Unikátní pohled na Prahu, ale i do minulosti našeho státu nabízí odtohoto týdne nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově. Slavnostně ho otevřel prezident Václav Klaus již v neděli 25.10.

Návštěvníkům pak bude přístupný od 29. října jako první muzeum moderních dějin v zemi s multimediální expozicí pojmenovanou Křižovatky české a československé státnosti.

Moderní muzeum

„Národní muzeum na sebe s převzetím Památníku vzalo náročný úkol tento doposavad převážně uzavřený objekt revitalizovat a otevřít veřejnosti. Snaží se pro to dělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale též moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. V expozici podle něj budou například poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, šachové figurky z chleba vězněného Milana Šimečky či psací stroj Pavla Tigrida.

„Expozice využívá i Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je v zázemí mauzolea Klementa Gottwalda umístěna výstava o historii Národního památníku na Vítkově,“ uvedl spoluautor expozice a vedoucí Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Marek Junek.

Fotky z hradního archivu

Kromě expozice Křižovatky české a československé státnosti, která byla připravena ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem, bude hned od příštího týdne zpřístupněna výstava Hradní fotoarchiv 1918 až 1933, která mimo jiné zobrazuje prezidenta T. G. Masaryka při oficiálních i soukromých příležitostech.

Historie památníku

Stavba památníku byla zahájena za účasti prezidenta T. G. Masaryka podle návrhu architekta Jana Zázvorky v roce 1928. Původně byl určen jako památník legionářů s cílem stát se symbolem Československé republiky. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1933, dále se ale pracovalo na umělecké výzdobě. Slavnostní otevření, plánované na rok 1938 bylo díky mnichovským událostem odloženo. Za války budova sloužila jako sklad wehrmachtu. Po válce byla přistavěna síň Rudé armády. Po roce 1948 se změnil účel stavby, od roku 1951 zde byly ukládány ostatky významných představitelů KSČ. Po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 zde bylo zřízeno obrovské mauzoleum, o jehož chod se starala stovka lidí. Pokusy o uchování Gottwaldova těla skončily v roce 1962, kdy bylo zpopelněno a budova se pomalu odebírala k obecnému nezájmu. Po roce 1989 byli všichni zde pohřbení odvezeni do soukromých hrobů a hledalo se využití budovy. Od roku 2001 je pod správou Národního muzea.

Muzeum plánuje oživit objekt také nejrůznějšími workshopy, divadelními akcemi, koncerty a přednáškami. „Během konce října a celý listopad bude vstup do objektu pro všechny zdarma. Podle zájmu návštěvníků poté rozhodneme, jaký bude zimní provoz památníku,“ sdělil Deníku Lukeš.

Po dvou letech rekonstrukcí

Památník se otevírá po dvouleté rekonstrukci, jejíž celkové náklady byly vyčísleny na 321 miliónů korun. Většinu z této částky hradilo ministerstvo kultury.

Národní památník na Vítkově je vybudován jako železobetonový skelet obložený žulovými deskami. Na výšku měří 31,5 metru, na délku 143 metru a široký je téměř 28 metrů. Na jeho výzdobě se podíleli špičkoví umělci své doby, například Max Švabinský. Součástí stavby je i jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od sochaře Bohumila Kafky, která byla po devíti letech prací odhalena v roce 1950. Ta je vysoká 9 metrů a délka koně je 9,5 metrů.

Z novodobých zásahů, které mírně pozměnily vzhled budovy, stojí za zmínku především zasklený podchod před vstupem do Hrobu neznámého vojína a realizace panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním výhledem na Prahu. „Právě vyjma terasy je v celém Památníku umožněn bezbariérový přístup,“ informovala mluvčí muzea Radka Schusterová. Ještě nyní, na poslední chvíli se upravují chodníky kolem památníku.

V příštím roce se plánuje restaurovaní jezdeckého pomníku Jana Žižky z Trocnova, jehož náklady jsou odhadovány na 30 miliónů korun. V květnu příštího roku bude také zpřístupněn Hrob neznámého vojína, kde podle zástupce ředitele Vojenského historického ústavu Michala Buriana spočinou vedle bojovníka od Dukly i ostatky neznámého vojína z hrobu nedaleko ukrajinského Zborova, kde se uskutečnila jedna z největších bitev našich legií 1. světové války.

Jak se k památníku dostat

- od křižovatky Ohrada (tram, bus) parkem po rovině cca 1400 m
- Florenc (bus 175,133) – stanice U památníku zpět k muzeu AČR a vzhůru do kopce (náročné)
- Florenc (bus 175, 133) – stanice Tachovské náměstí, vzhůru vlevo cestou kolem tunelu do Karlína (nejkratší cesta)