VYBERTE SI REGION

Město dostatečně nevyužívá nástroje pro regulaci území

Praha - Řada architektů, urbanistů a občanských sdružení v Praze si dlouhodobě stěžuje, že hlavní město nedostatečně využívá možnosti tvorby takzvaných regulačních plánů. Tento nástroj územního plánování představuje v podstatě doplnění územního plánu a jeho rozpracování do větších podrobností.

23.1.2016 1
SDÍLEJ:

Jediný platný regulační plán v Praze existuje pro takzvanou zónu Anenská na Starém Městě.Foto: www.iprpraha.cz

V současnosti platí v Praze jediný regulační plán na Starém Městě v takzvané zóně Anenská. Tyto plány přitom mohou podle odborníků představovat užitečný nástroj, jak sladit zájmy například majitelů pozemků a místních sdružení a veřejnosti. Navíc mohou pomoci k tomu, aby se pražské rozvojové oblasti v budoucnu zastavovaly koncepčně.

Právě to, že proces schvalování předpokládá shodu velkého množství účastníků, představuje jak největší výhodu, tak i nevýhodu regulačních plánů. „Problém tkví ve složitosti procesu a počtu účastníků projednávání, kdy v podstatě s návrhem musel v minulosti souhlasit každý z majitelů nemovitostí," uvedl mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje Adam Švejda. Doplnil, že s tímto problémem by mohla pomoci připravovaná novela stavebního zákona.

Územní plán určuje pouze rozsáhlé plochy a je definován obecně stanovuje, která lokalita je určena pro obytnou zástavbu, zeleň či průmysl. Regulační plán, který připravuje magistrát na podnět ze strany městských částí, může pro dané území stanovit podrobnější závazná pravidla.

Může tak určit velikosti jednotlivých pozemků, podobu staveb, rozmístění komunikací a inženýrských sítí a podobně. Ve výsledku tak tyto plány mohou představovat užitečný nástroj, jak skloubit zájem veřejnosti a soukromého investora ještě před tím, než se dotčené strany dostanou do otevřeného konfliktu.

Pořízení regulačních plánů

Praha však tohoto nástroje dlouhodobě nevyužívá, příliš běžné plány nejsou ani jinde v České republice. Podle informací pražského Institutu pro plánování a rozvoj (IPR) v současnosti funguje v Praze jediný regulační plán platný pro takzvanou zónu Anenská na Starém Městě.

„Řeší pouze zlomek centra Prahy o rozloze 18 hektarů (pouze 0,04 procenta rozlohy města) a byl schválen v roce 2001. Navíc se jedná o naprosto stabilizované území, v oblasti přísné památkové ochrany, kde je očekávaná míra změn téměř nulová," sdělil za IPR jeho mluvčí Adam Švejda.

Jinak jsou regulační plány v Praze naprostou výjimkou, nyní se po letech jedná o prvním. „V tuto chvíli magistrát jedná o pořízení regulačního plánu pro městskou část Nebušice," sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Dalších několik plánů se začalo vytvářet zhruba před deseti až patnácti lety, zůstaly však ve stádiu konceptu. „Jejich pořizování nepokračuje, naposledy je zaznamenán zastavený proces ve fázi příprav konceptu řešení regulačního plánu Vinohrad část II, který probíhal do roku 2002. Dokončení těchto plánů se mezitím stalo neaktuálním," vysvětlil Švejda.

V cestě plánů stojí úřady a peníze

Proč má Praha takovou nechuť k podrobnějšímu územnímu plánování? Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika, který se problematikou dlouhodobě zabývá, je problém hlavně v přístupu úřadů.

„Úředníci argumentují, že regulační plány není možné projednat. Ale to podle nás spíše ukazuje na slabý výkon úřadů. Jedná se samozřejmě o složitý proces, protože je potřeba zapojovat všechny možné zúčastněné subjekty vlastníky, veřejnost a podobně. Ale v tom právě spočívá i hlavní výhoda, ostatně náročná je každá snaha o zapojení veřejnosti do rozhodování," vysvětlil s tím, že dalším častým argumentem proti pořizování plánů je otázka jejich ceny.

Poměrně velká komplikovanost procesu pořizování regulačního plánu je podle Skalského vyvážena jeho přínosem z hlediska většího zapojení veřejnosti. „Velká výhoda je v tom, že proces umožňuje lepší zapojení všech zainteresovaných osob a výsledek je navíc i srozumitelnější. Lidé můžou přijít na jedno jednání a vidí jednu dokumentaci, tudíž to umožňuje do procesu zapojit laiky. Toto vidím jako hlavní výhodu," míní.

Lepší jsou návrhy pro menší lokality

Podle předsedy Asociace pro urbanismus a územní plánování Petra Durdíka v minulosti regulační plány narážely i na to, že byly navrhovány pro příliš rozsáhlá území. „Byly zadávány na rozsáhlých územích, kde je pestrá vlastnická skladba a projednávání narážela na zájmy jednotlivých vlastníků. Bylo by proto vhodné je zadávat na menších lokalitách," uvedl a doplnil, že jinak je tento nástroj pro povolování staveb ideální a například v Německu nebo Rakousku velmi hojně využívaný.

„Je to ideální nástroj, ale zase je právně závazný a každá drobná změna celý plán zneplatňuje. Takže je to správný nástroj pro povolování staveb, ale má svoje rizika," zakončil s tím, že ministerstvo pro místní rozvoj v poslední době vypsalo dotační titul na evropské dotace, zaměřené právě na vytváření regulačních plánů. V budoucnu by tak mohlo být využívání tohoto nástroje častější.

Praha na evropské peníze nedosáhne

Praze však evropské peníze alespoň prozatím v tomto směru nepomůžou. Hlavního města se dotační titul, který vypsalo ministerstvo v polovině září loňského roku, jako obvykle netýká. V minulém roce přitom prostředky určené na vytváření územních studií a regulačních plánů dosáhly v kontextu pražského rozpočtu nepříliš závratných čtrnácti milionů korun.

Městské části v poslední době dávají najevo, že by o vypracování plánů zájem měly. Svůj návrh pro území na Opatově začala připravovat například Praha 11, na Malvazinkách na Praze 5 zase radnice ve spolupráci s místními připravuje územní studii, kterou by poté ráda přenesla právě do podoby regulačního plánu. „Myslím si, že je škoda, že se skoro nepoužívají. Říká se, že jejich příprava je složitá, ale já si myslím, že až tak složitá není," míní místostarosta Prahy 5 Lukáš Budín.

Podle mluvčího Švejdy z IPR podrobnější regulace území v Praze schází, jako nástroj územního plánování jsou však regulační plány v současnosti problematické. Pomoci by však mohla připravovaná novela stavebního zákona.

Problémy plánovacích dokumentů

„Doposud bylo velice složité regulační plány projednat zejména z důvodu nutného souhlasu všech vlastníků v zpracovávaném území. Pokud v novele stavebního zákona bude regulační plán definován tak, aby jeho projednávání mohlo probíhat podobně jako u plánu územního všichni sousedé tak mohou podat připomínky, přičemž o zapracování připomínek rozhoduje pořizovatel a nebyl by už nutný souhlas všech vlastníků, o větší úspěšnosti a projednatelnosti plánů by bylo možné uvažovat," vysvětlil mluvčí.

Kromě náročnosti procesu přípravy plánů však podle Švejdy přináší jejich užití i další komplikace. Problémem všech územně plánovacích dokumentací, a tedy i regulačního plánu, je podle něj skutečnost, že se vydávají formou opatření obecné povahy podle správního řádu, a tudíž jsou žalovatelné u správního soudu. To předem odrazuje od jejich pořizování, protože i po vydání plánu není jisté, zda nebude soudním rozhodnutím zrušen.

„Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že je třeba hledat i jiné územně plánovací nástroje, čili připravovat takové dokumentace, které by vhodně roli plánů nahradily. Je také otázkou, zda je vždy efektivní pořizovat dokumentaci do takového detailu," zakončil Švejda s tím, že IPR směřuje k tomu, aby řada věcí, které by na některých územích mohl řešit regulační plán, byla obsažena už ve vznikajícím Metropolitním plánu.

Co je to regulační plánRegulační plán je závazný dokument, který stanovuje konkrétní podmínky pro řešení vybrané menší části města. Může stanovovat například způsob využití pozemků, rozmístění komunikací, napojení na inženýrské sítě či výšku a další parametry staveb. Platný plán je závazný pro projektanty, navrhující zástavbu, a úředníci stavebních úřadů na jejich základě projekty posuzují.

Čtěte také: Lidé na Malvazinkách se zapojí do územního plánování

Autor: Petr Schreib

23.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Zdravotnictví není perpetuum mobile, nemůže fungovat bez peněz

Praha /ROZHOVOR/ - V celé republice je ohrožena úroveň zdravotnické péče. Praha není výjimkou. Máme se bát? O krizi ve zdravotnictví dlouhodobě hovoří Lékařská komora s Milanem Kubkem v čele.

Obce z východního okolí Prahy jsou proti změnám trasy okruhu

Praha - Starostové z východního okolí Prahy odmítají alternativní trasu dostavby Pražského okruhu, která by vedla přes Říčany, Královice, Úvaly a Jirny. Na dnešní schůzce na říčanské radnici se dvě desítky zástupců dotčených obcí a pražských městských částí shodly, že by změny trasy znamenaly odsunutí výstavby za rok 2030. Na úskalí takzvané regionální varianty upozorňuje i studie expertů z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kterou si objednalo Ředitelství silnic a dálnic.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies