Do tramvaje praží slunce a souprava se neuvěřitelně vleče. Tachoměr ukazuje deset kilometrů v hodině. „Proboha, proč jede tak pomalu?“ zlobí se jeden z cestujících. Odpověď je jednoduchá: musí. Vůz totiž právě projíždí po Libeňském mostě. Vyšší rychlost je tam nebezpečná.

Stavba je v havarijním stavu. A na rekonstrukci stále čeká. „Věříme, že rekonstrukce mostu by mohla začít na přelomu srpna a září. Trvat by měla rok,“ doufá mluvčí Technické správy komunikací hlavního města (TSK) Tomáš Mrázek.

Práce si vyžádají nejméně půl miliardy korun a po dobu jejich trvání bude most pro dopravu zcela uzavřen. „Každý den tudy vozím děti do školy. Jestli budeme muset po objížďce, bude to nepříjemné, ale chápu, že někdy se to udělat musí,“ zkonstatovala Jarmila Janoušková z Holešovic. „V našich plánech počítáme s opravou kolejí od křižovatky na Palmovce až ke křižovatce ulic Komunardů a Dělnická,“ doplnil mluvčí dopravního podniku Ondřej Pečený.

Právě na dokončení rekonstrukce Libeňského mostu závisí také oprava mostu Hlávkova. Ten je součástí Severojižní magistrály, a také zde by práce výrazně zkomplikovaly dopravu. „Nejpravděpodobnější je, že práce zahájíme až po dokončení tunelového komplexu Blanka,“ myslí si Mrázek. Praze 7 by pak do budoucna měl ulehčit také most zcela nový, Trojský. Na severu městské části začne růst už letos. První motoristé, tramvaje i chodci ho vyzkoušejí v roce 2011.

Chátrající Libeňský most čeká na opravu

Rekonstrukce za půl miliardy by mohla začít na přelomu srpna a září, trvat by měla jeden rok. Výrazně omezí dopravu.

Tramvaje přes něj jezdí krokem, ve vozovce jsou díry a stále chátrá. Libeňský most zatím marně čeká na opravu, která se plánuje už několik let. V letošním roce by se však na něj mohlo konečně dostat. Pokud ne, hrozí. že bude za čas uzavřen pro veškerý provoz. Kvůli bezpečnosti.

Technická správa komunikací hlavního města (TSK) ale věří, že se vše podaří stihnout a opravovat se začne už na podzim. „V současné době se zabýváme projektovou dokumentací. Hodně bude záležet na tom, kdy se nám podaří získat stavební povolení, o které budeme žádat,“ vysvětlil mluvčí TSK Tomáš Mrázek. Podle jeho slov by rekonstrukce mohla začít již na přelomu srpna a září.

„Oprava by měla trvat jeden rok. Rozpočet je ve výši půl miliardy korun a město přislíbilo, že ve chvíli, kdy získáme všechna potřebná povolení, uvolní peníze ze svého rozpočtu,“ doplnil Tomáš Mrázek.

Výluka pro tramvaje

Rekonstrukce se ale neobejde bez potíží, které se dotknou života většiny Pražanů. Po celou dobu rekonstrukce by byl most pro dopravu zcela uzavřen. Týkalo by se to také tramvají, pro které by musely být zvoleny náhradní objízdné trasy.Vplánu jsou také výluky. „Určitě nějaké komplikace vzniknou, to je při akcích podobného rozsahu přirozené, ale my bychom se snažili nastavit jízdní řády tak, aby tato změna cestujícím způsobila co nejmenší problémy,“ slibuje mluvčí dopravního podniku Ondřej Pečený.

Právě dopravní podnik také čeká na to, až bude mít TSK všechny potřebné podklady k zahájení stavby. „V našich plánech počítáme s opravou většího úseku kolejí od křižovatky na Palmovce až ke křižovatce ulic Komunardů a Dělnická. Tramvaje zde v současné době musejí projíždět opravdu krokem, maximální rychlost je deset kilometrů za hodinu,“ pokračoval Pečený. Rozpočet dopravního podniku na tuto akci je zhruba dvě stě milionů korun. Rekonstrukce za půl miliardy by mohla začít na přelomu srpna a září, trvat by měla přibližně jeden rok.

Praha je městem mostů, mnohé nemají v Česku obdoby

Hlavní město by nemuselo být označováno pouze jako Praha stověžatá. Stejně jako v jiných metropolích zde totiž přes Vltavu vede mnoho mostů, o kterých lidé často mnoho nevědí. Každý totiž zná hlavně nejslavnější Karlův most, který právě prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Jsou zde ale i další významné mosty, bez kterých by se dnes hlavní město neobešlo.

Závodu míru

Je to například most Závodu míru, jenž přes Vltavu spojuje území Zbraslavi s její místní částí Závistí ležící na pravém břehu Vltavy. Most je vůbec prvním na světě postaveným metodou samonosné svařované výztuže. Střední betonový oblouk má rozpětí 75 m. Na každé straně jsou tři pilíře. Most je 210 m dlouhý a 9 m široký. Slouží automobilové dopravě a pro pěší. Název je odvozen od cyklistického Závodu míru. Pražané i návštěvníci města po něm jezdí od roku 1964.

Barrandovský

Barrandovský most spojuje takzvanou Jižní spojku s ulicí KBarrandovu.Vroce 1978 byla na branickém a barrandovském břehu Vltavy zahájena stavba mostu a napojujících vozovek jako součást středního okruhu komunikačního systému Prahy v jeho jižní části. Představuje případ přemostění, kdy se konstrukce zcela podřizuje požadavkům komunikace. Výsledný dopravní systém návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripla a architekta Karla Filsaka má ve srovnání s dřívějšími studiemi nižší rozsah mostních konstrukcí, avšak za cenu jejich nepravidelného tvaru, tok Vltavy kříží ve výši 15 metrů nad hladinou. Most se svými dvěma pásy širokými 20 metrů (tedy celkem osm jízdních pruhů) a dvěma chodníky řadí k nejširším mostům v ČR.

Barrandovský most byl původně pojmenován po prezidentovi Antonínu Zápotockém, přejmenován na Barrandovský byl 24. ledna 1990 radou Národního výboru hlavního města Prahy.

Palackého

Rozvoj průmyslových závodů na Smíchově si v roce 1876 vyžádal stavbu Palackého mostu jako pokračování hlavní Plzeňské třídy. Postaven je v novorenesančním slohu a měří 228 metrů, je rozdělen na sedm segmentových kleneb provedených ze žulových kvádrů několika barev. Byl navržen inženýrem Josefem Reiterem a architektem Bedřichem Münzbergerem. V letech 1950–1951 byl rozšířením na obou koncích vyřešen problém malé šíře – rozšíření z 7,74 m na 10,3 metru. Přitom však byla na koncích mostu odstraněna pískovcová sousoší od Josefa Václava Myslbeka, která znázorňovala náměty z české mytologie.

Štefánikův

Štefánikův most byl vybudován v letech 1948–1951, jedná se o železobetonový most délky 200 metrů, šířky 24 metrů, o třech segmentových obloucích nad řekou a dvou rovně zastropených pobřežních podjezdech. Konstrukci navrhl Jan Fischer, architektonický výraz Vlastislav Hofman a Otakar Širc. Osa nového mostu je souběžná s osou mostu původního Františka Josefa I. a je zaměřena na Revoluční třídu.

Negrelliho

V letech 1846–1850 byl postaven mezi Karlínem a Holešovicemi kamenný viadukt pro železniční trať z Prahy do Drážďan – Negrelliho viadukt. Jedná se o druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze. Nad oběma rameny Vltavy má osm kleneb v celkové délce 200 m a 77 polokruhových kleneb nad ostrovem Štvanicí a územím Karlína, přičemž celková délka viaduktu je 1100 metrů. Tento viadukt je dílem architekta Aloise Negrelliho a jeho spolupracovníků.