Jak ale 
v úterý připomněl Václav Klaus, když už se to muselo stát a on jako premiér měl jistotu, že jiná cesta není, došlo k tomu rychle, sametově a nadmíru přátelsky.

Ovoce civilizovaného rozchodu sklízíme už 21 let. Poslední dozrálý plod ve středu utrhli na Pražském hradě prezidenti obou států - Miloš Zeman a Andrej Kiska. Nová hlava SR přijela tradičně na svou první zahraniční návštěvu do Prahy a konstatovala, že nejde o formální zvyklost, ale podporu „fantastických vztahů" mezi lidmi v obou zemích.

Miloš Zeman zůstal věrný svému původnímu povolání ekonoma a vyčíslil, že z hlediska obchodní výměny i českého exportu je Slovensko na druhém místě a zároveň je sedmým největším investorem.

Euro pro silné

Menší z obou bývalých součástí federace už dávno není ekonomicky neduživějším mládětem. V mnoha ukazatelích roste rychleji než Česko 
a díky přijetí eura před pěti lety se také zařadilo do privilegované rodiny států eurozóny, kam má ČR dveře zavřené.

„Jsem rád, že ve věci co nejrychlejšího přechodu na euro se s většinou vlády shoduji. Za inspirativní příklad přitom dávám právě Slovensko, kde je s eurem spokojeno 70 procent občanů. U nás si ho přeje jen 30 procent a já tomu říkám strach z neznámého," podotkl prezident Zeman.

Ačkoliv nazval vztahy obou zemí „excelentními", zmínil 
i rezervy. Tou největší je nedostatečné dálniční propojení, kdy oba státy spojuje jen letitá D1. Andrej Kiska upřesnil, že nová dálnice by měla vést severní částí Slovenska do ČR.

Připomněl i nepoměr mezi vysokoškoláky, kteří studují v obou zemích. Těch slovenských je v ČR na 20 tisíc, českých v SR pouhá tisícovka. Slovenský prezident pochválil přednosti českého zdravotnictví, například protonovou léčbu dětských onkologických pacientů.

Kobra i obrana

„My bychom naopak mohli nabídnout pomoc v oblasti stíhání daňové kriminality 
v rámci systému Kobra," řekl Andrej Kiska. Oba státníci se shodli, že na trzích třetích zemí mohou Česko a Slovenko spojit síly a nabízet své produkty společně jako například nyní při stavbě elektrárny v Černé Hoře.

Kdysi osvědčenou značku Made in Czechoslovakia ale politici obnovovat nechtějí. Miloš Zeman by ovšem rád přesvědčil výrobce, aby současné Made in Czech změnili na Made in Czechia, což prý odpovídá anglickému překladu, ale naráží na odpor jazykovědců.

Slaďování kroků bude pokračovat i v obranné politice, především při vzdušné ochraně, budování společných jednotek rychlého nasazení atd. Shodný pohled bychom podle Miloše Zeman měli hledat 
i v energetické politice, neboť máme podobný mix zdrojů, který nesouzní s požadavkem Evropské komise na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 27 procent.

Společná minulost

Propojenost české a slovenské politiky ve středu demonstrovaly také osobnosti velvyslanců obou zemí. Českou ambasadorkou je Slovenka Livia Klausová, bývalá první dáma, která v prezidentských volbách fandila Miloši Zemanovi.

Slovensko v Praze reprezentuje Peter Weiss, který před 22 lety jako šéf Strany demokratické levice zasedal vedle Miloše Zemana ve Federálním shromáždění. Stejně jako on nezvedl ruku pro zákon o zániku ČSFR.

Jeho tehdejší pravou rukou byl Robert Fico, který po něm SDL převzal, přejmenoval ji na Směr a vyhrál dvakrát sněmovní volby. Ty prezidentské, v nichž ho podporoval Miloš Zeman, ovšem prohrál 
s nestraníkem Andrejem Kiskou.

Slovenský prezident je bohatý muž, což ho kromě křestního jména zase spojuje s momentálně nejvlivnější postavou české politiky, ministrem financí Slovákem Andrejem Babišem.

Andrej Kiska se odpoledne sešel s předsedou Senátu Milanem Štěchem a povečeřel 
i s premiérem Bohuslavem Sobotkou.