VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michelský dvůr zachránila baronka

Praha 4 /Z HISTORIE/ - Díky Angličance Sue Ryder slouží už čtrnáct let opravený historický areál seniorům.

27.3.2012
SDÍLEJ:

V MICHELSKÉM dvoře sídlí Domov Sue Ryder, který je v Česku jediným svého druhu. Foto: Deník/Dimír Šťastný

„V Michli bydlím celý život. Do devadesátých let stálo ve zdejší čtvrti hodně ruin a domů ve špatném stavu. Nelichotivou bilanci zvýrazňoval Michelský dvůr, který jsem považovala téměř za ruinu. O to víc mě překvapilo a zároveň potěšilo, jak po revoluci změnil svou podobu a dnes ho považuji za jednu z dominant a ozdob Prahy 4,“ vypráví knihovnice Petra Navrátilová. Podobný názor uslyšíte od starousedlíků ve čtvrti kolem Botiče docela často.

Doba rozkvětu

Některé části budoucího dvora vznikly už v 15. století. Staroměstský radní a zároveň sladovník Jan Reček z Ledče získal v roce 1438 od krále Zikmunda celou Michli a rozhodl se dvůr obratem věnovat pražské univerzitě se záměrem, aby se z činnosti dvora sponzorovalo studium mladých lidí.

I když později pohltily statek plameny, dočkal se obnovy. V roce 1622 přešel do péče jezuitů a díky nim zažil období hospodářského rozkvětu. Dokonce se zde začala i mlít mouka.

Díky přístavbám a opravám postupně měnil svou podobu a již na začátku 18. století jeho půdorys připomínal ten dnešní. Rozšíření dvora zapříčinila o pár desítek let později výstavba pivovaru v jeho útrobách. V 19. století se díky barokním úpravám přiblížil objekt dnešní podobě.

Stát nepečoval

Když ho v roce 1925 koupila od Československa Augustina Weilová, pustila se do dalších úprav. V prvním patře dokonce přistavěla dva byty a v přízemí vybudovala výrobní provozovny.

Židovský původ majitelky zapříčinil, že objekt přešel pod správu vystěhovaleckého fondu, který měl ve svém fondu zabavený židovský majetek, z jehož prodeje byly financovány deportace do koncentračních táborů. Novým vlastníkem se stal Hans Wank. Německý důstojník žádné zásahy do stavby neprováděl. Po skončení druhé světové války přešel Michelský dvůr do vlastnictví státu, který do něj vrátil čilý ruch. Volné prostory zaplnily byty, jesle, sklady, autoopravna a drobné provozovny. Ty bohužel prováděly poměrně nešetrné zásahy. Mizely původní klenby a příčky, vznikaly nové stěny.

Necitlivý přístup v kombinaci s postupným opadáváním zájmu o jakoukoli péči a opravy zapříčinil, že se areál postupně měnil v ruinu. Od chátrání ho nezachránila ani památková ochrana. V sedmdesátých letech se uvažovalo o rekonstrukci a úpravě na kulturní dům, ale z plánů nakonec sešlo.

Na druhý pokus

Po sametové revoluci získala dvůr Městská část Praha 4 a postupně z něj vystěhovala poslední nájemníky. Zlom nastal v roce 1994, kdy si za symbolické nájemné pronajalo Michelský dvůr na 99 let Sdružení Sue Ryder se záměrem zřídit v něm domov se zdravotně sociální péčí pro seniory.

Náročná rekonstrukce trvala čtyři roky. Náklady se vyšplhaly na desítky miliónů korun a vše financovala mezinárodní nadace Sue Ryder, kterou založila v roce 1953 baronka stejného jména. Angličanka plánovala založit již před rokem 1968 v Československu pět Domovů Sue Ryder pro ty nejpotřebnější. Dokonce již vedla jednání s vládou, ale její záměr nakonec zhatila sovětská okupace a následná normalizace.

Kulturní místo

V Michli sídlící Domov Sue Ryder je v Čechách jediný. Anglická nadace zaplatila nejen rekonstrukci Michelského dvora, ale do roku 2006 pomáhala i s financováním provozu Domova. Dnes stojí jeho existence na platbách od klientů, dotacích, grantech a také vlastních obchodních a fundraisingových aktivitách. Jsou zde nabízeny tři registrované sociální služby domov pro seniory s dlouhodobými a přechodnými pobyty, terénní služba osobní asistence a ambulantní služba denní stacionář.

Historický objekt je dnes také místem, kde se setkává nejširší veřejnost. „Vytváříme živé kulturní místo pro oblast Michle. Pro klienty i veřejnost organizujeme koncerty, výstavy, vzdělávací a osvětová setkání, kreativní dílny a další typy akcí,“ sděluje ředitel společnosti Domova Sue Ryder Matěj Lejsal. K naplňování této filosofie přispívá i fungování internetové kavárny pro seniory, dobročinný obchod či pobočka Městské knihovny.

Ředitel společnosti Domova Sue Ryder Matěj Lejsal v rozhovoru pro Deník řekl:

Pomocí živým stavme pomníky mrtvým

Redaktor Pražského deníku zpovídal ředitele historického areálu sloužícího seniorům o jedinečnosti tohoto domova a jeho fungování.

V České republice funguje jen jeden domov nesoucí jméno anglické baronky Sue Ryder. Proč?

Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je systém plánování sociálních služeb, který neumožňuje moc plánovat dopředu. Služby jsou financovány jen jednoletými granty, což jim jen umožňuje žít z roku na rok, ale ne už provádět dlouhodobější investiční plány.

Jak se k nastavení systému staví Praha?

Vidím zde zlepšení a náznaky systémové spolupráce. Magistrát letos poprvé vypsal víceleté granty. U některých služeb tak lze žádat o podporu až na tři roky.

V areálu domova vládne díky knihovně, restauraci, kavárně nebo charitativnímu obchodu společenský ruch. Přála si toto zakladatelka Sue Ryder?

Určitě ano. Od začátku rekonstrukce v devadesátých letech zastávala Sue Ryder se svým týmem pomocníků filosofii: Pomocí živým stavme pomníky mrtvým. Cílem se tedy nestalo vybudovat místo, které je separované od okolí, ale naopak centra otevřeného všem Pražanům.

JAN PUCI

Autor: Redakce

27.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil 26. května v Praze na tiskové konferenci.
17

Sobotka bude mít dostavení s ministry, zhodnotí práci vlády

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení