Metropole má 90 chráněných území
Praha - Pražské přírodní památky a rezervace zabírají celkově stejnou plochu jako celý Český Krumlov.
Redakce
13×foto Diskutovat (0) 2.9.2010 18:19 aktualizováno 2.9.2010 20:31
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Celkem devadesáti chráněnými územími se může honosit metropole. V přelidněném městě se tyto lokality stávají útočištěm zvířat a rostlin, každá oblast má však díky výhodné poloze Prahy svůj jedinečný charakter.
„Praha má oproti jiným evropským velkoměstům vysoce nadprůměrný počet chráněných území, protože se nachází na rozhraní tří geologických celků. Široká paleta hornin způsobuje, že se sem uchylují nejrůznější druhy rostlin a živočichů.
Většina evropských metropolí leží na mnohem jednolitějším povrchu, takže tamní krajina není tak geologicky zajímavá,“ řekl Jiří Rom, specialista na péči o chráněná území z pražského magistrátu.
Kromě chráněné krajinné oblasti Český kras, která zasahuje na území Radotína a Řeporyjí, tvoří 79 maloplošných chráněných oblastí celkem čtyři procenta rozlohy Prahy. Sedm z nich jsou národními přírodními památkami, dvanáct bylo začleněno do soustavy Natura 2000, která slouží k ochraně nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie.
Golfové hřiště místo lesa? Nechceme
Klánovický les je největším lesním komplexem na území metropole. Jeho části však hrozí, že bude zastavěna golfovým hřištěm. Ačkoliv místní obyvatelé v loňském referendu jeden projekt zamítli, stavba menšího hřiště stále hrozí. „Zdejší zastupitelstvo udělá vše pro to, aby hřiště postaveno nebylo. Referendum zabránilo stavbě velkého golfového hřiště, ve hře je však stále varianta o poloviční rozloze. My k územnímu plánu bohužel můžeme jen dávat připomínky, rozhoduje o něm Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zatím nevíme, jak to dopadne,“ řekl starosta Klánovic Jaroslav Losert.
Druhým největším chráněným územím v Praze je Údolí Kunratického potoka, ve kterém se nachází i zřícenina Nového Hrádku u Kunratic. Každoroční běh Velká Kunratická i obrovské množství cyklistů, kteří přes Hrádek jezdí, však přispívají k rychlé devastaci této archeologické lokality.
Naopak nejmenší přírodní památkou na území hlavního města je Pražský zlom, který se rozkládá přibližně na třetině hektaru v Hloubětíně. Území se stalo chráněnou oblastí, protože se jedná o jediný odkryv v místě významné poruchy zemské kůry.
O porost se stará dobytek
Některá chráněná území jsou atraktivní mimo jiné i způsobem, jakým je magistrát udržuje. Pod taktovkou pastevců se totiž o náležitou délku porostu starají ovce a kozy. Ty zajišťují „sekání“ trávy na asi pětatřiceti místech – celkem čtyři stáda od dubna do října spásají například Radotínské skály či Bohnické údolí.
„Podle harmonogramu pastevci se stády navštěvují jednotlivé lokality jednou či dvakrát za sezonu. Na jednom místě zůstávají jeden až tři týdny,“ doplnil Rom.
Nejnavštěvovanější chráněné území – Divoká Šárka je cenná nejen svou přírodou, ale i pohnutou historií. Území bylo osídleno paleolitickým člověkem a až do 9. či 10. století se zde nacházelo slovanské hradiště. Naši slovanští předkové dali oblasti i jméno – během dívčí války tu Šárka vlákala do smrtelné pasti svého milovaného Ctirada. Výčitkami sžíraná se pak prý vrhla do propasti na místě zvaném Dívčí skok. Největší – Klánovický les – Cyrilov se rozkládá na ploše 365 hektarů, což je téměř dvaapůlkrát větší rozloha než plocha druhého největšího území v Údolí Kunratického potoka.
Nejmenší – Pražský zlom s plochou kolem třetiny hektaru by se vešel i na rozlehlou zahradu.
Nejstarší – Barrandovské skály byly pod ochranou již v 80. letech 19. století. Staly se tak nejstarší geologickou rezervací na území Rakouska-Uherska.
Nejvýznamnější – Požáry jsou unikátní svým geologickým profilem. Nejstarším pozůstatkem fosilního člověka je paleolitický lovec z Prokopské jeskyně.
Nejvzácnější těžená surovina – zlato rýžované na Smíchově a na Císařské louce.
Nejstarší strom – torzo dubu v Kolodějské oboře je více než 650 let staré a obvod kmene je sedm a půl metru. Údajně nejstarší strom na území města je tis na Jungmannově náměstí, který zažil asi čtyři století.
Problémem jsou pejskaři
Jsou chráněná území častým cílem turistů a vycházkářů?
Nejnavštěvovanější rezervací v Praze je Divoká Šárka. Velká část chráněných území se ale stává cílem turistů spíše zřídka. V některých oblastech totiž chybí síť cest a prodírat se zarostlým porostem mnoho lidí odradí.
Nemá turistika v těchto oblastech na přírodu negativní dopad?
V některých oblastech naopak lidé vycházkou můžou napomoci k udržování původních druhů. Určité rostliny se totiž v minulosti udržovaly díky tomu, že porost při pastvě rozdupala stáda. Podobně nyní mohou přispět i lidé. Například vzácnému křivatci českému, který roste na skalnatých stráních, sešlap svědčí, protože se jím rozvolňuje okolní porost.
Čeho by se návštěvníci chráněných oblastí měli vyvarovat?
Pohazování odpadků je problémem ve skalnatých a kamenitých oblastech, kde nepořádek zapadne a je obtížné ho odstranit. Největší problém jsou ale pejskaři, kteří svoje zvíře nechají pobíhat bez vodítka. Psi ruší na zemi hnízdící ptáky a při koupání v rybnících likvidují snůšky v pobřežním pásmu. Ve stepních lokalitách je navíc problémem vyměšování, protože se tím mění charakter biotopu a dochází k vytlačování zdejších druhů.
MICHAELA KOUBOVÁ






















