Sousedé a příbuzní, ale mnohdy i do té doby zcela cizí lidé si mezi sebou navzájem nezištně pomáhali. „Letošní povodně znovu potvrdily, že lidé při živelných katastrofách drží při sobě a snaží se pomáhat, jak jim to situace a možnosti dovolí, nejčastěji ve formě finanční či materiální pomoci," zhodnotil měsíc po povodních, které zasáhly šest krajů, Josef Koláček, hlavní koordinátor pomoci při mimořádných událostech organizace ADRA.

Zátěžový test čekal při letošních povodních nový internetový registrační systém pro dobrovolníky. „Dobrovolníci si tak mohli jednoduše na stránkách zakřížkovat, kdy a na jak dlouho by mohli přijet. Zpětně mohu říci, že se systém v ostrém provozu osvědčil. Byl přehlednější nejen pro samotné dobrovolníky, ale i pro nás," pochvaloval si Koláček.

Dobrovolníků, kteří chtěli v terénu pomáhat, bylo při letošních povodních tolik, že řadu z nich musela ADRA odmítnout.

Specifikem červnových povodní bylo množství firemních dobrovolníků. Řada společností vedle financí poskytla materiální pomoc, mnoho firem vyslalo své zaměstnance přímo do terénu.

Mezinárodní humanitární organizace ADRA vyslala během tří týdnů do zaplavených oblastí 250 dobrovolníků a vybrala více než 12,3 milionů korun. Proporčním dělením je v současné době přiděluje těm nejpotřebnějším.

„V první fázi musí dojít k obnově bydlení sanování zdiva, dále k obnově pitných zdrojů a do třetice k dlouhodobé obnově, která může trvat i několik měsíců a zahrnuje například nábytek," vyjmenoval Josef Koláček. Podle něj je stále minimálně přes dvě stě domácností, které jsou závislé jen na balené vodě. Už více než jeden měsíc ji pijí, vaří z ní, koupou se v ní.

Peníze z povodňové sbírky lidem zasaženým povodní pomohou z nejhoršího. „Oproti minulým rokům ale lidé dostanou méně od státu. Zatímco dříve to bylo i 150 000 korun, dnes to je do 30 000 korun. Navíc máme zprávy, že kvůli složitosti procesu si někteří o peníze ani nebudou chtít zažádat," uzavřel Koláček.

Červnové povodně v číslech.

Psycholožka Eva Biedermanová řekla Deníku:

Lidé povodně díky minulým zkušenostem zvládali mnohem lépe

Sto čtyřicet. Tolika lidem pomohli středočeští záchranáři během červnových povodní. Jak konkrétně pomoc vypadala? Nejen na to odpověděla Deníku Eva Biedermanová, psycholožka Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje.

Během červnových povodní se hodně mluvilo o materiální pomoci, kterou lidé dostanou. Moc ale nebylo slyšet o psychosociální pomoci…

Přiznám se, že jsme se záměrně snažili toto příliš nemedializovat, abychom nevytvářeli dojem, že lidé situaci nezvládají, protože jsme měli opačný dojem. Lidé už byli hodně poučeni z minulých povodní, hodně srovnávali ty minulé s těmi letošními. Říkali V roce 2002 nám padaly domy, teď máme jen vytopeno. Takže jsme měli celkově pocit, že si lidé i vzájemně pomáhají a že už zkušenosti mají.

Eva Biedermanová.Pomoc ve Středočeském kraji jste poskytovali během povodní tři týdny. Jak konkrétně vypadala práce psychologů?

Měli jsme koordinační centrum v několika oblastech. Každé ráno jsme se s lidmi, o kterých jsme věděli, že je budeme posílat do terénu, sešli. Řekli jsme jim, kam by bylo potřeba, aby zajeli. Oni potom fungovali celý den v terénu.

Podle čeho jste věděli, kteří lidé v dané obci potřebují vaši pomoc?

Obvykle jsme měli už buď adresu člověka, nebo šli psychologové za starostou či velitelem hasičů a tam se domlouvali. Protože tito lidé na místě nejlépe věděli, kde je pomoc potřebná.

S čím se postižení povodněmi nejčastěji svěřovali?

To bylo hodně individuální. Hlavně to bylo o sdílení, potřebě lidí ukázat, co se jim stalo. „Podívejte tady jsme měli vodu tohle jsou naše osobní věci o tohle jsme přišli teď to zde vypadá takto. Mám živnost, o všechno jsem přišel, jak to mohu řešit? Kam se mohu obrátit?"

Voda opadla, přestali definitivně vyjíždět do terénu i psychologové?

V tuto chvíli pro nás akutní fáze skončila. Domluvili jsme se s místními organizacemi, zda by byly ochotné péči převzít dál. Vytvořili jsme letáky, kde jsou kontakty na místní organizace, které jsme předali lidem, když jsme z daného místa odjížděli.