Památník za účasti několika veteránů odhalil Nicholas Soames, vnuk válečného britského premiéra Winstona Churchilla. Umístění pomníku neschválili pražští památkáři, nelíbí se jim lokalita.

Dvoumetrový okřídlený lev je umístěn na betonovém podstavci pokrytém českou žulou. Kruhový podstavec při pohledu shora vypadá jako znak českého vojenského letectva. Oplátování a nýtování na jeho boku má napodobovat plášť letadla. Na výrobu sochy podle návrhu britského sochaře Colina Spoffortha sehnali peníze Britové žijící v Česku.

Záměr provázejí tvrdé spory s pražskými památkáři. Umístění na Klárově odmítají, vadí jim monumentálnost díla i to, že v parčíku již jedna socha umístěna je. Kritizují také postup Prahy 1 a britského velvyslanectví, o povolení prý požádaly příliš pozdě a bez dostatečné diskuse. Nabízeli jiné lokality v centru Prahy.

Památkáři odmítli umístění památníku válečným letcům

Magistrátní památkáři v úterý vydali k umístění sochy podle očekávání zamítavé stanovisko. Kvůli povolení od stavebního úřadu Prahy 1 se chtějí také odvolat ke stavebnímu odboru pražského magistrátu. Svým rozhodnutím prý porušili úředníci zákon, řekl ředitel magistrátní památkové péče Jiří Skalický.

Čeští a slovenští piloti se zapsali do paměti obyvatel Spojeného království zejména při slavné bitvě o Británii. Během ní nacisté utrpěli první významnou porážku ve druhé světové válce. Celkově v době druhé světové války působilo v britském vojenském letectvu (RAF) přibližně 2500 českoslo­venských pilotů, přičemž 493 z nich v bojích zahynulo.

Na odhalení památníku válečným letcům přijeli i veterániNa odhalení památníku československým válečným letcům přijelo i několik válečných veteránů, kteří vzdušné souboje druhé světové války zažili. Dva bývalí českoslovenští piloti přiletěli do Prahy z Izraele a z USA, další pak přijeli z České republiky. Je mezi nimi i Emil Boček, držitel Řádu Bílého lva a dalších vyznamenání.

Boček z domova odešel již v 16 letech, zúčastnil se bojů ve Francii a posléze se jedním z posledních transportů dostal do Anglie. „Tam byl nábor k letectvu, udělal jsem zkoušky a byl jsem přijat do anglického letectva," řekl Boček. Do roku 1942 pracoval jako mechanik, poté se v Anglii a v Kanadě zúčastnil pilotního výcviku. Od října 1944 začal sloužit jako stíhač u československé 310. stíhací perutě.

Z válečných let si odnesl mnoho vzpomínek, některé z nich byly velmi dramatické. Vzpomíná například na návrat z letu do Německa, během kterého se mu porouchal motor stíhačky. „Motor začal vynechávat, nakonec to, jak se říká, zdechlo úplně, protáčela se jenom vrtule," poznamenal. Nad kanálem La Manche se již chystal, že z letadla vyskočí. „Ono ale v listopadu se vám do té vody moc nechce, protože je to studený," vzpomíná na kritické okamžiky.

Když byl již připraven letoun opustit, rozhodl se ještě okamžik počkat. „Byl to zlomek sekundy a v tu chvíli motor naskočil," dodal s tím, že se mu nakonec podařilo v pořádku doletět na letiště. Na strach podle svých slov ale během dramatických okamžiků neměl čas. Postavení památníku v Praze přivítal. „Obdivuji Angličany, že nám tuto poctu udělali," zdůraznil.

Odvahu a schopnosti československých pilotů sloužících v britské RAF na dnešní tiskové konferenci ocenil i Nicholas Soames, britský poslanec a vnuk britského ministerského předsedy z období druhé světové války Winstona Churchilla. „Tito mladí muži byli ti nejlepší z nejlepších," uvedl na adresu československých pilotů. Jejich práce si prý vysoce cenil i Churchill. „Velmi obdivoval umění a odvahu československých letců, kteří se velmi zasloužili o úspěch spojeneckých vojsk, především v bitvě o Británii," zdůraznil.

Součástí slavnosti byl i přelet historického letounu Spitfire, na kterém českoslovenští letci bojovali. Při dnešní příležitosti byl speciálně natřen podle podoby letounu, na kterém létal Otto Smik, jeden z nejúspěšnějších československých pilotů RAF.

Čeští a slovenští piloti se zapsali do paměti obyvatel Spojeného království zejména při slavné bitvě o Británii. Během ní nacisté utrpěli první významnou porážku ve druhé světové válce. Celkově v době druhé světové války působilo v britském vojenském letectvu (RAF) přibližně 2500 českoslo­venských pilotů, přičemž 493 z nich v bojích zahynulo.

Čtěte také: Architekt Gebrian: Z Klárova můžeme udělat odkladiště mizerných pomníků