VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mumie Gottwalda je zpátky na Vítkově

Praha /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Zdání autenticity je téměř dokonalé. Scénu představující laboratoř, v níž se lékaři starali o mumii prezidenta Gottwalda, navrhl akademický architekt Vladimír Soukenka z fakulty architektury ČVUT. Veškeré zařízení je dobové, včetně stropního osvětlení. Z původního vybavení se po likvidaci mauzolea v roce 1962 nic nezachovalo.

24.2.2012 1
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Část expozice v pražském Národním památníku na Vítkově s názvem Laboratoř moci.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Uprostřed místnosti dopadají paprsky světla na nemocniční lůžko, na němž přikryto prostěradlem spočívá neznámé tělo. Je tu slyšet tikot hodin a ozývají se i zvuky kroků či zavírání dveří. Sevřená atmosféra plně odpovídá obrazu pitevny. Ale nejde o pitevnu je to laboratoř sloužící k udržování ostatků prvního „dělnického“ prezidenta Československa Klementa Gottwalda.

U příležitosti 64. výročí „Vítězného února“ 1948 se Klement Gottwald symbolicky vrací do prostor zázemí svého mauzolea, jež bylo zřízeno v Národním památníku na vrchu Vítkově. Tyto dříve přísně tajné prostory byly vybudovány v roce 1953 po Gottwaldově smrti a sloužily k údržbě jeho nabalzamovaného těla, které bylo vystaveno uvnitř památníku. Mohutná a důstojná stavba, která se budovala od roku 1928 podle návrhu architekta Jana Zázvorky, se tak v padesátých letech změnila z původního památníku československé státnosti na „čestné pohřebiště čelných představitelů československé dělnické třídy“.

Národní muzeum a Televize Metropol nyní v prostorách bývalého mauzolea připravily unikátní expozici „Laboratoř moci“, která je součástí vzdělávacího projektu na pomoc školám „I zlo může mít pozlátko“, zaměřeného proti nebezpečí všech totalit.

Velín jak v Temelíně

Gottwald zemřel v březnu 1953, ale jeho mauzoleum bylo na Vítkově otevřeno až o osm měsíců později. Tělo bylo vystaveno ve skleněné rakvi v zadní části památníku, vpravo za vstupem pro návštěvníky. Místnosti pro údržbu těla však musely být vybudovány v podzemí, aby byly veřejnosti zcela utajeny. Na jejich projektu se opět podílel architekt Zázvorka i se svým synem Janem, vzorem však byly podobné prostory v Leninově mauzoleu v Moskvě.

Gottwaldovo tělo bylo kvůli „uchování pro budoucí generace“ jak psal dobový tisk nabalzamováno a kromě toho se v nočních hodinách chladilo. Důležitá byla stálá teplota, která se v místnosti s rakví pohybovala kolem 15-16 stupňů, a také vlhkost, která musela být kolem 80 procent.

„Za tím pultíkem seděl příslušník ministerstva vnitra a hlídal provoz laboratoře tak, jako se dnes hlídá provoz v jaderné elektrárně,“ říká Pavel Douša, ředitel historického oddělení Národního muzea a jeden z autorů expozice o Gottwaldovi.

Ve dne na očích, v noci u ledu

Gottwald byl v rakvi oděn do maršálské uniformy, která se na něj jen pokládala, aby se s tělem nemuselo moc manipulovat. Když skončila otevírací doba pro veřejnost, sjela rakev na zvláštním výtahu do podzemí, kde se tělo podrobilo kontrole a poté se stěhovalo do chladicího zařízení. Jak mumii sloužilo toto střídání teplot těžko posoudit, ale faktem je, že se vše dělo podle pokynů sovětských poradců v čele s profesorem Mardaševem, ředitelem Leninova mauzolea.

Gottwaldovo tělo se však navzdory veškeré péči začalo kazit a například končetiny musely být nahrazeny protézami. Ačkoliv různé údaje o stavu těla se dost rozcházejí, jisté je, že v březnu 1962 rozhodlo politické byro ÚV KSČ v tajném usnesení o „přemístění“ Gottwaldových ostatků. Tělo bylo spáleno a popel uložen do urny. Stovka lidí, kteří se starali o chod mauzolea, byla uvolněna ze svých funkcí, budova památníku přešla ze správy ministerstva vnitra pod ministerstvo školství a technické zařízení bylo předáno Univerzitě Karlově. Československý pokus o nesmrtelnost se tak nezdařil.

Padesátá léta 20. století trochu jinak

Expozice Laboratoř moci v Národním památníku na Vítkově je společným projektem Národního muzea a televize Metropol. Je vyjádřením snahy ztvárnit fakta o padesátých letech minulého století trochu jinou formou ukázat na přitažlivých příbězích nelidskost minulého režimu, o níž může dnešní mladé generaci podat svědectví již jen málo pamětníků. Proto také televize Metropol celý týden od 20. do 26. února vysílá speciální program s názvem Rudý týden, který zahrnuje různé reportáže a vystoupení hostů nejen na téma února 1948.

Pro dnešní návštěvníky památníku na Vítkově je na 17. hodinu připraveno promítání filmu Jana Hřebejka Zítra se bude…, v němž roli Milady Horákové ztvárnila operní pěvkyně Soňa Červená. Vstup je pro veřejnost zdarma.

O víkendu odvysílá TV Metropol několikrát rozhovor s doktorem Jiřím Křečkem, posledním žijícím členem československého lékařského týmu, který pečoval o mumii Klementa Gottwalda. Pražský deník přinese s doktorem Křečkem obsáhlý vlastní rozhovor.
Michal Lukeš, ředitel Národního muzea, řekl Deníku: Chceme se věnovat i rozporuplným obdobím v našich dějinách

V památníku na Vítkově otevírá dnes Národní muzeum novou expozici. O provozu památníku jsme hovořili s ředitelem NM M. Lukešem.

Jak je dnes vůbec populární expozice Národního muzea v památníku na Vítkově?
Chodí sem zhruba 40 tisíc lidí ročně, což je vzhledem ke špatné dopravní obslužnosti tohoto místa velmi slušná návštěvnost. Myslím, že muzeum funguje dobře, mimo jiné proto, že jsme tu neudělali jen muzejní expozice, ale i to, co dnes návštěvníci žádají to je například kavárna a vyhlídka. Takže těch čtyřicet tisíc si pochvalujeme, je to zhruba tolik, jako u Náprstkova muzea v centru města. Kdyby se tu vybudovala lanovka, nebo nějaká jiná dopravní obsluha, pak by návštěvnost jistě ještě stoupla.

Napadají mi elektrobusy, bylo by to čisté i tiché.
To nás napadlo také. Když vidím jezdit ty malé autobusy kolem Apolináře, napadá mě třeba linka spojující Florenc s Florou či Želivského, jež by zajížděla na Vítkov. Zejména pro starší lidi je opravdu obtížné se sem dostat. Jednali jsme s dopravním podnikem, ale je to prý drahé.

Jde o individuální návštěvníky, anebo se zaměřujete spíše na školy, jako tomu bylo dříve?

Naše programy jsou hodně edukativní, takže se cíleně zaměřujeme na školy. Příkladem toho je tato nová expozice, kterou otevíráme v předvečer výročí 25. Února 1948. O víkendu je určena především pro individuální návštěvníky a pro rodiny, ale celý následující týden poběží speciální program „I zlo může mít pozlátko“, který je součástí edukativního protitotalitního projektu určeného zejména školám. Už před časem jsme se v Národním muzeu rozhodli nepořádat výstavy jen na atraktivní témata, ale chceme se věnovat i obdobím v našich dějinách, jež jsou rozporuplná, a ne právě příjemně se na ně vzpomíná. To jsou mimo jiné ta padesátá léta, jimž je věnována nynější výstava Rudá muzea. Po jejím skončení koncem března připravujeme výstavu věnovanou období protektorátu.

Autor: Jan Horák

24.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Věra Ždichyncová při přebírání ceny Thalie za rok 2010.

V 95 letech zemřela Věra Ždichyncová, tanečnice a někdejší sólistka baletu ND

Fakultní nemocnice v Motole je největším zdravotnickým zařízením v České republice.

Na transplantaci dítě čekalo s mechanickým srdcem mimo tělo

Šest nejčastějších chyb při výběru toalety

Ačkoliv na toaletě strávíme dle průzkumů přibližně tři měsíce života, nevěnujeme jejímu výběru příliš pozornosti. Přitom se dá udělat mnoho chyb, kterých později litujeme. Přečtěte si 6 nejčastějších prohřešků, kterých se při výběru WC dopouštíme.

Krnáčová je odhodlaná bránit Prahu i s policií. Výzvu od taxikářů nedostala

Pražští taxikáři prý doposud nekontaktovali magistrát, aby s ním jednali o svém sporu s Uberem. V úterý to uvedla primátorka Adriana Krnáčová v rozhovoru pro server Irozhlas.cz. Právě primátoru v pondělí taxikáři vyzvali, aby situaci kolem Uberu vyřešila do pátku, jinak prý zablokují vybranou ulici v metropoli. Krnáčová ale uvedla, že ona sama nemá pravomoc tento spor vyřešit, ale je odhodlána bránit hlavní město i s policií.

AKTUALIZOVÁNO

Kritizovaná Su Ťij by měla v říjnu navštívit Prahu. Zřejmě se setká i se Zemanem

Barmská politička a držitelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij patrně v polovině října navštíví Prahu. Pravděpodobně se setká s premiérem Bohuslavem Sobotkou i prezidentem Milošem Zemanem. Zprávu přinesl portál Aktuálně.cz.

ODS bude žádat odchod Janečka z čela finanční správy

Opoziční ODS bude dnes na jednání rozpočtového výboru Sněmovny žádat odchod ředitele finanční správy Martina Janečka z funkce kvůli nadužívání zajišťovacích příkazů a nedostatečné kontrole takzvaných korunových dluhopisů. Předseda sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci kritizoval i fungování daňových vratek, kvůli kterým zadržuje finanční správa firmám vysoké sumy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení