VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mezi Čechy zájem o dění kolem uprchlíků upadá

Praha - Zájem Čechů o dění kolem uprchlíků opadá. Koncem loňského roku se o jejich situaci zajímalo 59 procent občanů, zatímco na jeho začátku to bylo 78 procent lidí.

13.1.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Na začátku roku 2016 byl zájem o dění kolem uprchlíku nejvyšší vůbec. Postoj k přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem se ale nemění. Proti přijímání jsou nadále dvě třetiny veřejnosti. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které výsledky zveřejnilo v pátek.

Čtěte také: Sedlák, co hostí uprchlíky: „Raději se nechám zavřít, než bych zavíral oči!"

Podle 64 procent lidí by Česká republika neměla uprchlíky vůbec přijímat. Tři z deseti lidí jsou pro přijetí uprchlíků do doby, než se budou schopni vrátit do země svého původu. Při prvním měření CVVM v září 2015 uprchlíky odmítala polovina lidí, zatímco k jejich přijetí se klonilo 44 procent obyvatel.

Podle CVVM lidé vnímají uprchlíky jako bezpečnostní hrozbu. Uprchlíci představují podle 89 procent Čechů nebezpečí především pro Evropu. Čtyři pětiny je považují za nebezpečí pro svět a tři čtvrtiny cítí ohrožení České republiky. Před rokem ohrožení bezpečnosti Česka kvůli uprchlíkům vnímalo vyšších 81 procent obyvatel.

Největší míru ohrožení bezpečnosti země občané pociťují ze strany radikálního hnutí Islámský stát (76 procent). Nejvíce je ale podle nich Islámským státem ohrožena evropská bezpečnost (91 procent).

CVVM průzkum provedlo mezi 28. listopadem a 12. prosincem 2016, tedy před útokem na vánoční trh v centru Berlína 19. prosince a novoročním útokem v istanbulském klubu Reina. K oběma se přihlásil Islámský stát. V Berlíně při útoku zemřelo 12 lidí včetně Češky, v Istanbulu bylo 39 mrtvých. Teroristické útoky loni zažily například i Brusel či Nice. V listopadu 2015 v Paříži v klubu Bataclan a na několika místech v centru města při teroristických útocích zemřelo 129 lidí.

Nepřehlédněte: Jiří Fajt: Populisti ničí tradiční evropské hodnoty

Autor: ČTK

13.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marek Dalík.

Dalík obnovu řízení nenavrhl, informace soudu byla chybná

Finalistky a finalisty ankety Zlatý Ámos přijal 23. března na Hradě prezident Miloš Zeman

V soutěži Zlatý Ámos se dnes bude volit nejoblíbenější učitel

V Praze začal 24. ročník mezinárodního festivalu Febiofest

Praha - Na 155 snímků z pětapadesáti zemí uvede v Praze a pak v rámci ozvěn v dalších 13 městech mezinárodní filmový festival Febiofest. Jeho 24. ročník zahájila ve čtvrtek večer v Obecním domě česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých. Před projekcí ve Smetanově síni převzali ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska. Loňský osmdesátník přijel do Prahy z USA, kde žije.

KRÁTCE: Uzavírka na Budějovické: místo po schodišti přes přechod

Praha – Až do konce víkendu se cestující musí přizpůsobit dočasnému omezení přístupu ve stanici Budějovická na červené trase C metra, které platí od pátku až do ukončení nedělního provozu. V souvislosti s pokračující rekonstrukci pohyblivých schodů bude zcela uzavřeno i pevné schodiště vedle odstaveného eskalátoru – mezi obchodní pasáží u severního vestibulu a zastávkou autobusů mířících do Michle, do Nuslí či na Spořilov.

V Obecním domě v Praze začne večer 24. ročník festivalu Febiofest

Praha - Česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých zahájí ve čtvrtek večer 24. ročník mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest. Před projekcí ve Smetanově síni Obecního domu převezmou ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Praha - V Praze ve středu po dlouhé těžké nemoci zemřel spisovatel, publicista a dramatik Alexandr Kliment. Bylo mu 88 let. Sdělili to jeho synové Lukáš a Petr. Literatuře a publicistice, v níž dominuje žánr fejetonu, se Kliment věnoval od konce 50. let. Později podepsal Chartu 77, nesměl publikovat a tak až do roku 1990 jeho knihy vycházely v samizdatových edicích nebo v zahraničí. Některá z jeho děl byla zfilmována.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies