„Ta jména jsou skuteční lidé s životy, o které přišli. Nejsou to jen dvě slova - křestní jméno a příjmení, ale je to lidský osud," řekl novinářům Petr Marek z platformy Bez komunistů.cz.
Na nedělním čtení zazněla jen část z tisícovky jmen na seznamu, který platforma sestavila. Odborníci mluví celkem o 5 tisících až 10 tisíci obětí. Přesné počty se zjistit nedají. U mnohých zabitých byl totiž jako důvod smrti uveden třeba infarkt či zápal plic.

Milada Horáková.
Osud Horákové a dalších obětí komunismu připomene týdenní kampaň

Seznam obsahuje i dlouhý výčet dětských jmen

Název kampaně Jdu s hlavou vztyčenou odkazuje na slova poslankyně a právničky Milady Horákové. Napsala je v den své popravy 27. června 1950. Režim ji ve vykonstruovaném procesu odsoudil za velezradu a spiknutí. Byla jedinou popravenou ženou v politických procesech 50. let. Stala se symbolem odporu proti komunistickému režimu.

Přečtená jména nepatřila jen obětem justičních vražd, ale i umláceným z vězení a výslechových cel, vězňům z lágrů a těm, kteří přišli o život na hranicích při útěku z tehdejšího Československa na západ či po vpádu vojsk v srpnu 1968. Seznam obsahuje také dlouhý výčet dětských jmen.

„Jsou to malé děti, které ve věznici zemřely vězněným matkám. Většinou leží na ďáblickém hřbitově. Na jednom z náhrobků tam je: Zde spinká František Brouček, narození 3. února 1951 a úmrtí 5.února 1951. Byl na světě jen dva dny. Matky a rodiny přišly o to nejcennější, co měly. Ty děti by v drtivé většině byly tady ještě s námi a nebylo by jim tak moc let," podotkl Marek.

Ďáblický hřbitov.
Projekt Jména mrtvým chce poznat oběti totalit v masových hrobech

Česká společnost se s komunismem nevyrovnala

Platforma usiluje o to, aby se ďáblické pohřebiště prozkoumalo. Do prošetřování by se měli zapojit i genetici. Srovnáním DNA od příbuzných by tak oběti z hromadného hrobu mohly dostat zpět svá jména. „Pro nás je nepochopitelné, že se s průzkumem nezačalo hned po roce 1989. Mrtvým by se mělo dostat důstojného odpočinku a pokoje," řekl Marek.
Podle pořadatelů má být čtení jmen mementem, aby se události neopakovaly.

„Lidé jsou snadno skupinově manipulovatelní. Stačí málo, aby byl represivní režim nastolen. Většina spolupracuje. Kdyby ale jeden, druhý, třetí, další řekl ne, tak to nemůže fungovat. Represivní režim stojí na hliněných nohách, zhroutil by se," míní Marek. Podle něj se psychika lidí v demokracii po listopadu 1989 zatím příliš neproměnila a česká společnost se s komunismem nevyrovnala.

Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek. Ilustrační foto.
V Praze a Brně se veřejnosti otevře Archiv bezpečnostních složek

Kampaň začala 20. června. Pořadatelé připravili třeba vzdělávací programy pro školáky. Po víkendovém programu bude v pondělí od 10.00 následovat pietní akce na Ďáblickém hřbitově. V úterý od 20.00 se v muzeu Kampa uskuteční setkání k výročí úmrtí Milady Horákové, od 21.00 se pak před budovou muzea u Vltavy koná happening se svíčkami na památku popravené právničky a všech dalších obětí. Ve středu od 18.30 bude v muzeu debata s názvem „S komunismem jsme se nevyrovnali. Proč? Jaká jsou ohrožení svobody dnes?".