„Mají před sebou excelentní kariéru. Pokud někdo absolvuje matematiku plus alespoň na trojku, má dobrou šanci uspět na vysoké škole. Při přijímacích zkouškách ji zohledňuje už dvacet fakult," řekl Deníku Jiří Zíka, ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Letos si matematiku plus vybralo 1870 středoškoláků a uspělo 1381, což je 73, 85 procenta.

Připomeňme, že maturitu z královny věd si v základní úrovni vybírá stále méně středoškoláků. Z letošních 62 tisíc po ní sáhlo 16 tisíc maturantů, kteří jí dali přednost před cizím jazykem. Propadlo 3 520 z nich, tedy 21,5 procenta. Na gymnáziích a lyceích bude matematická maturita povinná od roku 2021, na většině odborných středních škol o rok později.

Nechtěná popelka

Kde hledat klíč k úspěchu? Podle dvou oceněných pedagogů z Brna a Prahy 5, na jejichž gymnáziích matematiku plus absolvovalo 44, respektive 50 procent žáků, jde především o schopnost je motivovat. „Říkám jim, zkuste to, když uspějete, získáte velké sebevědomí a ještě vás přijmou na dobré univerzitě. Pedagog se musí vykašlat na definice a věty a pojmout to jako show a pohádku, o to se snažím.

Kateřina Valachová poskytla Deníku rozhovor.
Ministryně: Peníze na růst mezd nepedagogů dostanou kraje do týdne

Matematika je na školách popelka, nikdo ji nemá rád, studenti se jí snaží vyhnout až do posledního ročníku, kdy zjistí, že ji budou potřebovat. Osvěta by měla začínat od nejmenších dětí," řekla Deníku vyznamenaná učitelka matematiky z pražského Gymnázia Nad Kavalírkou Pavlína Mojžíšová. Studenti ji vnímají jako člověka, pro něhož "učení není obživou, ale celoživotním koníčkem". Doložili to třeba tím, že pod písemky se nikdy nepodepisovali, neboť bezpečně jejich písmo rozeznala.

O matikáři Aleši Kobzovi z Gymnázia kpt. Jaroše v Brně zase hodlají žáci jednou napsat báseň. Prý umí jakoukoli situaci či činnost vyjádřit matematicky. Jeho oblíbený bonmot zní: „Jak Karkulka dokázala být sežrána a zároveň přežít? Šla na to od lesa."

Dveře otevřené

Z jedenácti premiantů míří tři na zahraniční univerzity. Mezi nimi i Štěpán Brychta z Gymnázia Šlapanice, který bude ve Skotsku studovat kombinované obory informatiku a fyziku. Výuku na své škole by nijak neměnil, neboť měl výborného učitele, jenž náročné učivo vysvětlil tak, že ho dokázali pochopit i ti, kteří matematiku nemilovali.

Ondřej Malý z Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem směřuje na lékařskou fakultu: „Baví mě chemie, fyzika, biologie. Pro studium medicíny není matematiky nezbytná, ale určitě poskytuje výhodu při snazším pochopení principů přírodních věd. Měl jsem štěstí na vynikající vyučující a podle mě vše záleží právě na jejich individuálním přístupu k žákům." Ostatní matematičtí géniové si vybrali různé fakulty na ČVUT, Matematicko-fyzikální fakultu UK, informatiku na Masarykově univerzitě v Brně. A zdaleka netráví život jen s integrály. Jsou mezi nimi sportovci, organizátoři dětských soutěží i humoristé. Václav Luňák z Gymnázia Dašická v Pardubicích o sobě třeba říká: „Mám rád zvířata i některé lidi."

Předseda senátního školského výboru Zdeněk Papoušek, který setkání inicioval, připomněl, že ve starověku byli matematici zároveň filozofy a velký Albert Einstein se také společensky angažoval. Vážně i nevážně. Koneckonců je autorem tohoto výroku: „Dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist."

Stanislav Štech
Stanislav Štech: Ředitelé škol jsou v těžší pozici než před 25 lety