VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michelský dvůr zachránila baronka

Praha 4 /Z HISTORIE/ - Díky Angličance Sue Ryder slouží už čtrnáct let opravený historický areál seniorům.

27.3.2012
SDÍLEJ:

V MICHELSKÉM dvoře sídlí Domov Sue Ryder, který je v Česku jediným svého druhu. Foto: Deník/Dimír Šťastný

„V Michli bydlím celý život. Do devadesátých let stálo ve zdejší čtvrti hodně ruin a domů ve špatném stavu. Nelichotivou bilanci zvýrazňoval Michelský dvůr, který jsem považovala téměř za ruinu. O to víc mě překvapilo a zároveň potěšilo, jak po revoluci změnil svou podobu a dnes ho považuji za jednu z dominant a ozdob Prahy 4,“ vypráví knihovnice Petra Navrátilová. Podobný názor uslyšíte od starousedlíků ve čtvrti kolem Botiče docela často.

Doba rozkvětu

Některé části budoucího dvora vznikly už v 15. století. Staroměstský radní a zároveň sladovník Jan Reček z Ledče získal v roce 1438 od krále Zikmunda celou Michli a rozhodl se dvůr obratem věnovat pražské univerzitě se záměrem, aby se z činnosti dvora sponzorovalo studium mladých lidí.

I když později pohltily statek plameny, dočkal se obnovy. V roce 1622 přešel do péče jezuitů a díky nim zažil období hospodářského rozkvětu. Dokonce se zde začala i mlít mouka.

Díky přístavbám a opravám postupně měnil svou podobu a již na začátku 18. století jeho půdorys připomínal ten dnešní. Rozšíření dvora zapříčinila o pár desítek let později výstavba pivovaru v jeho útrobách. V 19. století se díky barokním úpravám přiblížil objekt dnešní podobě.

Stát nepečoval

Když ho v roce 1925 koupila od Československa Augustina Weilová, pustila se do dalších úprav. V prvním patře dokonce přistavěla dva byty a v přízemí vybudovala výrobní provozovny.

Židovský původ majitelky zapříčinil, že objekt přešel pod správu vystěhovaleckého fondu, který měl ve svém fondu zabavený židovský majetek, z jehož prodeje byly financovány deportace do koncentračních táborů. Novým vlastníkem se stal Hans Wank. Německý důstojník žádné zásahy do stavby neprováděl. Po skončení druhé světové války přešel Michelský dvůr do vlastnictví státu, který do něj vrátil čilý ruch. Volné prostory zaplnily byty, jesle, sklady, autoopravna a drobné provozovny. Ty bohužel prováděly poměrně nešetrné zásahy. Mizely původní klenby a příčky, vznikaly nové stěny.

Necitlivý přístup v kombinaci s postupným opadáváním zájmu o jakoukoli péči a opravy zapříčinil, že se areál postupně měnil v ruinu. Od chátrání ho nezachránila ani památková ochrana. V sedmdesátých letech se uvažovalo o rekonstrukci a úpravě na kulturní dům, ale z plánů nakonec sešlo.

Na druhý pokus

Po sametové revoluci získala dvůr Městská část Praha 4 a postupně z něj vystěhovala poslední nájemníky. Zlom nastal v roce 1994, kdy si za symbolické nájemné pronajalo Michelský dvůr na 99 let Sdružení Sue Ryder se záměrem zřídit v něm domov se zdravotně sociální péčí pro seniory.

Náročná rekonstrukce trvala čtyři roky. Náklady se vyšplhaly na desítky miliónů korun a vše financovala mezinárodní nadace Sue Ryder, kterou založila v roce 1953 baronka stejného jména. Angličanka plánovala založit již před rokem 1968 v Československu pět Domovů Sue Ryder pro ty nejpotřebnější. Dokonce již vedla jednání s vládou, ale její záměr nakonec zhatila sovětská okupace a následná normalizace.

Kulturní místo

V Michli sídlící Domov Sue Ryder je v Čechách jediný. Anglická nadace zaplatila nejen rekonstrukci Michelského dvora, ale do roku 2006 pomáhala i s financováním provozu Domova. Dnes stojí jeho existence na platbách od klientů, dotacích, grantech a také vlastních obchodních a fundraisingových aktivitách. Jsou zde nabízeny tři registrované sociální služby domov pro seniory s dlouhodobými a přechodnými pobyty, terénní služba osobní asistence a ambulantní služba denní stacionář.

Historický objekt je dnes také místem, kde se setkává nejširší veřejnost. „Vytváříme živé kulturní místo pro oblast Michle. Pro klienty i veřejnost organizujeme koncerty, výstavy, vzdělávací a osvětová setkání, kreativní dílny a další typy akcí,“ sděluje ředitel společnosti Domova Sue Ryder Matěj Lejsal. K naplňování této filosofie přispívá i fungování internetové kavárny pro seniory, dobročinný obchod či pobočka Městské knihovny.

Ředitel společnosti Domova Sue Ryder Matěj Lejsal v rozhovoru pro Deník řekl:

Pomocí živým stavme pomníky mrtvým

Redaktor Pražského deníku zpovídal ředitele historického areálu sloužícího seniorům o jedinečnosti tohoto domova a jeho fungování.

V České republice funguje jen jeden domov nesoucí jméno anglické baronky Sue Ryder. Proč?

Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je systém plánování sociálních služeb, který neumožňuje moc plánovat dopředu. Služby jsou financovány jen jednoletými granty, což jim jen umožňuje žít z roku na rok, ale ne už provádět dlouhodobější investiční plány.

Jak se k nastavení systému staví Praha?

Vidím zde zlepšení a náznaky systémové spolupráce. Magistrát letos poprvé vypsal víceleté granty. U některých služeb tak lze žádat o podporu až na tři roky.

V areálu domova vládne díky knihovně, restauraci, kavárně nebo charitativnímu obchodu společenský ruch. Přála si toto zakladatelka Sue Ryder?

Určitě ano. Od začátku rekonstrukce v devadesátých letech zastávala Sue Ryder se svým týmem pomocníků filosofii: Pomocí živým stavme pomníky mrtvým. Cílem se tedy nestalo vybudovat místo, které je separované od okolí, ale naopak centra otevřeného všem Pražanům.

JAN PUCI

Autor: Redakce

27.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Tung
4

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Primář Dětského a dorostového detoxikačního centra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze – „Pod Petřínem“ Marian Koranda.

Žloutenka a závislost? Už dva roky po setkání s drogou. V patnácti…

Havárie vody zúžila pro auta Legerovu ulici

Praha – S otepleném vzniká v zemi pnutí, což vede na sklonku zimy k častějším haváriím vodovodního potrubí, říkají zkušení vodaři – přičemž prý vůbec nezáleží na stáří trubek: ty z doby císaře Františka Josefa I. mohou být pevnější než litina, která nepamatuje víc než prezidenta Gustáva Husáka…

AKTUALIZOVÁNO

Národní galerie neotevřela, opustila ji ostraha

Praha – Neohlášeně, neplánovaně a neočekávaně zůstaly od soboty uzavřeny všechny budovy Národní galerie v Praze – včetně hlavního sídla ve Veletržním paláci. Upozornění na dveřích slibující zajištění plného provozu v co nejkratší době hovořilo o neočekávaných technicko-provozních důvodech.

V Divadle Archa se v sobotu uskuteční večer věnovaný Warholovi

Praha - V pražském Divadle Archa se v sobotu uskuteční koncert nazvaný Warhol a underground. Večer je věnovaný 30. výročí úmrtí Andyho Warhola a 50. výročí vydání desky The Velvet Underground & Nico. Producentem alba, které bylo vyhlášeno rokenrolovou nahrávkou 20. století, byl právě Warhol. Součástí programu bude nonstop promítání warholových filmů a hudební produkce písní The Velvet Underground v provedení Jihočeské filharmonie.

DVA POHLEDY: Facka jako násilí. Zrušíme fyzické tresty dětí?

Praha - Trestání dětí pohlavkem nebo i pořádným výpraskem má u nás pevně zakořeněnou tradici. S mírnou nadsázkou řečeno některý z těchto výchovných prvků musel zažít každý, a kdo tvrdí, že ne, zažívá je dodnes. Ovšem aktivisté bojující za lidská práva a hlavně za práva dětí se snaží zcela omezit fyzické tresty a v některých zemích již uspěli. Budeme se muset i v České republice obejít bez možnosti střihnout svému dítěti pohlavek namísto sáhodlouhého vysvětlování? Byl by to správný krok k tomu, aby naši potomci byli sebevědomější? Má to ale háček. Kdybychom se totiž přizpůsobili aktivistickému trendu, mohli bychom se vzhledem k našim zvyklostem ocitnout v situaci, kdy polovině národa bude hrozit trest za zakázané fyzické trestání dětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies