024 by mohlo poprvé dojít k situaci, kdy chátrající domy propadnou městu nebo státu. Teď bychom se ale měli snažit, aby se změnilo vnímání lidí k nakládání s opuštěnými budovami. Pokud dojde k propadnutí majetku, už to nebude rána z čistého nebe.

Čtěte také: Petra Kolínská: Jaká místa mám v Praze ráda

Autor: Benedikt Lederer

10.2.2017 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Dopravní podnik Praha. Ilustrační foto.
6

DPP klesly za rok tržby o 157 milionů. Kvůli zlevnění ročního kupónu

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

AKTUALIZOVÁNO

Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna

Druhé přímé prezidentské volby se uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Termín dnes oznámil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Oznámením data byla zároveň zahájena volební kampaň. 

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Praha - První pražská veřejně přístupná rozhledna po 25 letech se brzy otevře veřejnosti. Doubravka XIV. z pera architekta Martina Rajniše vyroste do konce září v lesoparku Čihadla na Černém mostě.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení